Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jde mi vlastně o prkotinu, kterou mám ale pořád v hlavě a ráda bych na to nějaké názory. Před 2 týdny jsem vyšla základku a na poslední den předávání vysvědčení jsem si na sebe chtěla vzít něco hezkého a slavnostního. Nakonec jsem si vzala společenské šaty a k tomu společenské boty na vysokém podpatku. Ve škole jsme byli domluvení, že se nemusíme poslední den přezouvat do bačkor, takže jsem to neřešila. Jenže hned ve vestibulu mě zastavila školnice s tím, že v těchto botách nemůžu v žádném případě jít do třídy a už vůbec ne do tělocvičny, kde jsme měli mít do půl jedné rozlučkový program. Jako důvod mi řekla, že vysoký podpatek je ostrý a může poškodit podlahu. V tu chvíli jsem byla jako opařená, protože mi to přijde jako úplná blbost. V tom přišla i třídní a dala jí za pravdu a to mě hodně zamrzelo a řekla jsem jim, že to je naprostá blbost, to jsem ale neměla dělat, protože jsem dostala kázání, at nejsem drzá. Neměla jsem daleko k slzám, protože se mnou jednali jako s největším idiotem a ještě okolo prošla půlka školy. Pokračovalo to tím, že se mám přezout do bačkor, jenže ty jsem si den předtím už odnesla domů, abych je nemusela tahat poslední den, za to jsem dostala taky vynadáno a školnice mi začala dělat kázání o tom, že ve svém věku nemám takové boty vůbec co nosit, natož do školy. Naivně jsem si myslela, že mě nechají jít, ale skutečně moje podpatky by asi zdemolovali celou školu, takže mi řekli, at se v šatně vyzuju a poprosím ve třídě někoho, kdo má ještě v šatně bačkory, jestli by mi je půjčil. Jinak že se nedá nic dělat a mám být bosa, že je to moje vina a ještě mi třídní řekla at sebou ale hodím, protože jsme kvůli mě ztratili hodně času. Kámoška naštěstí měla bačkory v šatně a půjčila mi je, ale vypadala jsem opravdu komicky, zelené šaty a růžové bačkory. Celé to bylo nesmírně ponižující, poslední den, těšíte se, hezky se obléknete a pak kvůli naprostému nesmyslu vám přede všemi nadávají, jako bych něco provedla a ještě musím jít bosa prosit o bačkory. Upřímně jsem se pak celou dobu těšila, až odtamtud vypadnu, jakmile jsme dostali vysvědčení, chtěla jsem jít, ale nějak se nešlo z toho vymotat, neumím se vzepřít. Byl to za celých 9 let opravdu jednoznačně nejhorší den. Sestra mi řekla at to hodím za hlavu, že už mi to může být fuk. Kdyby se to prý stalo jí, vzala by si hned vysvědčení a šla, prý jsem si nechala srát na hlavu. To se lehko řekne. Mrzí mě, že 9 let života zakončím takhle hloupě. Možná dělám z komára velblouda, ale vám přijde ten výmysl s podpatky normální? Navíc jenom na pár hodin. Díky za případné reakce, jen bych ráda věděla, jestli vám přijde takové chování vůči mě správné nebo ne.
Ahoj,
za prvé už se tím netrap. Není to žádná velká událost a jen si ji z toho děláš sama v hlavě. To neber špatně, každé, i mě, někdy sebere něco, co je objektivně vzato prkotina. Ale když si to člověk uvědomí, kolikrát mu to pomůže se s tím vyrovnat. Zbytečně si takhle kazíš vzpomínku na poslední den. O nic nešlo. Byla to nepříjemnost, ale nikdy takovýmhle věcem nedovol, at ti kazí náladu na víc, jak pět minut.
Myslím, že hlavní chyba vznikla už ve chvíli, kdy vám slíbili, že budete moct jít v botách. To podle mě neměli dělat, protože je to téměř nedodržitelné. Víš, nevíš, jaké jsou ve škole poměry a je možné, že kdyby tě školnice pustila a třeba tvůj podpatek nějak udělal čáru, nedej bože promáčkl podlahu v tělocvičně, měla by ona velký problém. Věděla ona vůbec, že vám slíbili, že se nemáte přezouvat?
To je jedno. Prostě už to neřeš. Já sama bych teda asi šla radši bosá, než v šatech a bačkkorách, ale to je ale taky jedno. Prostě to tak bylo a už to nezměníš. Nekaž si vzpomínky.
A třeba to vem jaako dobrou školu komunikace s lidmi. Zamysli se, jak lépe jsi mohla zkusit dosáhnout svého cíle. Třeba zkusit školnici vysvětlit, že vám to povolili a hlavně jak moc pro tebe znamená moct jít v botech na kramfleku, že ses chtěla vyfiknout.
Ale jak říkám, nekaž si tím náladu. Vznikl prostě komunikační šum a poolili vám něco, co nedomysleli... A pak nevěděli, jak s vyjímkou o nepřezouvání naložit. Chyba byla spíš na jejich straně, ale jak říkám, nevíme, kdo co z nich věděl a jaké mají vztahy, kdo se bál, že ho někdo z jeho nadřízených seřve atd.
Školnice věděla, že se nemusíme přezouvat. Bylo to tak u nás každý rok, že poslední den se mohlo v botech. Ona vlastně nepustila jenom mě, takové podpatky jsem bohužel měla jediná. Máš pravdu, že bosa bych vypadala líp, ale měla jsem silonky a hlavně když se ten den nikdo nepřezouval, tak bych měla černý nohy hned a to by bylo ještě horší. Mohla jsem se chovat jinak, jak jsem na ně vybafla s tím, že to je blbost, tak od tý doby se s nimi už moc bavit nedalo. Víš co, dala jsem si prostě záležet, doma mi říkali, že mi to moc sluší a vůbec mě nenapadlo, že tohle může vadit, i když teď už to chápu. Ona na mě hned naběhla takovým způsobem, víš, že nebylo možný se nějak dohodnout. Ona je taková nekompromisní a nedá se jí moc odmlouvat, jinak je hned docela v ráži. Takže at tak či tak, by mě v těch botách stejně nepustili, jen to možná nemuselo být tak ponižující, tak jsem to zkrátka vnímala. Děkuju ti za odpověď, potřebovala jsem něco takového, co si mi napsala.
Lucie, asi to mohly dámy vyřešit trošku shovívavěji, ovšem s těmi podpadky mohly mít pravdu v případě, že opatek na podpatku byl kovový. Jinak pochybuji o tom, že by boty zničily podlahu v tělocvičně. Nám takhle jedna slečna zdemolovala dřevěnou podlahu v nových kancelářích. Stát se to nemuselo, ale uletěl jí z podpatku plátek, takže tam měla jen hřebík. Ve firmě jsou teď vydupadné chodníčky po hřebíku.
Já su chlap, takže možná neumím přesně ocenit vliv bot na podpadku na pocit spokojenosti - ale osobně vzhledu odění a obutí nepřikládám valný význam...
Ty´s zažila - dle vlastního mínení, zbytečné šikanování a ´pakárnu´ jen pro takovou "blbost", jako je možnost poškození podlahy... A teď si představ, že bys chtěla jít na prohlídku světoznámé brněnské vily Tugendhat, dopředu si rezervovala vstup, zaplatila vstupné - a taky by tě tam s jehlovými podpadky nepustili - to by byla teprve pakárna!
Nebudu řešit, zda jsou či nejsou pro tebe vysoké podpadky vhodné - ale můžu tě ujistit, že za pár let, vzpomeneš-li si na tuhle příhodu, se jen zasměješ...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.