Kdy lze ulozit nedostatecnou?

Pokud je váha započítána do průměru cca 3.8, potom by výsledná známka měla být za 4, rozhodně ne 5. V takovém případě bych si u učitele vyžádal vysvětlení.

Tady nejde o hodnocení či nehodnocení sešitu, třeba na mojí základce se dávaly pětky jak na běžícím páse za to, že byl někdo vyvolán a nevěděl že čteme, nebo při namátkové kontrole sešitů za chybějící zápisky.

Ale vtip je v tom, že všichni o tomto hodnocení věděli, a věděli že se to známkuje, a že tyto známky se pak zahrnují do celkové klasifikace. A z dotazu je zřejmé, že na té škole to tak nefunguje.

Posuzovat tyhle věci "jen tak", to by dávalo smysl pokud bychom se rozhodovali mezi známkou 3 a 4 (v tomto případě), pak se to dá použít jako pomocný faktor, ale v tomto případě rozhodně ne. Já bych proti tomu určitě protestovala, protože jsem zažila že učitelka chtěla dát na vysvědčení 2 žákovi s průměrem 1,0 s odůvodněním že "já jedničky nedávám" a ve výsledku dostal jedničku a naše třída jinou učitelku (na daný předmět i jako třídní, protože to zároveň byla třídní).

V tomto případě stačilo jít stěžovat si na vedení školy.

Je pravda, že argumentace "já jedničky nedávám" byla velice extrémní, a komukoli ve vedení muselo být okamžitě jasné že to nelze obhájit. Pokud by vedení školy nebylo ochotné to nějak řešit, tak dalším stupněm je Česká školní inspekce.

Ze článku o ČSI, který jsem teď našla je zřejmé, že tohle naprosto zapadá do jejich pole působení:

" Dalším nedostatkem, na který si rodiče občas oprávněně stěžují, je to, že každá škola musí (opět podle nové legislativy) brát neustále na zřetel na to, že rodiče žáků mají právo na informace a povinností ředitele proto je zajistit, aby byli včas informováni.

Například na pololetní vysvědčení dostane dítě dvojku z chování. Škola však za celého půl roku rodiče ani jednou neinformovala o tom, že by jejich dítě mělo nějaké výchovné problémy. Ve vyhlášce o základních školách se však jasně uvádí, že hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. "Někdy se však stává, že ředitel nemá dostatečnou trpělivost na to rodiči situaci vysvětlit a doložit postup školy vůči dítěti. A když se rodič nespokojí jen s jednoduchým vyjádřením, ředitel ho třeba rovnou odkáže na to, aby si stěžoval na České školní inspekci," ilustruje I. Lauermannová.

Nedostatečná informovanost žáků a rodičů jsou nejčastějším předmětem stížností u středních škol. Například v jednom případě si rodiče žáka stěžovali na to, že jim střední odborná škola odmítá vysvětlit, proč dostal určitou známku z jednoho z předmětů. Rodiče proto požádali o komisionální přezkoušení na jiné škole, kde si žák polepšil z pětky na čtyřku. Situace se však další školní rok opakovala - škola opět odmítala doložit, jak ke klasifikaci dospěla. A dokonce odmítla ukázat výsledky testů, ve kterých žák neuspěl. Svůj postup obhajovala tím, že jde o duševní vlastnictví učitele, posléze tvrdila, že jde o testy komerční firmy, která si nepřeje jejich zveřejňování. ČŠI ale stížnost rodičů uznala za odůvodněnou, protože byli omezeni ve svém právu na informace. "

To je s prominutim blbost. Hodnotit zajem o predmet nebo vedeni sesitu? Tady se nejedna o znamku mezi 1 a 2 ale o rozhodnuti o nedostatecne.

Rict me ucitelka, ze s prumerem 3,88 mi da nedostatecnou, protoze muj zajem o predmet je maly, sesit nevedu a pomucky a ukoly nenosim, tak bych ji hnal svinskym krokem.

Jde o situaci, kdy má hoch třeba pětku z pololetky a ze čtvrtletky, a přesto má průměr 3,88. Pokud by byla pětka jenom za tohle, tak je to nepřiměřené, pochopitelně. K tomuhle se může přihlédnout. Vím, že u nás si hodně lidí sešit nepíše, pomůcky nenosí a podobně a tím vlastně ukazují svůj nezájem o předmět. Ano, někteří učitelé tohle nehodnotí, nebot vést si sešit a být připraven na vyučování berou jako samozřejmost, ale někteří tyto zdánlivě věci známkují. Je to běžná praxe zejména u učňů, u maturitních ročníků se na tom tak nelpí, nebot se předpokládá, že ty už nějaký rozum mají.

3x tu tazatel pise, ze vaha uz je do prumeru zapocitana. Pokud po zapocitani vahy ma prumer 3,88, tak z toho proste nedostatecna NEMUZE vyjit at se prihledne k cemukoliv. I kdyby nemel o predmet absolutne zadny zajem, tak jeho znalosti jsou DOSTATECNE!

Pokud učitel chce. Klidně si známkovat - hodnotit sešit může. Nejde o to co ve svém předmětu známkuje ale o to, že student o té známce musí být včas spraven. Není možné, aby před koncem roku čaroval učitel ze známek, které neexistují. Co se týče zájmu o předmět a podobné "transcendentálno", to většinou rozhoduje o desetince, dvou..ale ne o celém stupni známky. Spíš bych si tipl, že jsi učitele pěkně něčím naštval.

Ano sesit hodnotit muze, ale ne ze v celkovem hodnoceni z dostatecne udela nedostatecnou

Váhu známky určuje učitel. Pokud by sešit oznámkoval a průměr byl řekněme 4.6, může dostat basu.

Blbost, pak bych to hnal pred komisi k prezkouseni. Znamka nedostatecna znamena, ze zak se neorientuje v ucivu (nema znalosti probirane latky na pozadovane urovni), ne ze ma spatne vedeny sesit. Pokud ma znalosti na dostatecnou, tak sesit nemusi mit vubec, i kdyby to ucitel vyzadoval sebevic.

Kdyby to učitel "dožadoval sebevíc", tak známkuje sešit během školního roku, a tyto známky budou součástí průměru.

A na komisi by to bylo tak jako tak, vždyt se jedná o nedostatečnou.

Čistě prakticky..už bych viděl žáka nebo studenta, který je rád za čtverku, která mu vychází ze zkoušení, kterou patrně získá z látky zpět, možná dvě.., jak se nechá zkoušet z celého pololeti. Ostatně, pokud by rupl čekalo by ho vlastně totéž, takže by si nepomohl. S učitelem si člověk nikdy moc nenatrucuje. Jsou to jeho hodiny a jeho pravidla. A pokud se ti to nelibí, potom většinou pohoříš jako papír.

A co absence, nebyla v těchto hodinách příliš velká?

Opet - absenci nelze promitnout do znamky, od toho je neklasifikace. Ucitel nemuze dat petku nekomu, kdo treba nikdy nebyl na jeho hodine. Znamka hodnoti znalosti, ne dochazku.