Nejste přihlášen/a.
Jaké možnosti má zletilé dítě v čr, které studuje, nebo chce studovat vysokou školu, ale rodiče jej finančně nepodporují. K soudu je dát nemůže, nebot mu oba rodiče přispívají nějakou směšnou částkou, řekněme každý 2 500,- kč. Prostě soud tak nějak nebudeme uvažovat, nebo jen marginálně.
Může se toto dítě přisát na státní cecík a sosat?
Pokud mám dítě, které chce a je schopné studovat VŠ, neumím si vůbec představit, že bych mu to neumožnil.
je třeba autorovi dotazu zopakovat otázku: Proč vlastně podporovat zletilé dítě?
přeložím pro autora dotazu odpověď od jethro: Každý dobrý rodič si nedokáže představit nepodporovat své dítě, pokud může. Ne, všichni však mohou a ne všichni mají morálku jako autor této odpovědi.
A další "machýrek".
Tak vy budete třeba "sekat" přesčasy, dítěti na VŠ posílat 15 000,- a pak se dozvíte, že to dostane i bez vaší pomoci.
O tom je ta otázka. Ne o morálce. Ostatně soudím, že vy a"Jethro" nemáte ani děti ani peníze
" dostane i bez vaší pomoci". ne, nedostane, protože to není v současnosti možné. samozřejmě jsou výjimky, které tu už zazněly, ale z nich získané příjmy stejně nepokryjí životní náklady.
" O tom je ta otázka"tak pokud o tom je ta otázka, tak jste ji měl napsat takto: Dávali byste svému dítěti studujícímu na VŠ peníze, pokud by je mohlo získat jiným způsobem (například sociální dávky, stipendia, brigády, zaměstnání)?
ps: a měl byste si zopakovat význam: slovnik-cizich-slov.abz.c/...
Veličenstvo. Nenechte prchlivost cloumat svým majestátem. Prostě to tu asi nikdo neví. Tak co obejít různé sociální instituce a ptát se tam?
BTW: Co chce potomek vystudovat? Něco užitečného nebo nějakou školu co mu dá dostatečnou kvalifikaci pro práci v rychlém občerstvení? Napadlo mne, jeden známý získal podnikové stipendium, vystudoval stavárnu, chlubil se, že je v balíku a až vystuduje, vyplatí se. Ale vystudoval, ve šrajtofli luft, tak tam musel nastoupit. Vyfasoval maringotku, partu cikánů a kopali nějaké příkopy. Jenže to bylo ještě za zlých komunistů.
Mám dva syny, jeden už s VŠ skončil, druhý právě studuje. Takže mám představu, kolik to stojí. Fakt nepotřebuje 15 000 měsíčně.
"potvrzení, třeba potvrzení z úřadu práce"
"my jsme se honili, aby nás rodiče nemuseli živit, ona měla peníze zadarmo"
km: myslela jsem, že jsou tu inteligentní lidi Myslím, že z toho (mýho) příspěvku je jasně znát, že je z mýho výkladu rozdíl mezi vyděláním si chozením na brigády (většina z našeho ročníku) a vyděláním si (byt jednorázovým) na základě doložení nějakýho papíru (spolužačka, která byla ale viditelně nemocná). Nevím, jak to ta spolužačka měla, jenom mi říkala, že jí na studijním pomohli získat stipendium, který se vyplácí hlavně nemocným studentům. Pak jsou sociální stipendia, ty se myslím dokládají skrze potvrzení z pracáku/sociálky, stipendium pro studentky-matky, prospěchové stipendum, příspěvek na bydlení... Výsledek mýho příspěvku měl dát najevo že to není tak, že jenom na základě toho, že někdo studuje a rodiče ho z různých důvodů nemůžou/nechtějí živit, tak ho stát/školní stipendia několik let budou ochotně živit. I tady platí, že chci-li mít opičku, musím mít na banány v první řadě já sám/sama.
@pansvacinka - K soudu je dát nemůže
Ale může... dokonce musí, jestliže se nedohodnou. Soud totiž rozhoduje podle
OZ § 913
(1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
(2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
takže (až na výjimky) s "nějakou směšnou částkou" nebude operovat, ale bude jednat dle zákona.
A jestli to myslíte tak, že se v rodině fiktivně dohodnou na pár stovkách, aby se mohlo "dítě přisát na státní cecík a sosat", pak se mu při posuzování příjmu může dostat rady, at se nejdřív obrátí na rodiče.
