Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,jak byste z této věty udělali negaci?
Více jak dva se přiznali
Všechno špatně.
Za prvé sama věta by měla znít
více než dva se přiznali.
A negace: přiznali se buď dva, nebo jeden, nebo žádný
nebo, chcete-li
přiznali se nanejvýš dva
nebo, trochu alibisticky
není pravda, že se přiznali více než dva.
Jenže po obrácení významu slova přiznat se je nepřiznat se. Musí se převrátit celá věta a ně jen část. Alespoň podle mě, jinak by zadání znělo jinak.
No ale ne slovy
Jeden či dva se nepřiznali.
Mimo jiné, pokud "jich" například bylo deset, pak vaše tvrzení by říkalo. že osm či devět, tedy více než dva, se "jich" přiznalo.
doplněno 18.10.12 10:06:Jinak máte pravdu, že je třeba negovat i ten vlastní výrok, ale ono to v těch popsaných negacích, které uvádí dzordz a jí, je skryto. Ono použití "obecné řeči" možná trochu mate, ale třeba dzordzovo "Přiznali se nejvýše dva" lze říci i takto: nepřiznal se nikdo s výjimkou nejvýše dvou" Vy jste sice znegoval ten centrální výrok (přiznal se /nepřiznal se), ale neporadil jste si s tou kvantifikací. Kdybychom třeba měli negovat "všichni se přiznali", , bylo by to jasé, "aspoň jeden se nepřiznal". (mimochodem, kdyyž řeknu "všichni se přiznali", tak to nutně neznamená, že se někdo přiznal (kdybych třeba nikoho nevyslýchal, s čistým svědomím bych mohl říci "všichni vyslýchaní se přiznali". Naproti tomu "aspoň jeden se nepřiznal" je existenční výrek a obsahuje tvrzení, ten jeden zatloukač skutečně existuje. Ale to je jen tak na okraj.) Ten výrok, který negujeme, je trochu složitější, zjednodušenš řečeno, při negaci "tři a více ano" nemůžeme říkad "jeden nebo dva ne", ale všichni až ne dva nebo jednoho nebo nikoho ne".
A ještě si nemohu odpustit terminologickou poznámku. Já bych negaci neříkal obrácení, to se užívá v jiných souvislostech. Například jestliže Pythagorova věta říká "v pravoúhlém trojúhelníku je a² + b² = c²", pak negace by byla "znám pravoúhlý trojúhelník, ve ktrém , a² + b² ≠ c²" (nepravda), kdežto obrácená Pythagorova větaa je "Jestliže v trojúhelníku a² + b² = c²", pak je pravoúhlý" a to je pravda.
Negovat není zrovna snadné a je to dobře vidět na té základní úloze, co prý pochází ze starého Řecka.
Vichni Kréani vdycky pouze a jedině lou, řekl Kréan. A le u toho, jako kdy tiskne. e to vypadá jako blbost? No moná vypadá, ale není. Je to le jako vě. Negací té věty není Vichni Kréani mluví pravdu, ale Není pravda, e vichni Kréani lou. Take existuje aspoň jeden Kréan, který nele. A ten nepochybně existuje, protoe je ve věku, kdy jetě neumí mluvit.
Dalí taková úloha: Negací výroku prí není neprí, ale není pravda, e prí. To není toté, protoe kdy neprí, pak taky můe sněit, nebo můou padat kroupy.
Negací věty z dotazu Více jak dva se přiznali je: Není pravda, e více jak dva se přiznali.
A z té vám vyjde, e Přiznali se nanejvý dva.
*
Take radím kadému začínajícímu adeptovi programování: Jestli se chcete stát programátorem, pak se pořádně naučte negovat. Jinak si vae programy budou dělat co se jim zachce. V jistých situacích budou dávat patné výsledky a vy nebudete vědět proč a co s tím.
S varováním programátorům musím jen souhlasit. A k té úloze o Kréanech (její meritum je, mimochodem řečeno, někde jinde ne v nemluvňatech) doplním jetě jednu, markantněji vyjadřující problémy s výroky tohoto typu. Představte si, e máte kartu, ne její jedné straně je nápis "výrok na druhé straně této karty je pravdivý" a na druhé straně je výrok "výrok na druhé straně této karty je nepravdivý". Ptám se, zda ten první výrok je pravdivý či nepravdivý. Dejme tomu, e je pravdivý. To znamená, e výrok na druhé straně, tvrdící, e ná výrok je nepravdivý, ja pravdivý, take ná výrok nemůe býát pravdou. Dobrá, je tedy nepravdivý. Pak ale le výrok a druhé straně, čily výrok na první straně není nepravdivý, je tedy pravdivý a opět jsme ve při. (Takto formulováno je to jasnějí paradox ne ten výrok o Kré%tanovi, který leze vysvětlit tak, e zmíněný kréan prostě le, by tak nebyl zamýlen) Moná bych trochu polemizoval s tím, e negace k "prí" není "neprí", nějak toti nechápu argument, e kdy neprí, můe sněit; to je nepochybně pravda. Ale pokud není pravda, e prí, tak sněit nemůe? Nicméně negace původního výroku je uvedena správně, a ty hrůzy, které mohou proběhnout v programu, v něm jsem pouil patnou negaci, si věru dovedu představit. Take celkově palec nahoru.
