Nejste přihlášen/a.
Zdravím, nemohl by mě někdo ÚPLNĚ JEDNODUŠE vysvětlit, jak mám na osciloskopu správně naměřit, cosi dle zadání, viz foto. Našla jsem si takový virtuální osciloskop ( virtual-oscilloscope.com/...
Jenže je problém, že tomu vůbec nerozumím a čím víc se to snažím pochopit, tím je to horší. Já na tom virtuálním osciloskopu jsem schopná zapojit jeden z těch kabelů do té zdířky vlevo. Pak ten oscilátor zapnu červeným tlačítkem power. A dál nevím...
Děkuji za každou pomoc a radu. Anzionka.
Tak po vyřešení malých technických problémů jsem dal dohromady toto:
Zítra ještě doplním měření amplitudy a frekvence.
Na začátku si tedy budu muset tu křivku jakoby natáhnout, to udělám napětovou základnou? Poté co jsi tu křivku natáhl do výšky, tak sis jí roztáhl do šířky tou časovou základnou? Ale najednou se ti tam objevili nějaké dvě křivky dohromady, tak tam něco maličko pošmrdal a bylo to v pohodě. Pak jsi tu křivku zvětšil.
doplněno 29.10.13 22:38:Jo a díky moc.
Ano, přesně tak.
Ty dvě křivky dohromady je jedna křivka, zobrazená se špatnou synchronizací časové základny (rusky "Razvertka"). Pak jsem trochu otočil potenciometrem "Uroveň", natrefil jsem na úroveň synchronizace a bylo tohoto.
doplněno 29.10.13 23:36:Tak jsem to dodělal:
praivo: obdiv, jak jste se oba zakousli do problematiky a našli způsob jak osciloskop obsluhovat, byt i na starobylém typu (to je školství fakt tak chudé, že nemá ani na starší a kvalitní Teslácké nebo i nové moderní?). K vašemu typu Osciloskopu C1-94: pravo nahoře jsou dva knoflíčky - jeden označený soustřednými kroužky nebo křížkem v kroužku - to je zaostření - FOCUS. Pod ním je obrázek sluníčka - jas BRIGHTNESS, v ruštine járkost. Jas nastavte jen tak, aby byla stopa dobře viditelná a obrázek pak ještě zaostřete - pak se vám také zlepší přesnost odhadnutí stopy na rastru a tím i zpřesnění měření (i když přesnost je skoro jako zednickým metrem).
Posun umístění stopy na rastru se dělá dvěma knoflíčky pro pohyb nahoru-dolů (ten máte zcela vlevo nahoře) a pro pohyb doleva-doprava. Když na vstup osciloskopu není přivedený žádný signál, nastavíte si výšku umístění stopy doprostřed, na prostřední osu rastru a knoflíkem pro umístění vodorovně nalevo-naprávo tak, aby stopa byla na obrazovce od leva až do prava a nekoukala "za roh".
Horní přepínač s knoflíkem označeným "vremja" - čas, doba běhu paprsku po obrazovce je ČASOVÁ ZÁKLADNA - razvjertka kadrov. Kdyby se dala nastavit nejnižší rychlost, byl by vidět pohyb paprsku zleva doprava a pak rychlý (zatemněný, neviditelný) přeběh zpátky zase na začátek. Při běžných rychlostech pro zobrazení průběhu signálů je díky setrvačnosti lidského oka a dosvitu luminoforu na obrazovce vidět plynulá čára. Pokud není, je vidět jenom bod, který se nepohybuje, je časová základna vypnutá a místo ní je možné do vstupu X přivést jiný signál z externího zdroje signálu, ale to se prakticky nepoužívá, je to jenom možnost (například pro různé efekty nebo i vážně pro měření kmitočtů pomocí Lissayousových obrazců, při tom se používá ten knoflíček zesílení u vstupu X pro nastavení šířky stopy podle síly signálu na vstupu X, aby bylo něco vidět, ale tím se nezabývejte).
Vpravo také najdete přepínač ms/µs pro hrubé přepnutí rozsahů, aby přepínač nemusel mít tolik poloh.
Hlavně musíte mít časovou základnu zapnutou, když je vypnutá, je přepnuto na vstup X, je zobrazený pouze bod a ne čára, kterou potřebujete.
