Nejste přihlášen/a.
Máme v blízké rodině mladé manžele. Žijou si v celku dobře. Mají vlastní krásný domeček a manžel slušnou práci. Narodil se jim ale syn, s kterým jsou odjakživa problémy. Ještě mají menší holčičku a to je usměvavý pohodový andílek. Teď ale o tom klukovi. Třeba se ráno vzbudí a už je nas...ej. Blbá nálada. Nic nechce, nic mu není po chuti. V podstatě ani celý den nejí, minimálně pije a má z toho už i zdravotní problémy. Jednou ho vzala naše rodina na výlet ale to byl očistec. Věčně se mu něco nelíbilo, s ničím nebyl spokojen. Co chtěl, tam jsme mu vyšli vstříct, ale nakonec se projevil, že je to stejně špatně. Žádná radost z ničeho. Je mu 6 let. V září půjde do školy. Tak jsme si říkali že třeba mu matka něco provedla v minulém životě, ale zase na druhou stranu se tak chová ke všem. Není to ta klasická předpuberta malých dětí. Je takový od narození. Nechtěl chodit na záchod, takže ještě donedávna se pokakával. Pije jen obyčejnou vodu, nic jiného nechce. Ještě minimálně. No škoda mluvit. Já mít takové dítě, tak buď si to hodím, nebo doma nastolím režim pevné ruky. To by ale stejně asi nepomohlo. Neporadíte někdo co s ním? Spraví se to ve škole?
To je sice hezké, že máte zájem o výchovu cizího dítěte, ale vyřešit si to musí rodiče. Ti to třeba vůbec nevnímají, jako Vy. - pt
No právě že matka už to přestává zvládat psychicky. Pořád jí utěšujeme že to bude lepší a není. A návštěvy u psychologa? To je vždy leda k smíchu. Ty jejich názory... nejčastěji si myslí, že děti mají málo lásky. Známé, které holka kradla doma peníze a kredit na mobilu ji VŽDY vydržel jen do večera radila dávat kapesné. No co se stalo. Kapesné se do večera rozfofrovalo a kradlo se zbytek měsíce dál.
Myslím, že už je to povahou- bude to takový morousek - kterému nebude nic dobré . Také jsme měli v rodině něco podobného - pil jen vodu, jedl jen suchý chleba , neznal čokoládu,bonbony /ne, že by mu to nedali- on to nechtěl/- žádné radosti - nesměl se s cizími lidmi bavit . A to chci říct, že jinak se rodina stravovala běžně ,kromě jeho . Když nastoupil v 5 letech do školky absolutně nezvládal , mysleli si, že se vše zlomí a půjde to a on bude jako jiné děti, ale nešlo to - navíc když se ho učiteky na něco ptali ,řekl- maminka mi říkala ,že nesmím mluvit s cizími lidmi. A bylo to.
Nyní chodí do školy, ale stále má problémy se zařadit do kolektivu .
Můj názor je ten, že se to mělo začít řešit dřív a nečekat, že z toho vyroste. Vy asi s tím nic nenaděláte.
Trvejte na tom,at ho daji na pozorovani na detskou psyciatrii.Muze mit poruchu,ale take se mohlo nevedomky udelat mnoho chyb ve vychove.
doplněno 09.11.12 17:34:Navic spatna vyziva s porucou chovani take souvisi.Na druhou stranu je treba zjistit pricinu proc nechce jist nebo pije jen vodu.muj syn je take hyperaktivni a od detstvi byly potize s prijimanim potrvavy,v podstate vyrostl na jogurtech a jineho jsem do neho nedostala.Jenomze ja jsem se drzela toho,ze vse musi mit nejakou pricinu a hledala jsem vychodisko,ze jsme i zmenili lekare,Nakonec se zjistilo,ze ma celilakii a pekne zanedbanou a lekari me nechteli slyset.Ono kdyz jsou nemocna streva,tak prez ne nejdou ziviny do krve a strada tak cely organizmus,ale hlavne vyvoj mozku.Zacala bych u chlapce v klidu resit,proc neji a to samozrejme u lekaru.Pokud ma chlapec psychickou poruchu,tak nema cenu nadavat a jen mit trpelivost a vlidnost,ikdyz by clovek v urcitych okamzicich ho roztrh.Pamatujte na to,ze nikdy neni nic jen tak z niceho.
doplněno 09.11.12 21:10:preklep-poruchou
Každé dítě je jiné a na každého platí něco jiného. Režim pevné ruky asi nic nespraví, asi je spíš potřeba mu dávat pocítit hodně lásky a zájmu. Možná, že kdybyste měla doma hyperaktivní dítě s ADHD syndromem, tak byste mluvila jinak a ne, že si to hodíte, nebo že nastolíte režim pevné ruky. Ve škole se to určitě nespraví, od nápravy jsou rodiče, ne škola. Asi změnit psychologa, ti jsou stejně na nic. Pokud už ale má zdravotní potíže ze špatného jídla, tak je to na pováženou. Vítě, většinou i ti největší grázli trpí nezájmem rodičů a pak si toto vybíjejí na ostatních. Jenomže si to málokdo z rodičů připustí. Řekla bych, že chlapec asi dost dobře nevstřebal příchod mladší sestřičky - ona je andílek, ta hodňoučká, ta sladká - on je ten raubíř a neposlucha, co mu není nic dobré. A chlapec se brání tímto chováním...
No, normálně bych řekl, že je to jen rozcapenej parchant a spraví to vařečka, ale když mluvíš o tom posr (pokakávání) - může to být opravdu nějaký psychický problém a už dávno s ním měli být u psychologa či psychiatra - to si nejsem jistej, ale rozhodně to měli konzultovat z dětským doktorem, aby poradil. Jestli to matka nezvládá, může to být jejíma nervama - vylévání si zlosti nebo něco takového, to by posoudil odborník.
Každopádně tvoje otázka - neporadíte? Neporadíme, v první řadě to musej chtít rodiče.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.