doplněno 13.01.13 18:10:Omlouvám se za překlepy, zas jsem byl líný si to po sobě přečíst. Ale snad je to i s nimi srozumitelné, nechce se mi to přepisovat.
ale no tak, v čem je ta potí? Negace výroku Prí znamená popsat vechny jevy, které můou nastat, kdy neprí a ty spojit do konjunkce v jednom výroku.
Negace prí = neprí nebo sněí nebo padají kroupy nebo je hurikán nebo je plískanice atd.
Negovat takovéhle výroky je zatraceně velký problém.
No já to jaksi nechápu. Jistě, popsat, co se můe dít, kdy neprí, to bude opravdu problém (můe například hrát symfonický orchestr, nebo taky ne), ale já to vidím tak: kdy není pravda, e prí, tak neprí, Kdy neprí, tak není pravda, e prí, a co je mi do toho, jestli přitom padají kroupy nebo je hurikán. Prostě neprí a basta..
Jinak k tomu Kréanovi: moná můj text budil dojem, e mám námitky proti zde uvedenému výkaldu, ale tak jsem to nemyslel, Moná lze polemizovat s tou větou "A ten nepochybně existuje, protoe je ve věku, kdy jetě neumí mluvit.", ale ta je tam jen pro parádu, pro ilustraci, v ostatním s vámi zcela souhlasím. Podstata je opravdu v tom, e on le, protoe jinak by popíral sám sebe, ale pokud le, tak holt le a nic překvapivého na tom není. (Jen pro zajímavost: výrok jako celek, tedy "Vichni Kréani vdycky pouze a jedině lou, řekl Kréan" klidně můe být pravdivý, on to ten Kréan (jménem Epimédes) nejspí opravdu řekl, ovem, jak píete, nutně přitom kecal.
Jen pro zajímavost jsem si někde nael takovouhle úvahu:
Je-li vak citovaný výrok nepravdivý, pak není pravda, co se v něm tvrdí, e vichni nai politici lou, nýbr je naopak pravda, e vichni nelou, a e tedy i pan Pravdoslav moná mluví pravdu, kdy říká, e vichni politici lou. Z předpokladu nepravdivosti výroku plyne jeho pravdivost a v davu pravdomluvných pak nalezneme přinejmením jednoho lháře.
A tato úvaha je poněkud scestná a ukazuje, e ne kadý umí nekovat, její autor si zřejmě nauvědomil právě to, e
" Negací té věty není Vichni Kréani mluví pravdu, ale Není pravda, e vichni Kréani lou. "
(po pravdě on to zamotal v dalím textu jetě víc, ale to u je nepodstatné.)
Figurku, zrovna od vás se tomuhle docela divím Popisované jevy nejsou ádným způsobem závislé, můe pret při hurikánu nebo být sněhová bouře nebo padat kroupy a do toho svítit sluníčko.
Negací "prí" je prosté "neprí".
Kdy budeme uvaovat, e voda má tři stavy, tak negací "ledu" bude "voda nebo vodní pára", ale to, jestli je v noci na rybníku, v hrnku nebo jestli se pod ní topí dřevem, to u nemá vliv, ne?
no já si nejsem jistý jestli řeknete e venku prí, kdy máte nad barákem hurikán.
Negací výroku prí je není pravda, e prí.
V důsledku to znamená, e v negaci musíte popsat vechny stavy atmosféry, které můou nastat, kdy neprí.
Slovo led v tom co jste napsal, není funkce, ale argument funkce. Příklady funkcí by mohly vypadat tak nějak
Rozpustit_v_hrnku_na_kamnech(led) = TRUE
Sublimovat_na_páru(led) = TRUE
a podobně.
Tak tohle moc dobře znám. Postihnout vechny moné i "nemoné" situace o kterých by neprogramátor předem předpokládal, e nenastanou a ony just nastanou.
Proto taky "rostu" při dotazech tazatelů kteří si myslí e čtenář pochopí co vlastně chtějí, ale i u odpovědí "rádců" kteří si taky myslí, e není potřeba zdůraznit věci které jim jsou naprosto jasné.