Dolní přepínač s knoflíkem označeným "usilenije" - zesílení přepíná citlivosti vstupu Y ve Voltech nebo milivoltech na dílek.
Vpravo také najdete tlačítko přepínače pro spínání časové základny kladnou půlvlnou signálu, obrázek se začíná kreslit nejdříve nahoru a pak dolů, nebo pro spínání zápornou půlvlnou, obrázek se začíná kreslit dolů a pak teprve jde nahoru, což vás také nemusí zajímat, ale máte hračku, tak do toho.
Držím palce a těším se na další vaše pokroky, a hlavně at to dobře změříte.
Hoste, také děkuji za tvou snahu. Ale žádné hraní si nebude - já na to nemám čas (a už jem si s tím vyhrál celkem dost) a Anzionka bohužel takovouto hračku nemá (jen virtuální)...
praivo a anzionka: samozřejmě nejde o osciloskop, ale o to, abyste se na tomto vzorovém příkladu naučili efektivně poznat a ovládat zařízení, se kterými budete přicházet do styku, at se jedná o bedside monitor, ultrazvuk, laser, artroskopickou pumpu, plicní ventilátor, atd., atd..., což jste zde dokázali. Zjistit si princip, co má zařízení dělat, k jakému je účelu, jaké má ovládací prvky, jak se nastavuje a používá, což jste zde dokázali.
Každé zařízení má návod k obsluze, který musí být u elektronických zařízení v medicíně ihned po ruce u přístroje pro okamžité nalezení potřebné informace. K tomu také patří zaškolení k obsluze těchto zařízení, aby byla splněná podmínka, že s přístrojem smí pracovat pouze osoby s příslušnou kvalifikací a s důkladným zaškolením (to be familiary with...). Držím vám oběma palce, at vždy najdete optimální řešení a správné informace ve správné době.
Já si jen dovolím podotknout, že ten odkaz na to zadání, který jsem sem dal, jsem dostal od Anzionky, já studuji jiný obor (elektronika) na úplně jiné škole, vzdálené od této několik set km (ISŠ Cheb) - což je taky důvod, proč mám doma osciloskop a vím, co a jak se s ním dá dělat.
Přidej si mě na Skype (Vojtěch Prais) a stáhni si tohle, vysvětlím ti to (mám tu na stole i skutečný osciloskop).
Když já nemám skype, ale pokud jde pouze o chat, abys mi to mohl vysvětlit, znám jeden, já než bych stáhla a zorientovala se ve skypeu... Ten program mám už stáhnutý...
Nebo Google+, ICQ...?
doplněno 27.10.13 19:56:Myslím si, že formou hovoru by to bylo mnohem jednodušší (kéž bych měl i externí webkameru...).
Aha, ty myslíš hovor... Tak to nepůjde, já nemám webkameru. A jsem z hlediska "těchto"vyjmenovaných programů, jako Google+, ICQ dost zaostalá. Jedině facebook. Mylíš, že to nepochopím formou chatu?
Jinak jsem myslela tento chat: webchat.freenode.net/...
Na hovor přece nemusíš mít kameru
Formou chatu by to možná šlo, ale takhle bych ti mohl přímo ukázat, co je co a co s tím.
Facebook bohužel nemám, ale Skype lze používat s facebookovým účtem. A tady je verze, která nevyžaduje instalaci (jen se někam rozbalí).
Já bych to raději zkusila pomocí chatu, do té instalace skypu se mi moc nechce. Tak se když tak můžeš připojit sem ( webchat.freenode.net/... channels: osciloskop.
Zřejmě budeš zobrazovat neměnný signál se sinusovým průběhem. Po zobrazení na osciloskopu si obrázek zaostříš (FOCUS), nastavíš vhodný jas (BRIGHTNESS) a obrázek nastavíš tak, aby byl uprostřed obrazovky posuvem nahoru dolů. Knoflíkem synchronizace SYNC nebo nastavením úrovně (LEVEL) napětí pro zastavení pohybu obrázku si obrázek pěkně zastavíš, aby nejezdil a sinusovka pěkně stála. To je základní nastavení.
