Nejste přihlášen/a.
Přeji dobrý den,
Můj porblém je jednuše složitý. Jsem momentálně na maturitním oboru, ale jelikož jsem chtěl přestoupit a měla jsem všechno naplánované, na dosavadní školu jsem kašlala. Když se to dozvěděli doma, nechtěli o ničem takovém slyšet, pokud doděláš tohle nebo jdeš na kadeřnici. Chápu jejich reakci, taky bych asi nebyla štastná, že moje dítě propadá a kašle na to.
Bože, ale nemůžou mi zničit život tímhle?! Jediné řešení vidím jako to, že teda rok vydržím na kadeřnici a potom, díky mé plnoletosti, si odkráčím a půjdu dělat to, co chci. Jenže... zbytečný rok v tahu. Co jiného mám dělat?!
"Řešit" neoblíbený obor studia "záměrným propadáním" je velice krátkozraké.
V době, kdy dosáhneš plnoletosti, nebudeš mít nic, budeš muset začít znovu od začátku.
Kdybys naopak "zatla zuby" a školu dokončila, mohla bys o rok později (v 19 letech) navázat VOŠ již v požadovaném oboru (měla bys maturitu a titul DiS).
Pokud se vybraný obor nenabízí na VOŠ, stačil by ti po maturitě rok na učilišti a složení závěrečných zkoušek (měla bys ve 20 letech maturitu plus výuční list).
___ Zkus to ještě zvážit, i přes nepříjemný začátek (SŠ jiného oboru, než bys chtěla) se můžeš dostat k cíli snáze.
Začínat v 18 letech od začátku nebude nejsanzší, (mezi mladšími spolužáky se nemusíš cítit nejlépe).
tu dotaz třikrát a nejsem si jistá, že jsem jej správně pochopila. Nyní jste na nějaké škole, propadáte, tak vám rodiče doporučili přejít na kadeřnici od nového školního roku. Je to tak? Rok chcete na učnáku vydržet a pak budete plnoletá a chcete zmiznout někam, kde vás to bude bavit.
Tím, že budete rok dělat učňák dle přání vašich rodičů vám život jistě nezničí, na to dám krk. Jen nám prozraďte - v 18ti ničím nebudete, vzdělání pouze základní, o práci nezavadíte, chcete jít na další školu? a kdo vás bude živit, máte kde bydlet?
Pokuste se ještě přehodnotit vaš život, přání a promítkou do skutečnosti. Myslím, že nemáte páru o samostatném životě.
Ano, momentálně jsem na "nějaké škole" a záměrně propadám. Ne, nedoporučili, přikázali a přihlásili mě tam. Rok ztratit kvůli nějaké kadeřnici s myšlenkou, že už jsem mohla mít rok za sebou na vysněné škole, je docela zdrcující.
Ano, šla bych na střední školu. Nevím nic o samostatném životě? Musím si tvrdě vydělávat, abych vůbec mohla být na intru a abych tam měla co jíst. Už dva roky se snažím vyrabat na vlastní nohy, i když jsem jen na blbém intru s dozorem, dělám pro to aspoň něco. Všechno si platím a po nic nechci ani korunu.
Rodiče mají vůči studujícím dětem vyživovací povinnost. Pokud jí neplní, tak bych jim řekla "buďto mi dovolíte jít na školu, na kterou chci jít, nebo vás dám k soudu o výživné" - jestli je to skutečně takhle a "rodiče nic neplatí", tak by to mělo zabrat.
(samozřejmě jsem narazila i na lidi, kteří mleli o tom že "rodiče mi nic neplatí, na všecko si musím vydělat" a po desátém opakování přidali "rodiče mi nic neplatí, jen čtyři litry měsíčně, to nestačí ani na nájem, na všecko si musím vydělat")
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.