Nejste přihlášen/a.
Dobrý den!
Dcera má osm let a chodí do druhé třídy. Je velmi snaživá, i když jí učení dá zabrat, nic nemá zadarmo. Zdá se mi, že je paní učitelka příliš přísná, když z nového učiva z matematiky-počítáme do 100 dá z celkem 20 příkladů za 5 chyb čtyřku. Když zkoušela vyjmenovat abecedu, taky nové učivo, byla dcera po nemoci a spletla 3 písmenka (o, p, q), řekla jí, že jí neumí. Místo toho, aby jí povzbudila, když něco splete, řekne jí, že to neumí. Když mají samostatnou práci a s něčím si neví rady, vůbec jí neporadí a tak se někdy stane, že úkol nesplní jen proto, že nepochopila správný postup. Když jí to doma vysvětlím, udělá to bez problému. Nevím co mám dělat, protože při lepším přístupu k ní by mohla mít daleko lepší výsledky. Všude čtu o přátelském přístupu učitel-žák-rodič, ale když jdu na tř.schůzku, slyším jen samou kritiku, co děti neumí, namísto ocenění co umí. Chtěla bych znát i jiný názor, jak klasifikují jiní učitelé, za kolik chyb dávají jaké známky, nebo za kolik procent správných a nesprávných odpovědí úměrné věku dětí. Pamatuji na svá školní léta, kdy čtyřku dostali opravdu ti, co nic neuměli.
Paní učitelka není přísná, paní učitelka je velmi špatný pedagog, který není spokojen s vlastním životem (a svou prací, kterou očividně nezvládá) a tak se mstí na těch, kteří se nemohou bránit... Paní učitelka je kosočtverec!
Krásné a výstižné pojmenování. Připadá mi, že některé školy jsou plné kosočtverců. Smutné je, když se s nimi potká Vaše dítě. Vzteky bych brečela, ale nic nezmůžu. Můj syn sice již na základní škole není, ale tam jsem se se šikanou ze strany učitele taky nesetkala. Teď na střední má třídní učitelku a ta mu doslova řekla, že by byla nejradši, kdyby odešel. Je to normální? Učitelka má na škole milence a ten má podobný přístup. Takže ačkoliv s jinými učiteli syn problémy nemá, tak bude muset odejít, protože dostane pětku z předmětů, které mu vycházejí na čtyřku. Prostě svině zas jednou vyhrála a student nemá šanci. Zdravím všechny "učitele".
Přístup některých kantorů je opravdu děsivý! Váš syn má přece právo na opravné zkoušky, tzv. reparát. Ale pokud mu učení moc nejde, možná by bylo lepší změnit školu. Odmaturovat se čtyřkama, by asi moc pozitivní nebylo a těžko by hledal po škole uplatnění. Třeba ho škola ani nebaví a dělá jenom kvůli vám. Asi bych si s ním o tom promluvila. Ale ten reparát zkuste, nic za to nedáte.
Už jsem s ním o tom mluvila.Chtěla jsem, at zkusí učební obor. Podle testů má ale z celé třídy nejlepší předpoklady pro studium. Háček je v tom, že učitelce řekne občas svůj názor. Není sprostý, jen si nenechá nic líbit. Navíc si ho vyhlédla už v září v prvním ročníku. Přímo řekla, že ho z té školy vyhodí. Nyní mu řekla, že mu dá šanci. Tak se všechno naučil a dostal dvojku. Jenže druhý den ho zkoušela znovu, dvojku ze školy online vymazala a nepustí ho dál. Bude dělat opravky. Doufám, že u opravek bude sedět ještě další pedagog, jinak ho to nenechá udělat. Takový člověk nemá ve školství co dělat. Navíc na třídních schůzkách řve i na mě. Jen něco řeknu, hned mě před ostatními setře. Chodím tam už naštvaná předem a odcházím ještě naštvanější.
Ano, u opravek musí být komise. Držím vám palce, podobné charaktery znám a mám pocit, že se shromažďují ve školství.
Děkuji za podporu. Taky mu držím pěsti, aby všechno dobře dopadlo.Jen mám strach,aby se situace příští rok neopakovala.Učitelce hrozně vadí,že syn o prázdninách pracuje v obchodě.Před celou třídou ho pro to zesměšňovala.Možná chce,aby neměl na brigádu čas.Já ale chválím,že má chut pracovat.Vidím tolik mladých lidí, kteří dodělají školu a pak se jen tak plácají životem a nechodí do práce.