AMPLITUDA: Knofíkem přepínače vertikálního (svislého) zesilovače si nastavíš výšku obrázku tak, aby na obrazovce byl celý vidět a nebyl příliš malý. A nyní můžeš změřit velikost amplitudy tak, že na knoflíku přečteš, jaká je citlivost v mV nebo ve V na jeden dílek (mv/div). Pro toto zobrazení zjistíš, že přepínač je přepnutý na rozsah 0,5 V/div (tedy 0,5 na jeden dílek). Na obrazovace je rastr čtverečků a můžeš si změřit, kolik dílků je celá velikost amplitudy od spodního vrcholu až k hornímu. Změříš například velikost 6 dílků. A když je na každý dílek 0,5 V, tak na 6 dílků to je 6.0,5=3V. To je velikost napětí signálu od špičky je špičce, anglicky peak-to-peak a proto se označuje Ušš nebo Upp, nebo Upeak-peak a podobně. To je velikost amplitudy ve V, nebo mV.
PERIODA: To je doba, jak dlouho trvá jedna celá perioda průběhu sinusovky. Dá se změřit pomocí rychlosti časové základny, která určuje rychlost přeběhu paprsku po obrazovce zleva doprava jako když se píše. Knoflíkem přepínače časové základny si můžeš nastavit různou rychlost, od malé, kdy je dokonce vidět pohyb paprsku zleva doprava, nebo až po vysokou, kdy je sinusovka tak hustá, je tam tolik period, že je vidě jenom široký pásek. Přepínáním najdeš takovou rychlost aby se zobrazila jedna, možná dvě periody a pak můžeš opět (a s pomocí posuvu doleva a doprava) na rastru změřit, kolik dílků vodorovně trvá jedna perioda sinusovky, tedy od nuly na vodorovné osy nahoru do maxima, pak zpět k nule a ještě dolů do minima a zpět k nule. Změříš, že to trvá například 5 dílků.
Na přepínači časové základny si přečteš, při jaké nastavené rychlosti to bylo. Například 0,2 ms (milisekundy). Doba celé periody T (čti té) tedy trvá pět dílků po 0,2 ms, tedy T=5.0,2=1 [ms].
Z doby periody můžeme vypočítat frekvenci f (čti ef) v Hz. Jestliže jedna perioda trvala 1 milisekundu, bylo jich za jednu sekundu tisíc. A tisíc period za sekundu, američané říkají cyklů, je 1000 c/s, v technice používáme pro kmitočet jednotku Hertz, je to 1000 Hz.
Vzorec: f=1/T a opačně i T=1/f [Hz; s]
Pro periodu například 0,2 ms je frekvence f = 1/0,0002 = a to si spočítá už každý sám.
Kéž by takhle vypadaly všechny odpovědi Jen doplním, že ne Upp, ale Vpp (V = voltage).
Potíž je jen v tom, že Anzionka má použít trochu jiný vzorec pro frekvenci (sice nesmyslný, ale učitelka prý nic jiného nedovolí).
Celé zadání tohoto úkolu je na med.muni.cz/...
Tohle, jo ten první úkol. Ten je mi jasný, už byl včera a dneska jsem si znalost ještě upevnila přečtením rady od neregistrovaného rádce. Ale pořád jaksi tápu v těch samohláskách.
Samohlásky mají tu výhodu, že jsou dlouhééééééééé a je možné je zobrazit na obrazovce osciloskopu po dobu trvání, a provést jejich pozorování, případně měření. Písmena m, t, b, c, z, j atd. jsou krátká.
Pokus: na kabel připojený na vstup osciloskopu připojte obyčejný reproduktor a pak do něj z blízkosti udělejte hlasité ááááááááááááááááá a přitom nastavte citlivost vstupu A takovou, aby na obrazovce byl vidět pásek signálu tím vyšší, čím je větší hlasitost vašeho áááááá. Potom se nadechněte a udělejte znovu ááááááááááááá a přitom přepínačem rychlosti časové základny přepněte tak, aby se zobrazil průběh tohoto signálu jako hustá nebo i řídká vlnovka, možná se vám povede i jednotlivá perioda. Pro pozorování stačí tolik, aby bylo vidět, jestli je hladká a podobná sinusovce, nebo ostrá, nebo jinak tvarovaná.
Velikost amplitudy neměřte, záleží pouze na síle vašeho hlasu, vzdálenosti od mikrofonu (zde jako dynamický mikrofon slouží reproduktor), citlivosti reproduktoru atd. Vás zajímá tvar průběhu napětí a tedy i tvar průběhu zvukové vlny tvořené v mluvidlech. Zkuste třeba i kroutit pusou, trochu ji přivírat nebo s plným otevřením čelistí měnit tvar rtů.
