Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Nevím si rady s tímto příkladem: Kolik budeme vážit na Slunci, Marsu a další planetách, pokud na Zemi vážíme 90kg. V učebnici jsem žádný vzorec nenašla, ale na internetu jsem našla pouze výsledky. existuje na tento příklad nějaký vzorec? Jak toto vypočítám?...děkuji
Především je titulek dotazu zavádějící. Hmotnost je na všech planetách stejná, co se mění, je váha v závislosti na gravitační konstantě té které planety. A tu je třeba dohledat v tabulkách, pak už jen stačí těch 90 kilo příslušnnou konstantou vynásobit a vydělit zemským g.
doplněno 08.04.11 20:02:BTV na Slunci nebudete vážit nic, protože se vypaříte. Leda byste tam letěl Bradburyho raketou z povítky "Zlatá jablka slunce".
Ale fuj, Kartaginec.
Gravitacni konstanta je prece pro nam znamy vesmir pouze jedna jedina, vsude stejna.
Ale chapu, ze jsi mel na mysli gravitacni zrychleni.
Gravitacni zrychleni jakehokoliv telesa se spocte jako soucin hmotnosti telesa a gravitacni konstanty, to cele deleno kvadratem vzdalenosti od stredu (teziste) onoho telesa.
Kdyz pak zname gravitacni zrychleni daneho telesa (v urcite vzdalenosti od nej), muzeme si spocitat i vahu cehokoliv, co se zde nachazi.
Zde je jeste nutno dodat, ze u rotujicich teles se gravitacni zrychleni dale upravuje a je promenlive diky odstredivemu zrychleni.
To jsem se skutečně utrhl a přřepsal.Poučený i rozumí, ale tazatele jsem mohl zmást.
Fakt, že zrychlení záleží na hmotnosti planety, se komplikuje tím, že záleží taky na vzdálenosti od těžiště a tak jsem psal jen o něm. Vlastně nevím, zda se najde v tabulkách přímo to zrychlení, nějakých možná ano.
doplněno 09.04.11 09:13:Taky o setrvečné čísti zrychlení se sice píše (zploštění země), ale často se na něj v úvahách zapomíná.
Jinak ještě jsem si vzpomněl na ilustraci tohoto jevu:
Co dělají Windows na Měsíci? Padají šestkrát pomaleji.
Tak teď v tom mám zmatek. V tabulkách jsem žádné hodnoty nenašla. Existuje nějaký vzorec?
On je tam slovy"Gravitacni zrychleni jakehokoliv telesa se spocte jako soucin hmotnosti telesa a gravitacni konstanty, to cele deleno kvadratem vzdalenosti od stredu (teziste) onoho telesa. Vzorcem tedy (gravitační zrychlení označme třeba K)
K = m*G/r²
kde G je gravitační konstanta. Její hodnotu pro tuto úlohu znát netřeba, protože jde o poměr, čili: váha je 90*K/g, a pokud g (zemské zrychlení) vyvyjádříme stejným vzorcem, G se vykrátí. Pokud ovšem chceme použít přímo známou hodnotu g = (přibližně) 9,8 m/s², tak bych ji musel K slunce spočítat taky a konstantu G znát.
Jinak to samozřejmě bude všechno jen přibližné. Jednak gravitační zrychlení závisí na místě měření (pro zemské g viz třeba cs.wikipedia.org/...
jednak nebereme v úvahu odstředivou sílu (jak taky upozornil Axus).
doplněno 09.04.11 19:03:Dufám, že teď už jsem to moc nezvoral.
Tíhová zrychlení planet jsou například zde: planety.astro.cz/.... A jak se vypočte gravitační zrychlení třeba cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_zrychlen%C3%AD.
Stačí jenom hledat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.