Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám dotaz ohledně toho, zda je dané, jaké nároky na prvňáčky mohou být kladeny a všeobecně jak má být vedena výuka, kolik maximálně mohou dostávat domácích úkolů apod.
Syn nastoupil v září do první třídy, od poloviny září nosil známky z učiva, i trojky ze psaní, v říjnu již na psaní dostali pero. Domácí úkoly nenosí zapsané v žádném notýsku, ale jen jim je paní učitelka značí tečkou tam, kde úkol je, dneš už používá i razítko občas DÚ. Není však výjimkou, kdy máme rozdílné úkoly než spolužáci, jeden matematiku, jeden písanku. V písance má za úkoly standartně kolem 5 řádků, v současnosti však není výjimkou, kdy donese na zpracování 2 stránky ve slabikáři a 3 řádky v písance, ve slabikáři číst, doplňovat, psát, vybarvovat.. Jeden den přišel s DÚ 50 příkladů z matematiky. Při pokusu o řešení s paní učitelkou na rodičáku jsme jako rodiče neuspěli, jí se to moc nezdá.Nás rodiče kritizuje za to, že píšeme úkoly s dětmi třeba až v šest večer (jak to chcete jinak udělat, když se dřív z práce nevrátíte). Stalo se, že jsme dostali poznámku i za to, že nemáme úkol, který jsme však neměli označený.
Mám ještě dceru ve čtvrté třídě, ale s takovýmto přístupem jsem se nesetkala, proto se mi to nelíbí. U dcery jsem za celé čtyři roky nezažila, že by musela doma dodělávat učivo, které nestihli ve škole. U syna je to v jejich třídě na denním pořádku (nejedná se jen o syna, kdo nosí domů na dodělání třeba i půl stránky pracovního sešitu). Jak je možné, aby třída pracovala tak, aby bylo nutné učivo dohánět doma, přitom je to látka probraná ve škole. Paní učitelka jim na rozptýlenou hraje ve škole i na kytaru.Nevím, zda to není na úkor učení.
Již jsem se kvůli řešení problému ve škole s paní učitelkou dostala do konfliktu. Nařkla mě z agresivitu ve chvíli, kdy jsem chtěla řešit situaci již v říjnu.
Mám obavu žádat ve svém okolí o radu, například jiného pedagoga, aby se to neprojevilo na jejím přístupu k synovi.Přece jen ho bude učit až do páté třídy. Zároveň ani nevím, kam pro radu jít.
Děkuji za postřehy a radu všem
Prvňák a trojka ze psaní? To je hnus, velebnosti. Sice jsem dala před měsícem trojku druhákovi, nicméně ve známce se odrazila hodinová práce a nesčetně opravování. Prvňáci by však trojky dostávat neměli, ještě pořádně psát neumí, často si pletou písmenka a leckdy jsou pomalejší. 50 příkladů je taky blbost. Možná je pomalejší a nestíhá ( a i když se stále mluví o tom, jak má být přístup individuální, v praxi nelze zastavit výuku v půlce, protože jedno dítě nestíhá, bohužel), musí se snažit chytit tempo. Možná se ale tak trochu fláká (a i u prvňáčků, kde si člověk řekne, jaká je to pohoda, jsem zažila dost drsné věci), a pak prostě nestíhá. To nevíme. Hry na kytaru se nebojte, děti se opravdu odreagují a zazpívají si, zaslouží si to U nás to také takhle funguje a látka se stíhá bez potíží.
Jako úkol jsme však také dávali třeba dodělat započatou stránku, dovybarvit obrázek apod. Co se nestihne v hodině, musí holt dodělat doma. Takže většinou 70% dětí stihne práci v hodině, těch 30% dodělá doma. Nutno dodat, že je opravdu často proto, že se baví, nedávají pozor a dělají hlouposti. Ale čtení ve slabikáři, dobarvení obrázku, dokončení strany nebo přepsání textu jako domácí úkol? Běžný standart.
