Jak na 11 letého syna - pořádek a učení

Znám kluka, který ve svých 11 letech prožíval podobné období - všechno zapomněl, nestihnul apod. Jeho maminka to tenkrát řešila tak, že mu koupila úkolníček a každý den mu ho kontrolovala - jestli má zapsány úkoly, jestli je má odškrtnuté jako hotové a pak namátkou nějaký zkontrolovala. Když přišel ze školy s poznámkou za zapomínání, dostal nějaký trest - musel uklidit, nesměl ven, dokud si neudělal svou práci, nebo musel jít v osm spát. Když byl bez poznámky a úkolníček měl vzorně vedený, dostal odměnu - oblíbenou sladkost, nějakou maličkost nebo tak (nebo třeba razítko do úkolníčku a za pět razítek něco většího apod.). Bude to chtít trochu (hodně) trpělivosti, vydržet to a kontrolovat ho. Časem se zlepší, dospěje... Možná mu řekněte něco ve smyslu : "Jedenáctiletej kluk přece nemusí být pořád pod dozorem, měl bys být samostatnější." Ale neopakujte to příliš často, mohlo by ho to stresovat.

Zdravím Vás Deniso! Teď jsem zrovna napsala příspěvek na podobné téma, týkající se devítiletého kluka. Jsou tam zatím tři, určitě si je také přečtěte. Já Vám mohu poradit hlavně jednu věc - chce to vydržet! Já si myslím, že on Vás vyloženě neignoruje, on to jenom už tolik nevnímá. Já jsem dceru nikdy nebila, jenom jsem na ní jemně křičela a nebo spíš domlouvala. V tomto jsou přeborníci chlapi, když do nich ženská věčně "vandruje". Vypadá to, že poslouchají, ale myslí na něco úplně jiného :D No a Váš syn je už takový malý chlap a v tomhle se učí rychle, jak je vidět. Překonejte toto období, děcka jsou bordeláři všeobecně. Děcké pokoje se uklízejí tak, že když otevřete skříňku, všechno na Vás vypadne a zkuste se podívat pod postel. Co tam se všechno najde. A tak si myslím, že ho kontrolujte i nadále, protože to asi potřebuje. A hlavně vydržte - příjde skutečná puberta a bude možná i hůř, to nechci strašit, to je normální vývoj. Také bude jednou rodič a ono se mu vrátí. Tím mě vždycky strašila matka, když mi vyčítala, že dceru neskutečně rozmazluju. A nemohu si vůbec stěžovat!

Já myslím, že všichni potomci tak nějak odrážejí pravidla a zvyky prostředí, v kterém vyrůstají. Tato pravidla si děcka utvářejí od překvapivě mladého věku a jejich pozdější upravování je s narůstajícím věkem stále obtížnější. Je známé přísloví o ohebnosti proutku... Devítiletý proutek už holt vyžaduje poměrně hodně energie a ne vždy se podaří jej ohnout podle představy zahradníka. Není však vhodné jej ohýbat rázně, mohl by se zlomit, což je poškození do budoucna opravdu těžko napravitelné... Hledejte chyby u sebe a podřiďte část svého času k jejich odstranění. Synek pak možná(?) bude daleko lépe akceptovat vaše nároky...

Vydrže, kontrolujte, připomínejte. Čtrnáct dní je krátká doba, za půl roku bude líp. Důležitá je důslednost a nepovolit, dokud pro něho nebude smozřejmé, že si všechno napíše a nachystá.

Nepolevit, vydržet, odměňovat za splněné i malé úspěchy. Nic neodpustit. Ale neznechutit mu učení a zvídavost k vědění.

me je 13 a muzu vam poradit, za na me vzdycky zapusobi vystraha, ze se mi zakaze jit s kamoskama ven, nebo jit na trenink...hraje fotbal, udělejte domluvu, že když nebude jednou za týden uklizeno, nepůjde se na fotbal. Nebo když 3x zapomene ukol, tak se taky nepujde na fotbal...ono mu to docvakne a dojde mu, ze bude jednodusi udelat to co chcete vy a casem si to navykne automaticky...jinak držím palečky