Knížka, básní

Tak jo, já ti teda poradím, když nemůžeš nic najít a ve škole vám kromě kytice a máje nic neřekli. Bude stačit jen jméno autora? Třeba J.H. Krchovský, zkusit něco na netu najít.

Zkus zajít do knihkupectví nebo do knihovny, tam je poezie jistě plný regál.

Tak otevři třeba uloz.to a zdej hledání básně, a můžeš stahovat. Ale aspoň na Nerudu, Sládka, snad i Hrubína by sis měl vzpomenout, nemyslíš?

Anebo

A proto odpouští má láska mému koni

na cestě od tebe tu jeho loudavost.

Vždyt když tě opouštím, nač spěchat, co nás honí?

Dokud se nevracím, je na spěch času dost.

To je šejspír, víš?

( zszidlochovice.cz/...

opravy:

zadej hledání "básně"

to je šejkspír (neboli Shakespeare)

Kainar není špatný... okopírováno z Wikipedie:

• Příběhy a menší básně (1940) _ prvotina, typická příběhovost; obraz války a doby


• Osudy


• Nové mýty (1946) _ Tato sbírka výrazně vychází z programu umělecké skupiny 42. Obsahuje mj. i jeho nejslavnější báseň Stříhali dohola malého chlapečka, která byla také zhudebněna Vladimírem Mišíkem. Zpochybňuje mýtus nového spravedlivého světa, v plné míře ironie, sarkasmus, existencialismus, odcizení a absurdita.


• Veliká láska (1950) _ inspirace Majakovským


• Český sen (1953) _ odklání se od angažovanosti, píše o naší historii _ kdy jsme museli bojovat za budoucnost


• Člověka hořce mám rád (1959) _ po zklamání komunismem se vrací k původním tématům; nezdolná láska, i když člověk chybuje a hřeší


• Lazar a píseň (1960) _ uvolnění doby se projevuje i v uvolnění jazyka


• Moje blues (1966) _ osamocení člověka, skepticismus, podobné Novým mýtům; tragikomika, sžíravá ironie

Supr byly Květly zla, Charles Baudelaire - krátký a čtivý

a dá se to stáhnout z netu

A co básník.

Antologie české poezie 20. století.

edice MÁJ, svazek 32,

Vydala mladá Fronta, v r. 1963, jako svou 2006. publikaci,

Edice Zlatoroh,

Verše psané na vodu

sbírka básní japonské poezie,

"Ty písni živá" Karel Toman (sbírka), "Splav" Fráňa šrámek.

Jiří Orten-Elegie, Jaroslav Seifert-Město v slzách, Svatební cesta, Karel Boušek-Básně, František Nechvátal-Z poezie, Jozef Kainar-Člověka hořce mám rád, Vítězslav Nezval-Sbohem a šáteček, Vilém Závada-Hradní věž, Jaroslav Vrchlický-Za trochu lásky.

Kolik ještě? Jen kdybych vypsala co mám doma tak tu sedím do rána.

Karel Hiršal: Párkař (básnické nápodoby).

Ukázka, jak by to napsal:

Jiří Wolker

Ve městě kamenném

ve městě z ocele

srdce jsou smutná

oči jsou veselé

U tnavé fabriky nablízko bran

rozložil stánek mládenec Jan.

Kdo koupí párek, ten zaplatí

a chudí hladem jsou bohatí.

Sotvaže ustane transmisí svist

dělníci od strojů spěchají jíst

protže sílu musí mít

a ocelové svaly,

aby svět rozežhavili

a znovu v rudém plamení ukovali.

Plynul rok za rokem.

Až jednou Jan

marně tu rozkládal plátěný stan.

A toho kalného zimního ránazavřena zůstala tovární brána.

Ohnivé jazyky nevlály v peci

i párkař stal se tu zbytečnou věcí.,

zbytečnou věcí, co úsměv má marný

jak květ, co usychá pod struskou u slévárny.

Ve městě kamenném

ve městě z ocele

plá rudé znamení

plá hvězda na čele.

Chudí jdou ulicí. Síla v nich ožívá,

myšlenky srpy jsou a pěsti kladiva.

Jdou zbavit budoucnost hladu a ran.

Jdou vpřed, jdou k svému snu.

A s nimi Jan.