Vhodný dárek na 90.narozeniny?

Co třeba společný zážitek vnoučete s dědou - třeba rybářský víkend někde na soukromém lovišti, dobře zarybněném nebo pokud jsou finanční možnosti, tak na jezerech v Rakousku? Pro dědu by mohlo být dárkem právě to, že to prožijete spolu. Společně strávený čas je většinou to, čeho se starým lidem od jejich rodin dostává méně než by si přáli.

Co nejake pekne obsahle fotoalbum Vasi rodiny od pocatku az do ted? Nejake pekne fotky i s dedou... nebo velkou fotku s dedou predelat do puzzle.

Resili jsme podobny problem. Sice s o 20 let mladsi babickou ale taky jsme vubec nevedeli co. No tak jsme nakoupili vsechny dobroty (kavu, sardinky, kokos, Bayleis, lazenske oplatky, orisky, avokado,...) no proste vsechno co ma babicka rada ale casto se k tomu nedostano bo zije na vesnici. Dali jsme to do kosiku, zavazali maslickou a jaka byla radost

Anebo v nouzi nejvyssi hledat na netu, napr: tip-darky.cz/...

Obejděte pár obchodů a kupte mu od každého druhu piva jednu léhev. Vzhledem k šíři sortimentu to může být i 100 flašek a může koštovat, které je nejlepší.

Jestli je stále tak aktivní, kupte mu cestu kolem světa v nějakym tom night clubu a uvidíte, jakou bude mít radost

Liduško . Taky super, chlapi jsou v tomhle všichni stejní, co se týče aut, tak je jedno, jestli mají 20 nebo 90.

Krkovičko, vy jste mi tak spravila náladu, tím, jak na dědečka myslíte a je z vašich příspěvků znát, jak ho máte ráda. Moc vám děkuju za vylepšený den, takové lidi potkávám strašně ráda nejen na poradně.

Napadlo mě, co kdybyste dědovi nechali namalovat obrázek jeho zesnulé manželky, vaší babičky? Někde na internetu existují stránky, které se tímto zabývají, bohužel už si nemohu na ně vzpomenout. Prostě pošlete tam fotku a oni vám podle toho udělají zvětšeninu na papír, že to vypadá jakoby to bylo malované. No byl to nějaký fotolab.

Mně se osobně velmi líbí návrh kolegyně sebod

nezávisle na něm jsem si vybavil na půlku května výlet do svého stovky km vzdáleného rodiště, kde chci navštívit všechna místa, na která mám krásné vzpomínky z dětství, chlapectví a mládenectví... pár let po vojně jsem přesídlil za manželkou a nikdy potom už nebylo dost času vrátit se na všechna ta stará místa... dnes mám sice možnost si některá z nich prohlédnout virtuálně a projít se po některých už pomalu zapomenutých, ale ta atmosféra osobního pobytu bude nenahraditelná... já jsem si na to vyhradil asi dva týdny, je možné, že i více... nemám tolik let jako Váš dědeček, ale dneska člověk nikdy neví, kdy ta potvora s tou kosou zazvoní...nebo pošle toho Němce od A...takže chci využít příležitost...

Myslím, že pokud by jste s rodinou takový výlet pro dědečka naplánovali a uskutečnili, těch jeho kapesníků by bylo třeba sušit dost a dědeček by na ten výlet do smrti nezapomněl...