Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Půjdu na střední průmyslovou školu na obor infotmatika. Chodím na normální základní školu. Mám ve třídě menší partu, ale i s ostatníma se kamarádím zkrátka nemám s nikym problém. Mám obavy z toho, že do prváku nezapadnu. Bojím se toho, že mi budou nadávat, brát věci a že by to mohlo zajít až k šikaně. Tak bych prosil o radu, jak se mám chovat hned první den. Jak zapdnout aspoň do menší party.
Zdravím,
jít do prváku je vždycky o nervy. Málokdo má to štěstí, že to s ním nehne. Většina tvých budoucích spolužáků je na tom určitě stejně. Jsou blbečci, které neoslníš - a kdyžtak jen nějakou hovadinou. A pak jsou ti slušní, mezi kterými stojí za to hledat nové přátele. Tak ze začátku se na sebe snaž nestrhávat zbytečně pozornost, spíš sleduj okolí a vyčkávej, časem se všechny ty vztahy vykrystalizují. Snaž se být příjemný a nějak se nepřetvařovat, ale zase to nepřehnat a nelézt někomu do zadku... Když sis poradil na ZŠ, určitě se ti zadaří i na střední. Ti lidi tam jsou už dospělejší a to by bylo, aby jich aspoň pár nebylo stejné krevní skupiny jako ty!
Ikdyby se to nedebože zvrhlo, nedej se. Šikana se dá řešit. Ale v tuto chvíli je to stahování kalhot před brodem.
Hodně štěstí a příjemné spolužáky přeji!
Pavliku.Může ti být utěchou ,že tam bude poprvé každý.Také budou vyjukané,také mají obavy jak to tam bude.Také jim všechno bude připadat cizí a budou vzpomínat na partu na základce.Co generace,to stejné pocity.Chovej se přirozeně,tak jak jsi byl na základce.A uvidíš za pár dní ,jednoho týdne to již bude lepší a nějaký kamarád již bude, aspon ten co bude sedět s tebou.No a postupně budou přibývat a ty si již budeš moci vybírat.A v případě šikany,musíš ji řešit hned,nenechat ji dojít do obludných rozměrů.Hlavně měj důvěru k rodičům.Vždy jim řekni, jaký máš problém a popros je o radu.Opravdovou pomoc, můžež čekat jen od rodičů,tedy jestli máte dobré vztahy.Tak hodně štěstí a dobrých kamarádů.
Vzpomínám si na svůj první den na SPŠ a nijak se nelišil od dnů, které popisují ostatní přispěvovatelé. 30 lidí v jedné třídě, nikdo se s nikým nebavil. Bylo naprosté ticho. Měl jsem úplně stejné pocity jako ty a každý mě přesvěčoval, jak tam už je každý dospělý a rozumný a že se v podstatě není čeho bát. Skutečnost byla taková, že jsem se usadil v pohodové partě asi o 8-9 lidech (kluci holky přibližně na půl). S ostatními členy třídy jsme se nijak zvlášt po celé 4 roky nestýkali, ale vycházeli jsme spolu. S tou partičkou se stýkáme dodnes - jezdíme na vodu, k moři, do hospody, navzájem na grilovačky, na Silvestra a je to super.
Jak se chovat? Přirozeně bez přetvářek. 4 roky se vydržet přetvářez je nemožné a pravda by někdy musela vyjít ven. Jediné, kde se podle mě vyplatí občas využít přetvářku, je v boji proti šikaně. Občas to skutečně chce tvářit se tvrdě a trochu sebevědomě - neukázat strach. (a to i když má člověk bobky v kalhotech)
Stejně si ale myslím, že i přesto, že ti každý napíše kladné zkušenosti - nijak tě to neuklidní. Je přirozené být z toho nervozní a asi každý si tím prošel.
Přeju at to dopadne.
Taky si pamatuji na svůj první den na střední. Všichni jsme se hned ten první týden bavili, jako bychom se znali už x let. Nebylo žádné "ahoj, já jsem A, jak se jmenuješ ty?" naopak jsme jednoduše seděli ve třídě, najednou se někdo naklonil a řekl, že potřebuje propisku, tak mu ji někdo půjčil. Bavili jsme se o tom, co jsme dělali o prázdninách atd. Přestože jménem jsme se neznali až pomalu do Vánoc, tak se každý bavil s každým a šikana žádná nebyla.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.