No a k tomu programu jetě dělení nulou. Řekl bych na 100% e nemůe nastat a stejně nastane. "Natěstí" v tom případě aspoň program "spadne" pokud se to správně nastaví, ale jistě to kadý programátor "oetří"
Tak teď si snad rozumíme. Negace výroku "prí" je Není pravda, e prí" nebo ekvivalentně "Neprí" a vám jde o to, jak reálně poznáte, kdy neprí.
doplněno 15.01.13 13:06:Nějak mi vypadla písmenka s háčky. prí = prší, e prí = že prší.
Ale stejně tenhle příklad sice ukazuje, oč vám jde, ale možná trochu složitě a sofistikovaně. Lepší bude možná rozebrat výrok " Tři je větší než pět" a jeho negaci, tedy "Není pravda, že tři je větší než pět", což samozřejmě znamená (tedy pokud vycházíme z toho, že 3 a 5 jsou čísla, a to reálná nebo dokonce celá) , že buď je tři rovno pěti (false), nebo je tři menší než pět (true) a tak to nejspíš budete implementovat do programu. Nic to ale nemění na tom, že ekvivalentní formulace je "tři není větší než pět" ; dokonce v jistém smyslu je to přesnější; zkusme třeba zapomenout na předpoklad reálnosti zkoumaných čísel a zkusme znegovat tvrzení "3> i" (kde i je, samozřejmě, proslulá odmocnina z mínus jedné). Taky ilustrace k Jirbarovu příspěvku.
No a v neposlední řadě to ukazuje, že je třeba se navzájem chápat, čehož předpokladem je, jasně deklarovat, co je co. Jiný příklad ze statiky: chci vyjádřit, že dva vektory vé jedna a vé dva jsou v rovnováze. Pokud symbolem v1, resp. v2 budu myslet skutečně vektory (tedy veličiny, mající velikost a směr) napíšu v1 + v2 = 0 a fertig. Pokud ovšem pro mne v1 a v2 budou velikosti tech vektorů, pak pro ně bude platit v1- v2 = 0 (a ještě něco dalšího, o čem se tu nebudu rozepisovat, protože zde neřeším statiku, ale přesnost vyjadřování.)
No jako chápu, kam tím míříte, ale tohle je hodně blbej příklad :D Voda se třemi disjunktními stavy mi přila jako příklad lepí.
Dé bych nechápal jako jeden z moného výčtu stavů, ale jako pravdivý/nepravdivý stav, který nezávisí na ostatních povětrnostních podmínkách.
Jiný příklad: "je červený" je vlastnost, kterou kdy budeme negovat, dostaneme "je zelený nebo modrý nebo bílý nebo černý nebo fialový nebo nebo..", tak, aby jedinou neuvedenou hodnotou zůstala červená.
Do takovéhoto výčtu vak nemusíme uvádět "je malý", "je hranatý", "je kovový", "je starý" a podobně. No a takhle chápu to prení a sníh a vítr - vůbec spolu nesouvisejí
Ani tři se nepřiznali...
...když už tedy bylo toto téma aktualizováno...
...a "není pravda, že..." není negace věty samotné, je to negace jinou větou...
Proč to není negece věty samotné? Pravda, není to taková, abych tak řekl, čistá negace, to asi bylo tak míněno; prostě berme to tak, e správné je touto negací začít a pak to přeformulovat bez té "obezličky".
Ale taky nevím, proč byla tato otázka znovu otevřena, přínos nových odpovědí mi nepřijde a tak výsostný.
Negace je největší HNUS v českém jazyce. Nemá jasná pravidla jako okolní svět, protože MY češi máme ve větě i dvě nebo víc negací, a čehoš může být negací každá, jedna nebo jen některá a zbytek jsou české obraty.
Stejně hnusná věta je: Petr má 3 bombony. Ivan má dvakrát víc. Kolik má Ivan? Spravnou odpověď odměním BODem
Omlouvám se za offTopic, ale ta negace je stejně blbý případ. ( za což ale tazatel nemůže )
Správně je: více jak dva se nepřiznali. Nebylo totiž řečeno, že VŠICHNI víc jak dva. Bylo řečeno NĚKTEŘÍ z více jak dva se přiznali.
Fidonet má dost pravdy, v podstatě říká, že u negace je problém v češtine. Tady si ale myslím, že problém je v češtináři. Ano, české věty jazyka obecného lze často pochopit různými způsoby, ale přeci jenom se většinou domluvíme. Ta věda ze zadání je možná češtinsky ne úplně dobře (já osobně bych napsal "více než dva se přiznali", ale to, jak ji čtete vy, prostě neříká.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.