Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
když jsem ve škole se spolužáky, tak se docela bavím a je mi fajn, ale když jsem doma, tak je mi na nic. Poslední dobou se to ještě zhoršilo, ani se nesnažim něco říct rodičům, jen prostě sedim a koukám a nechce se mi ani nic řikat. Nechce se mi ani nic dělat, víkend jsem proležela v posteli u počítače. Nedokážu se donunit k tomu, abych se něco naučila do školy. Nic mě tak nějak nezajímá.. Mám pocity úzkozsti, rozbrečim se kvůli každý kravině. Nevim jestli to je deprese, nebo třeba jen špatný období, ale deprese máme v rodině. Nevím, co mám dělat.. jestli počkat, zda to nepřejde, nebo s tim něco dělat.. Napadlo mě, že bych to mohla mít z HA, protože jako vedlejší účinek tam jsou deprese.. Zašla bych asi za psychiatrem, ale nevím, jestli za nim jít sama (jestli to vůbec jde, je mi 16) nebo to říct rodičům. Vůbec se mi jim to řikat nechce, nedávno (3 měsíce zpátky) jsme tenhle problém řešili s jiným členem rodiny, tak aby jim to nepřipadalo, že si vymýšlím.. a možná si fakt jenom vymýšlim a nic mi není.. navíc jim nechci přidělávat starosti. Fakt nevim co s tim.. tak kdyby někoho něco napadlo.. tak budu ráda za rady
Dobrý den. Takto nelze posoudit, zda je to jen dočasné období, či skutečně závažný problém. Psychika někdy potrápí každého, ale nemusí upadnout hned do depresí. Je Vám 16 let, tudíž bych doporučovala se s problémem svěřit v první řadě rodičům. Možná jste jen otrávená, unavená, prožíváte citlivější období... Nezájem, lítostivost a úzkostlivost se v době dospívání mohou objevit. Nenechte si to přerůst přes hlavu, pokud cítíte, že se tomu poddáváte až moc, neperte se s tím sama. Rodiče Vám budou jistě oporou a poradí Vám, co pro sebe udělat. Ale jak říkám, spíš se domnívám, že je to dospíváním. V tomto věku je člověk citlivější a zranitelnější kolikrát. Ale než něco podcenit, je dobré to s někým probrat a najít řešení. Rodiče by měli být na prvním místě, za kým byste měla jít. Ono toto období Vánoc též na hodně lidí působí třeba nepříznivě...Uvidíte, zase bude lépe. Relaxujte, hledejte motivaci, těšte se na nové věci...Neuzavírejte se do sebe, choďte ven a bavte se s kamarády. Zase najdete chut něco podnikat, jen musíte chtít a zase nastartovat sama sebe trošku pozitivněji.
Především bych se přimlouvala, aby jste se svěřila rodičům. Jak asi víte z rodiny, deprese je závažné onemocnění, které patří do rukou lékaře a určitě "jen tak nepřejde". Čím déle se odkládá léčba, tím pak trvá léčení déle. Dnes už existují kvalitní léky, takže je zbytečné se trápit. Jinak zatím si můžete udělat Beckův test deprese, najdete ho na internetu. Alespoň budete hned vědět, jak na tom jste. A případně ho můžete ukázat rodičům jako důkaz, že si nevymýšlíte a požádat je, aby s Vámi šli k lékaři.
Dobrý den.
Myslím, že deprese to nebude. Pokud jste se spolužáky, jste veselá, bavíte se. Lidé trpící depresí většinou trpí nezájmem o společnost jiných lidí. Podle mého názoru máte strach z toho, že v rodinné anamnéze depresivní onemocnění máte. Z toho důvodu se více pozorujete, o depresi přemýšlíte. Období vánoc a krátkých tmavých dnů dobrou náladu také zrovna nepřináší. Zkuste tedy myslet na něco pěkného, dělejte něco, co Vás baví. Určitě máte nějaké koníčky, zájmy,přátele. Proti smutku pomáhá pohyb, sport. A rodičům se určitě svěřte. Kdo jiný by Vás měl vyslechnout.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.