Kam na technickou VŠ?

To by mě zajímalo, co má elektro za přesah do IT? To jako to základní programování mikrořadičů v asembleru a něco málo v C, programování hradlových programovatelných součástek nebo zpracování signálů na DSP (signálových procesorech)? On je dobrý důvod, proč se původní elektrofakulta před 20 lety rozdělila na elektro a IT. Na IT fakultě vyučují i teorii programování (datové struktury, programové bloky a toky, optimální algoritmy, teorii grafů, speciální algoritmy (grafické, sítové, databázové, 3D, ...), paralelní, non-locking, rekurzivní, ...), dělají tam v jednom oboru i kybernetiku (roboty, počítačové vidění, automatizace, ...) a v jiném snad i návrhy struktur VLSI (digitální integrované obvody) atd.

MFF UK mi přijde více teoreticky zaměřená, s důkladným matematickým pochopením problému a schopností spočítat náročnost úlohy. Spíše než zběsilé bušení do klávesnice a vytváření stovek řádek kódu, který pak běží týden na 100% CPU, matfyzák stráví velkou část doby vymýšlením algoritmu, který to spočítá za den. On je rozdíl čekat na něco hodiny nebo mít výsledek v reálném čase. Některá použití ani nemá smysl komerčně zavádět, pokud nedokáží vygenerovat výsledek v reálném čase.

Na MFF je ale spousta oborů. Kamarád tam dělal teoretickou fyziku, jiný experimentální fyziku, jiná dělala finanční matematiku a další známý nějaké předpovědi počasí (modelování chování atmosféry nebo co se mi to snažil vysvětlit). Znám i pár lidí ze softwarového inženýrství.

Strojárna je opravdu strojárna (šrouby, mechanika, dynamika, pevnosti, rýsování v CADu, materiály a jejich struktury, ocel 100x jinak, ...), ale později na mgr. studiu se dají vybrat i čistě teoretické obory. Kamarád studoval šíření trhlin v materiálech (v podstatě řešení parciálních diferenciálních rovnic), další navrhoval řízení posunu jeřábu (dynamická optimalizace křivek zrychlení aby se nehoupal hák na těch dlouhých lanech), pak dělal i nějaké snímání 3D pozice v prostoru pomocí senzorů v netriviálních pozicích (nepamatuji si detaily). Prostě hezká aplikovaná matematika u lidí, kteří rozumí i té strojní stránce. Čistý matematik by je pochopitelně při řešení umlátil čepicí, ale kamarád dokáže sestavit ty rovnice a říct, jestli výsledek je něco, co dává smysl a jde v praxi udělat.

Nepíšeš, co tě baví ve fyzice. Na gymplu je to snad hlavně mechanika a pak až ke konci pár hodin radioaktivity, elektromagnetismu a astrofyziky.

Mechanika je spíše na strojárně a stavárně, na elektru minimálně, tam je důraz na teorii elektromagnetického pole a obvody. Na jaderce pochopitelně ta částicová fyzika.

Všechny ty techniky jsou hlavně výuky toho oboru a teprve pak v něm nějaká specializace. Takže jestli chceš dělat pevnostní výpočty struktur, tak musíš rozumět těm strukturám. Ten výpočet může být stejný, ale jestli je to mrakodrap z betonu nebo hřídel z oceli, to se liší a to právě zná někdo, kdo prošel těmi obory od začátku.

Ta jaderná energetika bude asi návrh strojních částí s ohledem na dané tlaky a teploty, požadované stupně bezpečnostního jištění a degradace materiálu zářením.

Co si představit pod přesahem elektra ke strojárně netuším, možná tak návrh elektromotorů, traf nebo distribučních vedení vysokého napětí, ale elektrikáři navrhují jen ty elektrické parametry (dráty, izolace, mezery, kontakty, ...) a pak strojaři navrhnou to železo kolem, které to drží celé dohromady (rotory, statory, stožáry). Mají jen rámcové znalosti o návrhu těch druhých. I ti druzí totiž museli studovat 5 let, aby tu svojí část dokázali dobře navrhnout.

Chtěl jsem napsat, abys nešel na strojárnu, protože tě baví jaderka. Strojárna je o strojařině a jaderka je jen specializace ve strojařině. Prvně tě musí zajímat ta strojařina, bez ní se k jaderce nedostaneš a i kdybys ses k ní přes tu úvodní strojařinu dostal, tak je to jen další a více strojařiny, tentokrát se zaměřením pro použití v jaderném průmyslu.

Stejně pro elektro a programování. Elektro je elektro (součástky, obvody, ...), programování je jen malá, specifická část v pozdějších etapách elektra a programování je programováním elektronických součástek pro účely elektra. To elektro tě musí zajímat, jinak se k tomu programování ve vyšších ročnících vůbec nedostaneš. Je možné, že po škole budeš mít práci, kde budeš jen programovat el.součástky a nebudeš třeba vůbec navrhovat obvody, ale povědomí o tom elektrickém pozadí mít musíš. Tohle není programování pro Android nebo databázový backend pro dynamický web. To dělají hlavně lidi z IT.

> zase tolik mě to nebaví, narozdíl od elektřiny a magnetismu

Tak to si na elektru užiješ. Teorie elektromagnetického pole je stěžejní předmět a jeden z vylejváků.

Nechci tě v úmyslu od MFF UK utvrzovat, ale je strašně těžké vyhodnotit něčí znalost, zájem a schopnost pochopit matematiku z toho, že je x-tý nejlepší ve třídě. Rozdíly mezi třídami, učiteli a gymnázii jsou obrovské. Viděl jsem matematicky chytré lidi z běžných tříd a viděl jsem i jedničkáře a třídní hvězdy, které bez problému spláchli průměrní dvojkaři z jiné třídy. Spíše než o známce je to o tom, jestli tě baví řešit úlohy, zajímá tě třeba optimalizace výpočtu použitím jiné metody, zkoušíš jiné hodnoty a pozoruješ změny výsledku nebo chceš zjistit, jaké vstupní podmínky by ti daly požadovaný výsledek, jestli nově vykládané matematické postupy dokážeš bez problémů pochopit, zapadnou ti do už jiných předchozích matem.znalostí a napadnou tě třeba z dříve případy, kdy by se tento nový postup dal použít. Zkoušel jsi třeba matem.olympiádu, alespoň školní kolo? Jak na tebe ty příklady působily?

Určitě je na MFF více a obecnější matematiky, ale když člověka matematika baví, tak to pochopí stejně jako generace před ním.

I na MFF se učí elektro, v podstatě snad jako speciální případ fyziky a elmag.pole. Myslím, že lidi, kteří navrhují třeba pozemní nebo satelitní přijímače (přístroje) kosmického záření nebo třeba i komunikace s vesmírnými sondami, jsou spíše z MFF než z ČVUT elektro, ale žádný důkaz nemám a nikoho neznám.

Tak at si správně vybereš a bude tě to bavit!

Jo, to kdyby tak každý věděl.