Pak si vyzkoušejte i další samohlásky a pozorujte jejich tvar. Pokud nedrží synchronizace a obrázek "jezdí" zkuste měnit výšku tónu a naladit se na takový kmitočet, kdy se obrázek zastaví. Můžete zkusit i písknout, hodně zblízka, nebo citlivost osciloskopu nastavit na největší tak, aby byl nějaký průběh vidět.
Bylo by zajímavé paralelně k osciloskopu připojit i čítač přepnutý na měření frekvence a měřit frekvenci běžně vydávaných tónů. Také si zkuste komorní áááááááá (440 Hz) a další tóny. Hrejte si, poznávejte.
Celý princip je v tom, že místo elektronického zdroje signálu - generátoru použijete vox humanum.
Poznámka: zobrazení na osciloskopu ve vodorovném směru na ose X je časová osa a na svislé ose Y je velikost amplitudy. Vstupu signálu se tedy říká vstup X. U dvoupaprskových osciloskopů se vžilo označení vstup A u základního paprsku a pro vstup pro ovládání druhého paprsku vstup B.
Takže dle postupu, mám zapnout zesilovač, osciloskop i generátor. Takže já budu mít nějaký osciloskop, k tomu připojím generátor. Generátor mi generuje střádavé napětí. zesilovač je mikrofon? V návodu mám nějakou zmínku o přepínacím panelu Z/G. To vůbec nevím, o co jde. Mám nejprve začít s vlastním měřením frekvence samohlásek, mám dát nějaký přepínač do polohy Z. Ten přepínač tedy bude na zažátku v poloze G? Co značí poloha G a Z?
Poté co budu mluvit do toho mikrofonu, třeba samohlásku i, tak mám mám opět přepnout přepínač do polohy G, regulátory na osciloskopu mám ponechat v nastavených polohách a mám měnit frekvence na generátoru střídavého napětí. Mám docílit stejného počtu "zastavených" kmitů jako v případě hlásky. Tuto frekvenci si zapsat. Moje otázka zní, jak vypadá generátor střídavého napětí a kde najdu ten čudlík pro změnu frekvence? Takže na jednom monitoru budu mít dvě křivky?
Já to teoreticky chápu, ale jak budu sedět u toho přístroje, tak vůbec nebudu vědět, jaké čudlíky k čemu slouží. Navíc mi tam nikdo neporadí, budu na to sama. Učitelka nám pouze řekne, přečtěte si návod. A z toho návodu já moc chytrá nejsem.
Mikrofon --> nízkofrekvenční zesilovač --> osciloskop k. 1
Nízkofrekvenční generátor --> osciloskop k. 2
Co značí ty polohy, to nevím.
Generátor poznáš, bude nějak označený.
doplněno 28.10.13 14:50:Může vypadat třeba nějak takhle (zrovna tenhle se ovládá velice dobře).
doplněno 28.10.13 15:10:A jo, to mi nedošlo...Generátor/Zesilovač.
Takže budu mít nějaký mikrofon a z něho povede kabel, který zastrčím do k.1. Pak budu mít nějaký nízkofrekvenční generátor, z něho povede opět další kapel, který strčím do k.2. Ty kanály mohou být označeny i jako kanalá A a kanál B? A když budu intonovat tu samohlásku, tak tam musím vidět jen jednu křivku, že? To znamená, že musím nějaký způsobem vyřadit z provozu ten generátor. Nebude to to přepínání poloh Z a G?
Mikrofon připojíš k zesilovači a teprve ten k osciloskopu, na jehož druhý kanál připojíš generátor.
Vypínat ho nemusíš, není proč. Prostě si nastavíš polohu těch průběhů na obrazovce tak, aby byly vidět oba najednou.
Ale já bych nejprve měla vidět pouze průbeh té samohlásky a až potom průběh té křivky generátoru střídavého napětí, ne? A ještě k tomu generátoru, jak jsi dal tu fotku, tak u té analýzy akustických prvku si nastavím jaké napětí? Frekvenci budu měnit, abych se dostala na stejný počet kmitů, ale to napětí?