Nelíbí se mi však jednání učitelky (pokud jste na ni ovšem arogatně nespustila, jak to někteří rodiče umí). Proto bych zašla za ředitelkou a v klidu bych se to s ní pokusila řešit.
doplněno 04.03.13 21:19:Pokud syn doma brečí, pak samozřejmě zamiřte výše a řeště to přímo s ředitelkou. To, jak si učitelka syna postavila ve třídě a přede všemi dělala výslech, mě utvrzuje v dojmu, že ta paní nemá na učitelském postu co dělat. Poptejte se dalších rodičů, zda to mají podobně, ono je také možné, že všichni zvládají a Váš syn je třeba citlivější než ostatní. Ale těch padesát příkladů je opravdu hovadina5 řádků písanky je ale normální, to mi věřte
Teď to však neberte nijak osobně, jen poukáži na zážitek ze zástupu na prvním stupni ZŠ. Měla jsem ve třídě holčičku, rozmazlenou až hrůza, a vždycky, když něco nepochopila, nešlo jí to nebo třeba neměla pastelku v barvě, kterou zrovna chtěla, tak začala brečet. Takže jsem půl hodiny stála jen u ní a uklidňovala ji. Když to pochopila, donesla mi ukázat sešit a já jí našla chybu, začala brečet nanovo. At se pak nikdo nezlobí, že mě po týdnu přešla nálada milým hlasem jí pořád opakovat, že se nic nestalo a at nebrečí. Také jsem normálním - ne tichým a milým, ale normálním hlasem dodala, že jí nikdo neubližuje, nemá důvod brečet a že na mě to neplatí, pokud na mamku ano. Do dvou dnů bylo po pláči, nicméně za čtyři dny byla ve škole maminka, že prý si holčička stěžovala, že na ni křičím a jsem zlá. Takže asi tak
Řekněte ředitelce, co píšete sem - že syn doma brečí, že se na něj ve škole křičí, že se syn bojí. Pokud to ředitelka odmíne řešit, běžte ještě výš. Aby pak syn neměl trauma ze školy kvůli jedné učitelce.
věřte mi, že nejsem ten typ rodiče, co se běží hned hádat a někoho uráží, trvalo mi hezky dlouho, než jsem si v hlavě sesumírovala věty, kterými jsem chtěla slušně pí uč požádat o pomoc, aby mi syn u úkolů neplakal, že se bojí do školy , že na něj bude ve škole někdo křičet apod. Je sám na sebe přísný, jen jsem mu chtěla pomoct. Paní učitelky se však dotklo moje tvrzení, že z ní má syn takový respekt a už jsem se vezla. Syna potom před celou třídou postavila a zeptala se ho na vše, o čem jsem se s ní bavila. Ten samosebou všechno ze strachu popřel. Já jsem dva dny skrz to brečela, protože mi z toho bylo fakt ouvej. Takže jsem určitě nikoho fakt nenapadla v agresi.
Dnes 46 příkladů matematika, 5 řádků písanka - a to nebyla dodělávka.
Chápu, že je těžké sladit práci 24 dětí , ale nechápu, jak může být ve skluzu třeba půlkou stránky v pracovním sešitu, to je trošku moc, ne?
Niko, nemáte možnost vzít si půlden volna (napracovat nebo dovolenou) a jít se na práci třídy na jedno dopoledne podívat (většina škol to umožní)?
Věděla byste, jak syn v hodinách pracuje, co vše v hodinách (ne)dělá, a proč případně nestíhá.
Potom byste mohla synovi poradit, nač se soustředit, a vysvětlit mu, že pokud ztrácí čas v hodinách jinou činností, bude mít tím více práce po vyučování.
Určitě zkuste alespoň jedno celé dopoledne, jednu nebo dvě hodiny by mohla Vaše přítomnost ovlivnit, ale ne celé dopoledne.
syn chodí do naprosto normální školy, žádná specialita, nic. Nejsem proti tomu, aby měl denně úkoly, to si myslím, že je správné, ale dnes 46 příkladů matematika a 5 řádků písanka . S matematikou problémy nemá, ale i tak to dá zabrat. Problém s předsedou třídy je ten, že je to maminka, která sice bokem nadává, jak jí tohle všechno s..., ale když dojde ve třídě na věc, pochlebuje učitelce a všechno popře (
Já bych takhle svoje dítě trápit nenechal. Vím že vždy se škola změnit nedá, ale pokud by to nešlo, řešil bych to s učitelkou natvrdo dokud by se to nevyřešilo. Je to hnus takhle prznit dětské duše. My máíme učitelku usměvavou pohodářku. Děti trvale chválí a ty jí
"žerou z ruky". Po 3 měsích byla první dvojka ve třídě a dítě se sakra snažilo aby nebylo ten černý vzadu. Úkoly 2-3 denně. Jedna stránka čtení, jedna psaní nebo matematika a skládání slov. Jsou ale dny kdy mají jeden úkol nebo přes prázdniny nic aby si odpočinuli. Nebo jen to co se nestihlo ve škole. To je potom pohoda i když je člověk utahanej z práce a není čas. Já bych to řešil. Ve svých letech a po všech zkušenostech bych se nedal.
