Jak přinutit dítě učit se

Televizi z pokojíku odneste úplně, to je snad nejhorší, co může být, počítač zakažte a sedněte si s ním k učení. Kluci bývají živější a méně zodpovědní, takže potřebují nad sebou dozor. Osobně se mi osvědčil systém "něco za něco", čili k počítači může děcko, až když má hotové úkoly, za špatnou známku nemůže k PC vůbec. Nátlaku se v tomhle věku nebojte, je ještě malý na to, aby sám věděl, co je pro něho důležité.

Je těžké v tomto radit rodičům, protože nejlépe Vy svého syna znáte a víte, co na něj platí. Já nejsem příznivcem zákazů a příkazů. Nebyla jsem ani když byla dcera malá. Já to prostě nedovedu a ani bych nedokázala na zákazu trvat. A to je potom k ničemu. To musíte také zvážit, zda jste schopni zákaz dodržet, když už byste se k tomu rozhodli. Já jsem sázela spíš na domluvu, i když mě kolikrát připadalo, že mluvím "do dubu". Ale později mi přiznala, že by držela raději pár facek, než to moje domlouvání. Děcka jsou osobnosti už odmala. Určitě i tím, že se preferuje více kamarádský vztah než bezvýhradná rodičovská autorita. A tak si dovolují k rodičům víc, než tomu bylo dříve. Zkuste se mu trochu víc věnovat, určitě se to vyplatí. Vím, že to není v dnešní hektické době jednoduché. A když se zabere do nějaké společné činnosti s Vámi, podmiňte to tím, že bude mít hotové úkoly a nebo dobré známky (pokud na to má). Ale počítač ani televizi bych mu nezakázala, jenom případně omezila. A ještě bych chtěla připomenout jednu věc - vzpomeňte si oba na sebe v tomto věku a co platilo na Vás. Podědil jistě Vaše geny a tak pátrejte v paměti, co Vás štvalo natolik, že jste raději přidali v učení a nebo ubrali ve vzdoru. Každý prochází ve svém životě určitou fází vývoje osobnosti a ne všechny jsou zrovna skvělé. Určitě se Vám to povede, protože máte zájem to řešit. Držím palce!

Zkuste si se synem ,,přátelsky" popovídat. Vysvětlete mu, že každý člověk má své povinnosti. Vy, že musíte chodit do práce, chránit rodinu atd... Vysvětlit mu, že on bude mít také jednou takovéto závazky, avšak že v současné době je jeho hlavní povinností studovat... Ukažte mu svojí důvěru

Snažte se s ním více bavit i nějakou tu počítačovou hru si s ním zkuste zahrát. Závoďte s ním, motivujte ho a zkuste se s ním učit hrou. V matematice s ním počítejte na čas, dávejte si navzájem otázky z vlastivědy.

Zákazy jako takové jej nenamotivují, akorát se v něm bude prohlubovat nenávist k učení a vzdálenost mezi dítetem a rodiči se bude narůstat... S kamarády si nebude moci povídat o seriálech, které všichni sledují a o tom kdo se v jaké hře dostal nejdál- bude si připadat odstrčeně od ,,své" společnost.

S klukama je v učení velice často kříž... Narozdíl od holek, kterým od přírody motivace k učení vydrží velice dlouho. Kluci se dokáží extrémě rychle ,,nadchnout", ale bohužel nadšení rychle vyprchává.

Víceméně souhlasím s hablinou. Nevím, jaký je váš styl výchovy, ale metodu zákazů a příkazů bych nezavrhovala, alespoň co se týče učení. Váš syn nejspíš prožívá období vzdoru, tak s ním bude trochu horší řeč, ale metoda "cukru a biče" by mohla být účinná, t.j. : Když dostaneš jedničku nebo dvojku, tak tě vezmu do kina (pustím ti počítač, ...), ale když budeš mít horší známku než je trojka, nesmíš se dívat na televizi, dokud si to neopravíš (a pomůžeš mamince s úklidem).

Má původní odpověď se z neznámých důvodů ztratila. Byla ve smyslu ochoty rodičů jít příkladem svým dětem už od ranného věku. Zmiňoval jsem přirovnání k přísloví o ohebnosti proutku, jehož síla každým rokem přibývá a pozdější snaha o formování již může vést ke zlomení... a devítiletý proutek už jistou sílu má... Rada tedy zní, ohýbat, ale velmi opatrně a hlavně dát příklad, že to má smysl.

Nepolevovat vadržet a odměňovat. Psal jsem to už tady někde. Zákazy a represe tomu moc nepomůžou. Počítač je i nástrojem učení. Dají se koupit různé programy nebo hry s výukou.

dobry den, jak jsem uz pred chvili psala k jednomu prispevku, udelejte dohodu, kdyz se nebude ucit a bude nosit spatne znamky, zakzte chodit ven nebo treba ten pocitac. casem mu dojde, ze je jednodusi se neco naucit a pak si uzivat...držím palečky