Jakékoliv (doporučuji kolem 1 V), amplitudu na obrazovce si upravíš nastavením děliče (V/Div.).
doplněno 28.10.13 15:04:Už mám funkční osciloskop, jdu fotit.
Jako zdroj signálu používáte nízkofrekvenční generátor, tedy přístroj který má na výstupu střídavé napětí s určitým kmitočtem. Přístroj je označený písmenkem G.
Jako druhý zdroj signálu používáte lidský hlas, který se elektroakustickým měničem - mikrofonem mění z akustického vlnění na elektrické napětí se stejnou frekvencí. Dynamický mikrofon snímá zvuk a přeměňuje ho na střídavé napětí, ale to je velice malé, řádově v milivoltech, nebo i méně. Proto se toto napětí musí zesílit zesilovačem, vy ho máte označený písmenkem Z.
A teď k metodě:
Nejdříve podle návodu zobrazíte tvar průběhu napětí snímaného mikrofonem a zesíleného zesilovačem Z. Abyste nemuseli přehazovat kabely, máte zřejmě nějaký přípravek - přepínač, kde máte současně připojený výstup ze zesilovače do jednoho vstupu přípravku a na druhý vstup máte připojený nízkofrekvenční generátor a přípravek máte přepnutý do polohy Z jako Zesilovač. Zobrazíte si určitý počet period snímaného hlasu nebo zvuku, možná si uděláte poznámku, kolik period máte na délku rastru, jak dlouhý pás na rastru zobrazí deset period a pak...
přepnete přepínač na přípravku do polohy G a přivedete na osciloskop signál z generátoru a budete POROVNÁVAT, budete nastavovat tak velký kmitočet na generátoru, až bude počet period ve stejné délce rastru na osciloskopu stejný jako když jste dělali do mikrofonu ááááááá. Generátor má cejchovanou stupnici a tak můžete na stupnici přečíst hodnotu kmitočtu (nebo frekvence, to je stejné) a pak můžete konstatovat, že jestliže jsou mají oba průběhy na obrazovce stejný počet period, je kmitočet záznamu zvuku z mikrofonu stejný jako kmitočet generovaný generátorem a ten je:... to, co přečtete na stupnici generátoru.
Q.E.D.
díky za opravu, u nás a v dalších zemích máme napětí označované U a v anglosaské litaratuře V jako voltage.
Tedy k vzorcům použitých v zadání:
Vzorec U = Y . S vypadá nesmyslně, ale proměnné jsou popsané v textu.
U je velikost napětí, v tomto případě celkové amplitudy signálu.
Y je počet dílků rastru ve svislém směru, tedy v ose Y v kartézských souřadnicích x, y. Je jedno jaký rozměr dílky mají, jestli jsou po centimetru, nebo v jiné míře, prostě počet dílků.
S je podle textu vychylovací činitel (S), což je trochu krkolomě popsaná citlivost vstupního zesilovače osciloskopu uvádění obvykle jako napětí potřebné pro vychýlení o jeden dílek. Dílek = div, citlivost ve voltech na dílek má na panelu osciloskopu zkratku V/div.
Záhadný vzorec f = N /( X . T) je jenom trošku komplikovanější obecný vzorec pro převod frekvence f na periodu T, který je f =1 / T nebo obráceně T = 1 / f. Jednotky jsou Hz a sekundy. Písmenko N označuje počet period a písmenko X délku zobrazení tohoto počtu period na rastru obrazovky osciloskopu. Pokud se měřila doba trvání deseti period, je doba jedné periody T dělená jejich počtem N.
Tak nějak... stačí?
Aha, máte k dispozici dvoupaprskový osciloskop, který má dva vstupy, vstup A a vstup B. Takže je možné na jeden vstup, třeba na A připojit výstup ze zesilovače (který má na vstupu připojený mikrofon). Při přepnutí pouze na použití pouze vstupu A se nastaví citlivost vstupního zesilovače tak, aby obrázek byl tak velký, aby byl vidět a nebyl moc velký, přepínačem kmitočtové základny se nastaví vhodný počet period, aby byl hezky vidět průběh tvaru signálu, a ovládacími prvky synchronizace (INT - vnitřní, interní synchronizace, a LEVEL - úroveň spínání časové základny tak, aby se obrázek zastavil a nejezdil) se obrázek zastaví. Chce to vyzkoušet si vhodnou výšku tónu, nebo spíš hlasu, aby nebyl pokaždé jiný, to by se muselo pokaždé znovu nastavovat.
