Nejste přihlášen/a.
Jsem nějaká rozhozená. Vlastně ani nevím proč. Nejsem spokojená s tím jak žiju, proč jsem si to uvědomila právě dnes a co je na mém životě špatného nevím...
...asi to začalo ve chvíli, kdy si v pátek ex odvezl poslední věci, pak sobotní akce, pilo se a každý jak se mám úžasně, že přeci nemohu mít nouzy o chlapy, proč si to každý myslí, vzhled není vše..a vlastně i když se mi někdo líbí, nikm s ním nepůjdu, můj problém je, že nesnáším takové to otrkávání, trapné ticho (tak většinou radši melu kraviny), nesnáším když za mě chlapy platí, já prostě musím cítit hned, že je v tom velká vášeň a ani tehdy není jisté, že s dotyčným někam půjdu, mám tak ohromný strach ze ztrapnění..
no a pak dnes se vrátím po akci domů a tady zase hádky kvůli blbostem, úplně mi to rozhodilo, rozklepalo, nesnáším hádky..pak mi čirou náhodou zavolal kámoš jestli někam nepůjdu a mluvilo se ostatních z gymplu, jak tahle se bude vdávat, ten se oženil, ten,ten,ten, ta a ta žijí v bytě, osamostatnili se od rodičů, já jsem na rodičích závislá..finančně ..a navíc jak se ke mně chovají v 22 letech, co musím a nesmím...
poslední dobou jsem byla vcelku spokojená...žiju s rodiči, bez přítele, bez naděje na nějakého přítele, přátel pomálu, stereotyp a nuda.. tohle dohromady mě dovedlo k tomu, že žiju nudný život a to je má nejhorší noční můra, že promrhám život a nic nedokážu...neumím věci dotahovat do konce..kupříkladu chtěla jsem napsat knihu, vím, že na to mám, skončila jsem svou leností na 50 stránce, každý mi furt říká o pokračování a já se nemohu dokopat zase psát...
není to zase o tom, že bych neměla koníčky - 1x týdně chodím do fitka, 2x týdně mám trénink, chodím na brigádu, na VŠ, chovám potkany, trochu jsem načichla k akvaristice, fotím, píšu povídky, hodně čtu, pletu z papíru, učím se externě (ještě mimo školu) jazyky..ale nestačí mi to, nedotahuji věco do konce, jsem strašně sama, i když jsem obklopená lidmy
Omlouvám se, že je to trošku delší, potřebovala jsem se vypovídat a získat názor jiných...jen mi zajímá co vás k této mé zpovědi napadne..
"mischel", víte Vy děláte spoustu věcí a vlastně nic. Najděte si jednu, nebo dvě a dělejte pořádně se zapálením. Knihu dokončete. Učte se, že co se začne se musí i dokončit. Jinak budete takto lítat od ničeho k ničemu i svým životem a toho pocitu se nezbavíte. Jste mladá, studujete, jste zdravá, máte rodiče, přátele, máte přece tak strašně moc. A nepijte tolik. To je můj názor. - stařenka
Tohle přesně nechápu proč vy ženy se bojíte ztrapnění, vždyt se nic hrozného na schůzce stát nemůže a myslím, že i takové to menší ztrapnění není ku škodě. A i kdyby tak jestli je ten dotyčný fajn tak z toho nic dělat nebude a navíc budete mít v zásobě jedno téma navíc pro ty "trapné chvíle ticha". Já sám jsem se už na schůzce ztrapnil, nebylo to sice nic příjemného, uznávám, ale rozproudilo to konverzaci která se začala odebírat směrem naprosto jiným než je takové to: Co děláš? Kam chodíš do školy? Kolik máš sourozenců? atd. Takováhle schůzka mi přijde spíše jak dotazník při sčítání lidu. Neříkám, že neni dobré se o tom druhém něco dozvědět, ale myslím, že je lepší to nechávat na jindy než se trochu lépe poznáme a tak. No co jsem chtěl říci je to, že ztrapnění není vždy jen mínusové takže se niní čeho bát.
S rodiči doma mám to samé, je mi 21 a mami ode mě chce přispívat na domácnost (což je skoro jako bych platil nájem) a to i přes to, že chodím do školy a z brigád si moc nevydělám. V pátek vyrazím na párty a v sobotu ráno mi mami vyčítá že jsem se vrátil v 6. To je takové to, jak se prý říká, "stálé rodičovské opatrování" kterého se pořádně nezbavíš ani až se odstěhuješ. Avšak je fakt, že se alespoň minimalizuje.
Když jsi byla poslední dobou vcelku spokojená, tak bych řekl že je to v pořádku, akorád tedy tu naději na přítele bych ponechal alespoň v záloze a nezatracoval bych ji. Nuda a stereotyp? Zabavit se můžeš třeba tím, že si vybereš nějakou maličkost kterou jsi nedotáhla do konce a dokončíš ji, což bude i změna a až to uděláš tak uvidíš jaké to je něco dokončit, poznáš ten zajímavý pocit jak tě to vtáhne a hned budeš chtít dotahovat stále. Věř mi, já už tohle zažil. Je sice fakt, že mě to pak zase pustilo, ale možná budeš lepší a zůstane ti to.
Nechci rejpat, ale není možné, že si přijdeš tolik sama díky tomu, že toho máš tolik, že už ani pořádně nemáš na přátele čas a chvílema ti i přijde jakoby se ti vzdalovali? Možná, že ne, možná na to máš jiný názor, nevím, jen mi to tak napadlo...
Co se týče nedotahování těch věc, i když to dodělám-cokoliv, třeba něco dopletu, nedokážu mít radost, prostě vidím své chyby to samé se psaním, i když někdo řekne, že je to dobré, já vidím, co je zatím námahy a chyb... a ztrapnění mě děsí ve dne v noci, a jsouto i věci, které ostatní za trapnost nepovažují, nevím třeba to jak se zasměju nebo to, co řeknu...nenapadá mi teď příklad...jsou to kraviny, ale mám chvíle kdy si na to vzpomenu a úplně zrudnu, je mi trapně...nemůžu ani koukat na trapný věci ve filmech nebo seriálech...takto jak to píšu si přijdu jak pošuk :D
Mischel, toto jsem mivala od asi 12 let do nejakych 17. Bez pomoci psychologu jsem si pak uvedomila, ze ja nejsem stredobodem sveta, ze se vsichni nedivaji zrovna na me, ze vsichni necekaji, co ja udelam. Jak se clovek zacne zaobirat prislis sam sebou, je na ceste do pekel. Nejste posuk, jen se prestante tolik sledovat! a taky jsem mela pred casem pocit, ze vsechno a vsichni kolem me jdou do haje... a jedna moudra zena mi tu poradila nefnukat, zvednout zadek a neco s tim udelat, protoze - ackoli Vam to muze pripadat tvrde - nikdo jiny nez Vy sama se svym zivotem nepohnete. Tak sup, nikdo neni dokonaly a taky nikdo neceka na kazdy Vas pohyb a vyraz tvare. Prestat se tolik pozorovat, zacnete nejakou aktivitu, at na to premysleni nemate tolik casu a neco zkuste dotahnout do konce - pro zacatek treba jen nejaky maly cil. Tohle totiz neni vec povahy, ale chteni, nechteni a pohodlnosti
doplněno 28.02.11 16:11:Nejakou aktivitu mysleno od zacatku do konce, ne kazdy den od neceho trochu, ale treba jednu poradnou vec jednou tydne.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.