Ve třídě má učitelka třeba 25 dětí. Z nich jsou 2 velice chytří, mají všechno hned a dobře. Třeba 3 jsou pomalí, nejde jim to jako ostatním. A zbytek je průměr, tak akorát. Učitelka se ocitá v těžké situaci. Chytří mají hned splněno, nudí se /a někdy i zlobí/, průměr pracuje, pomalí se loudají a nedodělají, co měli. Jak takový kolektiv skloubit dohromady, aby to šlapalo?
Dá tedy těm pomalým látku doma dodělat. U starších dětí bych to chápala, ale na prvňáčka, který má navíc k tomu ještě třeba nějaký domácí úkol, je to hodně. Chce to pracovat pomalu, dávat mu přestávky, aby si odpočinul - no a pak zase kousek udělat.
Těch 50 příkladů je pro prvňáčka podle mě tak na 4 dny a ne najednou. Mělo by to být dítěti přiměřené. My počítali tak 10 najednou. Nebo jindy zase 4 řádky psaní. A bylo toho až až.
To dodělávání doma chápu. Dítě nestačí udělat práci ve škole a učitelka musí jít s učivem dál, nemůže se s pár žáky zdržovat. Proto to dá doplnit doma.
Jinak prvňáčkům učitelka psala pokaždé úkoly do notýsku. Až teprve ve 2. třídě si to děti psaly samy a uč. to ještě všem kontrolovala, jestli si to napsaly správně. Ono to dlouho trvá, než si žáček na ty všechny své povinnosti zvykne. Jaga.
doplněno 04.03.13 09:10:Bylo by dobré si o tom s paní učitelkou promluvit, ale ne sama. Zajděte za ni - rodiče žáků, kteří mají podobné problémy. Když bude argumentovat třeba 5 maminkám, a ony jí, bude to jistě o něčem jiném, když se o totéž pokouší jen jedna.
Předpokládám, že "v tom" nejste sama, takže to řešte společně s ostatními rodiči, a za cenu, že byste museli jít za ředitelkou. Takovéto chování není určitě standardní. Paní učitelka je možná přetížená, možná vynervovaná z nějakých osobních záležitostí, takže se chová takto neadekvátně.
Mimochodem, to že se úkoly dělají okolo 18 hodiny je standardní záležitost, správně se domácí úkoly nemají dělat hned po škole, dítě se má vyběhat¨a odpočinout si.
Rovněž doma nemáte suplovat práci určitelky, dítě si má pouze zopakovat ten den probranou látku.
Vzhledem k tomu, že paní učitelka už (minimálně) jednou odmítla problém řešit, a dokonce Vás osočila z agresivity, bych doporučila se obrátit na vedení školy. Ideálně společně s rodiči několika dalších dětí.
Budte-li se pokoušet to řešit sama, může se to (bohužel) promítnout do vztahu učitelky k Vašemu synovi i do hodnocení jeho školních výsledků.
Když to tak čtu, tak je to stále stejné. Nejhorší učitelé na základce. Místo aby využili psychologii, kterou studovali, tak ji zneužijí. To je hnusné, ale je to zase o člověku, někteří učitelé jsou výborní, jiní blbci. Na střední škole jsem nikdy problémy u dětí nezaregistrovala. Mluvím nyní o svých dětech. Dcera byla opravdu mírná, tak prý byla málo aktivní. Syn se zase hlásil, jako divý a chtěl být stále vyvolán, ten prý byl zase moc aktivní. Bohužel více dětí nemáme, abych vodila do školy dítě, které bude akorát. Naštěstí měl syn učitelku, která dokázala využít jeho aktivitu a něčím ho vždy zaúkolovala. Asi jsem Vám neporadila, alespoň vidíte, že hodně také záleží na učiteli. - pt
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.