Držím Vám pěsti, at mu to vyjde, protože to dobře znám, co je to nespravedlnost. Já mám podobnou zkušenost. Učitelka sice na mě neřve, spíše naopak, snaží se být velice ochotná. Ale to jenom proto, že ví, že se nadám. Když dala dceři 4 ze sloupečku v matematice, šla jsem za ní, jestli by mi ukázala které příklady dcera neuměla, protože doma počítat umí. Ale nečekala, že za ní zajdu a vůbec nevěděla co mi na to říct. Začla plantat, že to byly dost těžké příklady, které vyžadují velkou pozornost, kde se střídaly příklady - sčítání a odčítání atd. Chtěla mi dát najevo, že dcera má problém se soustředěním. Práci mé dcery mi však neukázala a až cestou domů mi to začalo vrtat hlavou. Ten den přinesla dcera z dalších příkladů 2. Dost zajímavé.
Dcera je ve škole velice snaživá, poslušná, nedělá nikomu problémy a přesto ji nemá ráda. Problém bude v tom, že ví, že se nedám
Taky vše začalo tím, když jsem na škole vybojovala přívod teplé vody. Když jsem se totiž učitelky na zač. škol. roku zeptala, kdy poteče teplá voda, jestli se něco opravuje, řekla mi že neví proč neteče a hrozně se divila. Po té mi odpověděla, že tam teplá voda nikdy netekla a jsem první, kdo se na to ptá. At si jdu stěžovat za ředitelem, tak jsem tedy šla. S ním ovšem taky rozumná řeč nebyla, odpověď zněla, že nejsou na to peníze. Nakonec jsem toho dosáhla přes hygienic. stanici. S nástupem nového ředitele se vše urychlilo a děti mají konečně teplopu vodu. No ovšem teď si zasedla na moji dceru daleko víc než před tím.
Koblížek chodí taky do druhé třídy, čtyřku by dostal za pět chyb z dvaceti taky. Naše paní učitelka taky známkuje velmi přísně. Musím ale dodat, že známek máme denně několik a na trojky už jsme si zvykli, protože za jednu trojku nebo čtyřku je pak třeba deset jedniček. Dcera mojí kamarádky chodí do školy, kde ještě ve druhé třídě dostávají kytičky a jedničky, max. dvojky - ale to už musí být. Osobně jsem pro první variantu - dítě je na špatné známky připravené a líp je snáší.
Co vidím jako větší problém, je přístup k dětem. Učitelka by přece ve třídě měla žákům vysvětlit, jak postupovat! Měla by je povzbudit, a ne srážet. Zkuste zajít za ředitelem, nebo se jděte podívat do hodiny. A pak i třeba k jiné učitelce - uvidíte různé přístupy a typy vyučování. Nebo zkuste učitelce zavolat a probrat to s ní - ne o třídních schůzkách, ale někdy odpoledne, třeba u kafe. Vždyt by to měla být normální ženská, která by rodiče měla chápat.
Někdy mám hrůzu z toho, kdo všechno na školách učí naše děti
Držím palce!
Hezký den.
Dlouho jsme přemýšleli s manželkou,kam umístit syna,který půjde letos do 1.tř. Dle vyprávění maminek ohledně školy v naší vesnici jsme to zavrhli.Je tu 1. stupeň a na druhý se chodí do města-cca2km.A děti jsou poté strašně pozadu.Ale každá škola má své osnovy a těch se drží.Co se nenaučí ve škole musí děti dohánět doma.Navíc se učí do cca 12h a pak družina do 15h,což je vcelku promarněný čas.Pak doma úkoly a učení.Dítě stresované a o rodičích ani nemluvě....A co pak jejich koníčky a zábava...
Klasická škola si prostě jede ve svých osnovách a pokud je v dítěti něco extra,tak to v nich akorát zabíjí...
Proto jsme hledali nějaké alternativní řešení a našli ho v soukromé škole
Při návštěvě jsme byli zcela unešeni jejich denním programem a celkovým přístupem k žákům.Navíc mají tzv. 0 ročník,kde se dětem věnují a zjištují,bude-li dítě schopno zvládnout jejich studium.Od 1. do 3. třídy jsou známkováni písemně,ne číselně,tudíž odpadá stres z Vámi zmiňovaných 4.Ráno v 8h začínají snídaní do 8.30,pak se učí,ve 12h oběd a po obědě mají volnou hodinu,můžou si hrát nebo si i zdřímnout.V rámci školy,tudíž pod jednou střechou mají i kroužky a po 15h je rozváží autobus po okolí.Doma jsou kolem 15.30,nedostávají úkoly a mají čas na svoje koníčky.
Na učitele připadá max 15 žáků,ale v reálu je to cca 12,lavice mají do kruhu.V každé učebně je hrací koutek.V případě,že je dítě v něčem pozadu,mají na škole 10 asistentů,kteří se jim věnují.
Syn s neteří nastoupili v pololetí do onoho 0.ročníku a jsou nadmíru spokojeni.Odpadlo nám téměř každodenní vysvětlování,že musí do školky,když jdeme do práce a jeho ptaní se,jestli půjde po obědě nebo bude ve školce spát.