A poskytují byt a stravu? 5 tisíc měsíčně snad musí bohatě stačit. Nebo ne? To máte s rezervou 2 stovky na den, oběd v menze stojí okolo 50 korun (teda už jsem v menze dlouho nebyl, jako veřejnost samozřejmě platim víc a i v době posledních studií jsem si na ty 2 obědy měsíčně byl líný vyřídit studentskou kartičku, to ještě nebyla škola na turnikety). A co dál je potřeba. Nějaké to dojíždění, no to něco stojí, něco málo na to přispěje stát (dojížděcí příspěvek), pokud je to v jiném kraji (jak se tady hodí, že Praha je samostatný kraj, ostrouhali akorát pražáci). Něco stojí skripta. Ale jinak se studuje přece zadarmo
Jinak je možné si zařídit nějakou brigádu při škole. Je to celkem běžné, většina spolužáků něco měla, at už v oboru nebo takové věci jako pokladní v hypernově (bývala vedle školy) nebo revizor dopravního podniku (to byla prý velice flexibilní práce, dost si toho splnil cestou do školy a zpět). Já teda osobně jsem si nedovedl představit, že bych ke studiu zvládnul ještě něco navíc.
@pansvacinka - Tak vy budete třeba "sekat" přesčasy, dítěti na VŠ posílat 15 000,- a pak se dozvíte, že to dostane i bez vaší pomoci.
A odkud myslíte, že "to dostane"? Od Ježíška? To jako aby rodiče nemuseli "sekat" přesčasy", budou jim zdravého zletilého potomka živit cizí?
Díky za odpovědi. Ptal jsem se AI a dozvěděl se toto:
V takové situaci má zletilé dítě několik možností, jak se ve finančně náročném období studia na vysoké škole uživit, i když nemůže očekávat významnou pomoc od rodičů a nechce řešit právní cestu. I bez podpory rodičů lze využít různé zdroje, jak si zajistit finanční stabilitu:
Stipendia a granty: Existuje celá řada stipendií, která jsou určena pro studenty vysokých škol. Mnohá jsou zaměřena na podporu studentů z rodin s nižšími příjmy, což by mohlo být relevantní v tomto případě. Stipendia mohou být poskytována samotnými univerzitami nebo jinými organizacemi, včetně států, neziskovek nebo firem.
Sociální dávky: Zletilý student může požádat o sociální dávky. Například mohou být k dispozici dávky v hmotné nouzi nebo příspěvky na bydlení. Pokud má student nízký příjem nebo vůbec žádný, může žádat o podporu z těchto programů.
Přivýdělek při studiu: Někteří studenti si přivydělávají prací na částečný úvazek, což může zahrnovat brigády, práci v gastronomii, administrativní pozice nebo různé online práce. Vysoké školy často mají rozvinuté systémy pracovních příležitostí pro studenty.
Půjčky pro studenty: Stát i některé banky nabízejí studentské půjčky, které mohou pomoci pokrýt náklady na studium, jako jsou školné, knihy, nebo životní náklady. Půjčka je ale závazek, který si je nutné dobře promyslet.
Sociální a další pomoc v rámci školy: Některé univerzity a vysoké školy mají interní fondy, které studentům mohou pomoci s financemi v případě, že se dostanou do těžké situace. Tyto prostředky bývají často poskytovány na základě konkrétní žádosti a obvykle se jedná o formu krátkodobé pomoci.
Podpora od státu – přídavky na dítě: Ačkoliv se dítě stává zletilým, v některých případech (například pokud studuje) mohou rodiče i nadále pobírat přídavky na dítě, i když je studující. Tento příspěvek může pomoci, i když zdaleka ne pokryje všechny náklady.
A pokud jde o to "sosání státního cecíku"– stát poskytuje různé podpory a dávky, ale je důležité si být vědom toho, že veškeré dávky jsou poskytovány na základě příjmu a životní situace. Pokud je student na začátku své kariéry a nemá jiný příjem, může využívat podporu od státu v rámci různých sociálních programů. V podstatě má právo na pomoc, pokud splňuje podmínky. To ale neznamená, že se na státní podporu "přisaje", nýbrž že jí využije podle pravidel, která jsou pro tento typ pomoci nastavena.
Každopádně je potřeba pečlivě zvážit možnosti a případně se obrátit na sociální poradnu nebo na příslušné orgány, které mohou poradit, jaké konkrétní kroky podniknout, aby si student mohl zajistit finanční podporu pro období studia.
************************
A tohle je z jedné diskuze, ale nejsem schopen rozluštit ten odkaz.
FST ZČU stípka upravuje vyhláškou děkana. Vyhlášku jsem přímo nenašel, ale mají to napsané i ve výroční zprávě z roku 2009.
marowit.civ.zcu.cz/... - wnload=0 -
Strana 23 - kapitola 11.2 Poskytovaná stipendia - výše stipendia za studijní výsledky.
Bakaláři 6 000, navazující 8 000 a doktorandi měli tenkrát tuším 10 000, ale doktorandi to neměli jako prospěchové. Vyplácelo se 10 měsíců v roce. Tedy 60k, 80k a 100k.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.