A pak... na vstup B připojíte nízkofrekvenční generátor G, přepnete na použití obou dvou kanálů, teda A i B, ovládacími knoflíčky pro nastavení pozice na obrazovace nahoru-dolů si nastavíte obě stopy nad sebe, abyste je viděli(y) součaně a mohly je porovnávat.
Na generátoru nastavíte takové výstupní napětí aby se signál dal dobře zobrazit (i s použitím přepínače vstupní citlivosti vstupu B) a takovou frekvenci, aby oba průběhy měly stejný počet period, a tudíž i stejnou frekvenci.
Číselnou hodnotu frekvence přečtete na stupnici generátoru.
Pár maličkostí:
abyste se s osciloskopem naučili pracovat, naučte se zobrazit nejdříve signál z nízkofrekvenčního generátoru. Stisněte si přepínač volby vstupu A, máte ho značený Ya. Signál z generátoru připojíte stíněným kabelem k souosému (kulatému) konektoru. Má maličké čudlíky, tak zvaný Bayonetový zámek. Konektor na kabelu se nasune na konektor na panelu a maličko pootočí, tím se zachytí a podobně se také odpojuje - mírně pootočí a vytáhne. Budete měřit střídavý signál, tak si stisknete přepínač AC (střídavý), kdyby byl přepnutý na DC, měřila by se i případná stejnosměrná složka, což zde sice není, ale jde o správnost postupu.
Knoflíkem Vertikální posun si nastavíte umístění stopy na obrazovce nejlépe uprostřed, pak ji můžete posunovat ve svislém směru. Někdy obraz zmizí "za rohem", když je stopa mimo snítínko buď hodně nahoře nebo dole.. Měnit velikost výšky obrázku přepínačem citlivosti vstupu, na vašem obrázku V/T.
Nastavení počtu zobrazených period na šířku obrazovky se dělá hrubě přepínačem nesprávně označeným "regulátor časové základny". Není to regulátor, je to jenom přepínač rychlosti časové základny. Aby bylo možné obrázek zastavit, tedy aby každý průběh začínal stále ve stejném místě na začátku rastru, musí se zastavit, tak zvaně synchronizovat. Pro běžné měření se použije vnitřní synchronizace - interní INT a pak se knoflíkem nastavení velikosti úrovně (LEVEL) ve vašem případě označeným "práh spouštění časové základny" nastaví při jak velkém obrázku se má obrázek zastavit. Stačí nastavit tak, aby se pohyb obrázku zastavil a dál to neřešit.
Chyby: v obrázku je vpravo vstupní zesilovač kanálu B se špatně označeným knoflíkem "horizontální zesílení, vychylovací činitel", což je hloupost. Předně to je zesílení pro vychylování paprsku ve svislém, vertikálním směru a pojem vychylovací činitel je podivný. Napětová lupa je také nesmysl. Je to pouze plynulé nastavení zesílení. Aby platily hodnoty na přepínači, musí být oba knoflíčky vstupu A i vstupu B být nastaveny zcela doprava, na maximum. Pak platí kalibrace přepínačů a uvedené hodnoty. Pojem lupa bývá u časové lupy, ale to už je nad rámec běžného používání.
Hodně úspěchů při hře s osciloskopem
Takže ten knoflík, který je na tom obrázku označen nepsrávně jako napětová lupa, ten mám dát na začátku úplně napravo a pak na něho vůbec nemakat, nebo s ním nějak budu v průběhu měření manipulovat? Pak už budu otáčet jen s "horizontálním zesílením (vychylovacím činitelem)? A když mám v prvním úkolu, jak se mám naučit ten osciloskop používat, výrazně změnit napětí a frekvenci výstupního generátoru, to budu dělat na generátoru, nikoliv na osciloskopu, že. A na tom určitě něco bude, když to mám VÝRAZNĚ změnit, co bude mít za následek to výrazné změnění? Nějak se mi ta křivka posune, že ji nebudu vidět a já si ji budu muset najít, nebo se hrozně moc zmenší nebo zvětší? Prostě jeden kluk už to cvičení dělal přede mnou, pak šel s výsledky za učitelkou a já jsem jenom zaslechla, jak ho hrozně sjela za to, že výrazně nezměnil nějaké hodnoty, že pak ona z toho nemůže poznat, jestli umí s tím osciloskopem zacházet. A doporučila mu, aby si toto cvičení zopakoval.