Ráno jede autobuz z města - 2km - v 6.40 a přijíždějí v 15.30.
Školné měsíčně v - 0.roč. je 580kč + 1.000kč strava 4x denně + jizdné 500kč.
- 1. - 3. roč je 1.160kč + strava a doprava
Z mého hlediska je to veliká šance pro děti se naučit víc ,s méně starostma, než na klasické škole.
Dobrý den!
Tak tomuhle říkám štěstí! Najít takovou školu asi není jenom tak.
Přeji Vám, at se synovi ve škole líbí.
Dobrý den!
Můžete nám, prosím prozradit ve kterém městě je tato škola? Máme 4.5 letou holku a taky už uvažujeme, kam ji dáme. Jsme z Frýdku-Místku a o žádné takové škole namám ani ponětí.
Děkuji
Úroveň kantorů na školách je také odrazem vedení školy a školské rady. Pokud si nikdo nestěžuje a nenadává, je to vše ok. Rodiče se bojí, že jeho dítě, kterého je rodič stěžovatel bude perzekuováno a nemusí být tak daleko od pravdy. Zakomplexovaná a zapšklá učitelka je hodně špatná diagnóza. A věřím, že jich je na školách ještě dost. Pokud možno si jednoduše stěžujte a pokud ssebou strhnete pár ostatních, tak to možná klapne. Dnešní doba po nás vyžaduje ke všemu modernější přístup a ve škole by to mělo být samozřejmostí a na prvním stupni ZŠ obzvlášt. Že je učitelka kosočtverec by mohl dozvědět i třeba ředitel školy a další, co mají do toho mluvit - poku to není jeho manželka.
Dobrý den,
dle toho, co píšete, bych řekla, že vyučující je opravdu nadměrně přísná. Měla by ocenit alespoň snahu. Ale důležité je také několik věcí:
1) Děláte s dcerou úkoly?
2) Zúčastňujete se třídních schůzek?
3) Má dcera ve výuce připravené pomůcky?
Pokud jste alespoň na dvě z těchto otázek odpověděla kladně, pak bych se opravdu pozastavila nad chováním vyučující. Pokud ale dcera někdy zapomene úkol atp., pak učitelka tu snahu nevidí a nemá pak zájem Vaši dceři pomáhat, což bych do jisté míry pochopila. Ale podle toho, co jsem četla, Vám na vzdělání Vaší dcery hodně záleží. V takovém případě bych uvažovala o přestupu na jinou školu, než aby se Vaše dcera trápila s pedagožkou, která zřejmě nemá soudnost. Zvážila bych také vyšetření dcery v ppp, jestliže je pro dceru výuka už na prvním stupni takhle namáhavá a musí na přípravu na výuku vynaložit tak nadměrné úsilí. Minimálně by Vám v poradně mohli poradit s vhodnými technikami učení, které by Vaší dceři usnadnily školní práci.
Dobrý den!
Nejdříve zodpovím na Vaše otázky
1.V první a v 1.pololetí 2.třídy jsem dělala s dcerou všechny úkoly, ve 2. pololetí už si chtěla některé úkoly udělat sama a já ji je pak překontrolovala. Čteme spolu, sleduji i text, zda se nespletla.
2.Zatím jsem byla na všech třídních schůzkách, mimo to s pí uč. konzultuji i během šk.roku.jak píšu výše
3. S pomůckama rovněž není problém, pastelky a tužky strouháme a kontroluji každý den. Úkoly dcera moc nezapomíná, každý někdy něco zapomněl, asi 3x za šk. rok
Myslím, že učení není zase tak moc namáhavé, hodně si pamatuje ze školy, jen někdy nepochopí paní učitelku a doma. když jí učivo vysvětlím, pochopí to hned. Ale někdy přijde dost ze školy unavená, protože místo HV nebo VV měli 3 hodiny ČJ nebo matematiku, protože děti pořád nemohly pochopit látku, nebo hodně psali a bolí jí ruka...atd. Jinak dcera chodí do školy ráda a na jinou školu nechce. Paní uč. má i přesto ráda a do školy se těší. Ale mě mrzí přístup učitelky a jsem rozhodnuta, že se zajdu do hodiny podívat.
Měli jsme učitelku která měla zajímavý systém známkování - 10 písemek mělo hodnotu jednoho zkoušení. Zkoušení probíhalo v 7dmi stupních 1 nevíš-5 , víš postupuješ do dalšího kola , 2 otázka nevíš-5 , víš postupuješ do dalšího kola ,3 otázka nevíš-5 , víš postupuješ do dalšího kola, 4 otázka nevíš-4 , víš postupuješ do dalšího kola. Takže po 4 dobrých odpovědích a jedné špatné šel člověk s trojkou. Byl to docela mazec... člověk měl 10 jedniček z písemek a dvě pětky ze zkoušení a propadl ...
