Nejste přihlášen/a.
ahoj všem,
mohl by mi někdo prosím nějak rozumně vysvětlit věci týkající se daňové svobody? Přijde mi to strašně nelogické...
Říkali jsme si, že vpodstatě půl roku pracujeme pro stát, a pak už ne a teď v červnu je nějaký den svobody, který má více států.
Ale prakticky, vždyt daně se sráží pořád...at už z příjmu nebo když si půjdu něco koupit. Navíc, proč mají být dny daňové svobody, když je náš stát zadlužený až po uši, tak čím více se vybere, tím snad lépe...
děkuju všem
To jsou vlastně dvě otázky.
Za prvé, "Den daňové svobody" není nějaký reálný den, kdy by se přestaly srážet daně, je to pomyslný den, který určuje, kolik daní celkem zaplatím, jeho konstrukce vychází z myšlenky, že kdybych od začátku roku posílal finančáku veškerý výdělek až do okamžiku, kdy bych si "předplatil" všechny daně, a další výdělek už bych si nechával celý, tak ten okamžik by byl právě onen "den daňové svobody.
druhá otázka je, zda je dobře čí špatně vybírat co největší daně; tu nebudu rozebírat, nejsa ekonomem (jen poznamenám, že například vyšší zdanění neznamená vždy vyšší výběr, a má to i jné aspekty) ale s dnem daňové svobody to nijak nesouvisí. Den daňové svobody je prostě ukazatel (jakési průměrné) výše daní, jiný ukazatel by třeba mohl být, kolik procent ze svého výdělku odvedu na daních, ale ten možná není tak expresivní. Nijak to nehodnotí, zda je výběr daní v pořádku či ne (i když při hledání odpovědi na tuto otázku s ním mohu pracovat).
Kartaginec to vysvětlil přesně, já si jako novopečená inženýrka ekonomie dovolím doplnit:
1) den daňové svobody naprosto přesně kartaginec vysvětlil. Každý měsíc člověk část výdělku odvede na daních a část výdělku mu zůstane ke spotřebě. Pokud by ses hypoteticky rozhodl, že nejdříve zaplatíš daně a budeš posílat CELOU výplatu na daně, pak den daňové svobody je den, kdy ti poprvé celá výplata zbyde pro tebe a státu už neodvádíš nic.
Máš pravdu, že daně se platí pořád, den daňové svobody je pouze ilustrativní. Dá se pomocí něho porovnávat např. různé dańové zatížení v různých zemích. Čím dříve den daňové svobody nastane, tím je daňové zatížení v konkrétní zemi nižší.
2) Výše daní. To, co popisuje kartaginec, se jmenuje Lafferova křivka. Jde o to, že při určitém zvyšování daňové sazby (např. 10 %> 20 %> 30 % atd.) se zároveň zvyšuje daňový výnos = to, co stát na daních vybere. Od určité daňové sazby však daňový výnos klesá. Představ si, že by daňová sazba činila třeba 80 %, nebo dokonce 100 %. V takovém případě už by pracoval málokdo, resp. nikdo a stát by na daních vybral 0 Kč. Takže se dá říci, že když se zvyšují daně, zvyšuje se daňový výnos, ale pouze do určité daňové sazby.
No. Ona ta Lafferova krivka ma taky svoje hacky a "ale". Jednim z takovych "ale" jsou napriklad Skandinavske zeme.
Nicmene to se puvodni otazky nijak netyka.
Axus - každá teorie má svoje "ale" Když jsem se učila na státnice, takových "ale" bylo v každé otázce alespoň 10 Právě proto je ekonomie tak zajímavá
doplněno 16.06.13 20:08:Axus: Děkuji
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.