A já bych toto cvičení v žádném případě opakovat nechtěla.
Takže časová a napětová lupa nějdříve úplně nalevo, postupně měním. A neznámí signál, tzn. signál, u kterého nevím ani napětí ani frekvenci? Vždyt u toho generátoru si budu moci nastavit to napětí a frekvenci, takže já budu měřit známý signál.
A teď otázka, jak se liší časová a napětová lupa od regulátoru časové základny a vychylovacího činitele?
1. Neznámý signál bude ten z audiozesilovače.
2. Napětová lupa není nic, ten knoflík je přepínač horizoltálního zesilovače (alias napětové základny).
3. Časová lupa umožňuje v nějakém poměru změnit celkové nastavení časové základny (např. na desetinu - 100 ms --> 10 ms, 1 ms --> 0,1 ms). U takto pomalých průběhu ji většinou není třeba používat.
doplněno 28.10.13 18:57:*horizontálního
doplněno 28.10.13 18:57:Do ******, pardon, VERTIKÁLNÍHO!
Když se učíte osciloskop používat, tak si nejdříve na generátoru nastavte nějaký "normální" kmitočet a výstupní napětí. Kmitočet někde "uprostřed" slyšitelného rozsahu. Lidské ucho slyší zhruba od 20 Hz do 20 000 Hz (tedy 20 kHz). Nastavte si kmitočet asi tak něco kolem jednoho kilohertzu. Kmitočet 1 kHz má například časové znamení v rozhlasu. Vyzváněcí tón v telefonu v pevné lince má 400 Hz, komorní á v hudbě má 440 Hz, atd.
Velikost výstupního napětí z generátoru zvolte někde uprostřed jeho možností, což zní blbě, ale někde "uprostřed". Pokud má přepínač nastavení výstupní úrovně hrubě, po skocích, tak asi tak doprostřed. A knoflík nastavení výstupní úrovně jemně (plynulé nastavení od nuly do maxima daného nastaveným rozsahem) třeba do poloviny, nebo i na maximum, to je jedno, jen aby na výstupu byl nějaký signál.
Pokud máte k dispozici sluchátka nebo v horším případě reproduktor, připojte je na výstup kabelu z generátoru a vyzkoušejte si nastavení "hlasitosti" hrubě - po skocích přepínačem a jemně otáčením knoflíku. Aby bylo něco slyšet z reproduktoru, bude třeba do něj pustit co nejsilnější signál, tedy přepnout na nejvyšší rozsah a knoflíkem nastavení jemně otočit na maximum. Pak můžete vyzkoušet frekvenční rozsah generátoru. Měňte kmitočet od prostředka k nižším a nižším kmitočtům, uslyšíte středy, basy a pak nic. A na druhou stranu uslyšíte stále vyšší a vyšší tón, pak pištivý a pak nic, což je dané fyziologií lidského sluchového ústrojí i technickými parametry reproduktoru nebo sluchátek.
Nastavte si tedy nějaký "normální" kmitočet, někde uprostřed, nastavte nějakou běžnou velikost výstupního napětí, v řádu stovek milivoltů až jednoho voltu a pak k takto nastavenému generátoru připojte osciloskop a pokuste se tento signál zobrazit.
POZNÁMKA: pokud používát stíněné kabely, je třeba spojit živý vývod na živý a zem na zem. Kdybyste připojili živý výstup z generátoru na zem osciloskopu, signál by se zkratoval a nic by se nezobrazilo. Kdybyste připojili živý výstup ze zesilovače na zem osciloskopu, zkratovali byste výstup zesilovače a ten by mohl shořet, to jen tak pro úplnost.
Knoflík jemného nastavení citlivosti vstupu A nebo B nastavte na maximum a nic nemusíte nastavovat. Kdyby byl na minimu, tak se nic nezobrazí a budete marně hledat proč. Velikost zobrazení na osciloskopu nastavujte přepínačem vstupní citlivosti po skocích. Pokud by vám obrázek šel přes okraj, tak jednoduše snížíte velikosti signálu z generátoru nebo budete ječet (intonovat) do mikrofonu slaběji nebo z větší dálky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.