Přísná? Nedokážu posoudit. Naše paní učitelka dává dětem už od první třídy pětky za nesplněný úkol, za zapomenuté pravítko, sešit, pokud úkol do druhého dne napíše, pětka se ruší, když ne, zapíše se do žákajdy a že můj syn je zapomnětlivý dost. Zpočátku se mi to moc nelíbilo, ale jak jinak na ty děti. Syn z toho trauma nemá, já už si zvykla. Nedávno dokonce i schytal s dalšími dvěma kluky facku, za rvačku...Ale myslím, že oprávněně.
Za zapomenuté úkoly dostávají děti taky pětky, ale zpětně se nesmažou. Moje dcera naštěstí moc zapomnětlivá není, úkoly děláme poctivě i když je nemocná a vše si doděláme.Ale myslím, že tento systém děti opravdu naučí pořádnosti, o to teď nejde. Tady jde o ocenění vědomostí a chtít dětem pomoci, nevyužívat jejich slabiny, ale naopak v jejich slabinách jim pomáhat a podporovat. Myslíte, že když budete dávat dítěti neustále najevo, že je horší než ostatní, že se bude rádo učit? Získá ten největší odpor k učení. Když dostane za něco pochvalu,nebo 1*, druhý den zase za něco přinese 3 nebo 4, nebo ji p.uč. srazí tím, že jí řekne, že to neumí, i když to umí. Když jí řeknu: "proč ses nebránila, že to umíš" mi odpoví: "paní učitelka měla špatnou náladu, tak jsem radši mlčela". Připadá Vám to normální?
Paní učitelka je přísná! Ale ono tak nezáleží zas tak moc na známkách, ale spíše na tom, co má dítě v hlavě a jestli učivu rozumí. Když úča bude chtít dítě potopit, tak se jí to skoro vždy podaří. Konzultujte s ní každý nepovedený úkol a chtějte po ní, at Vám to ukáže, jakých chyb se Vaše dítě dopouští. Projevte snahu ho to vše doma naučit a to co ovládá, v tom ho obhajujte. Existuje přece dost důkazů, že látku ovládá, popř přezkoušení u p.ředitele. Své dítě podporujte a hodně povzbuzujte, za špatnou známku netrestejte, alu učivo s ním zopakujte.
Přeji hodně úspěchů
Být učitelem je poslání nikoliv povolání. Když to někdo bere jako špatně placené povolání je to smutné. A když své trauma poníženého človíčka kompenzuje nadřazeným jednánín vůči bezbranným dětem je to přinejmenším trapné. Na druhou stranu každý rodič si myslí, že jeho dítě je nejlepší. Dětičky povzbuzované rodiči jak jsou jedinečné až geniální mají učitele za někoho, kdo je musí poslouchat. Obojí je špatně.
Dobrý den,
těžko lze jednoznačně podat informaci ohledně známkování - záleží na množství učiva,zda je nově probrané,apod..Na naší ZŠ se kolegyně dohodly na známkování v 1.-3.třídě takto: 0-1 chyba =1, 2-3chyby =2, 4-5chyb= 3, 6-7chyb = 4, 8 a více chyb = 5.
Já myslela, že záleží také na množství zadaných příkladů, nejen na počtu chyb.
U nás pí učitelka známkuje dle nálady. Dcera přinesla za 2 sloupečky psané v jeden den : za 3 chyby z 23 jedničku a z druhého za 4 chyby trojku. Podotýkám, že oba dva sloupečky jsou stejného charakteru, sčítání a odečítání do 100.
Rozumíte tomu?
To se ji v prubehu opravovani pri prechodu od jednoho sloupecku ke druhemu tak zhorsila nalada? Nebyl v nich precejenom jeste nejaky jiny rozdil?
To je to, co právě nechápu. Oba sloupečky byly na stejném papíře, kde se střídaly příklady odečítání a sčítání do 100. Žádný rozdíl v nich nebyl. Sloupečků bylo celkem 6, ale dělaly se postupně po 2 , ale vždy byly klasifikovány různě, ale ne podle počtu chyb. Co si mám o tom myslet nevím. Je také jasné, že když se učivo stále opakuje, musí se i na to přihlížet a známkovat pak přísněji, ale ono je to spíše naopak.
Vážená paní učitelko!
Je to Váš názor, prosím. Ale zřejmě jste nečetla celou diskuzi, protože zde uvádím fakta, jako každý v této poradně, od toho tady také je. Chci Vám jen sdělit, že mou dceru zatím posoudily dvě p. učitelky z různých zákl.škol nezávisle na sobě, mimo to i speciální pedagog a všichni se shodli na tom, že je špatný přístup ze strany učitele, což je mi Vás učitelů upřímně líto.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.