Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Korektura textu

Od: symeka odpovědí: 14 změna:
Dobrý den, potřebovala bych od nějakého zdatného češtináře opravit tento text (hlavně stylistika, čárky, hrubky a překlepy). Děkuji moc.Celý příběh začíná na galejích, kde si odpykává svůj trest Jean Valjean, který je nucen snášet muka celých 19 let, a to jen pro krádež bochníku chleba. Po strašných útrapách je propuštěn na svobodu. Ctižádostivý strážník Javert se s tím nehodlá smířit, dává mu žlutý list, se kterým se musí propuštěný vězeň všude prokazovat jako trestanec. Takovému člověku však nikdo ani nocleh neposkytne. Světýlko naděje svitne u dobrosrdečného biskupa, který nebožákovi poskytne jídlo a měkkou postel. Jean Valjean však v noci lstivě ukradne stříbrné příbory, jeho čin se ale odhalí a policisté ho předvedou před biskupa. Ten kupodivu zločince neudá, ba právě naopak, přidá mu ještě stříbrné svícny, s tím, aby se obrátil na správnou cestu.Valjean si vezme rady biskupa k srdci a usadí se ve městě jménem Montreuil-sur-Mer, které díky továrně, kterou vybuduje, začne vzkvétat natolik, že je dokonce zvolen starostou. Zde se seznámí s Fantine, která je nucena pracovat jako prostitutka, aby uživila svou dcerku Cosette, která je musí vyrůstat u manželů Thénardiérových. Lidé ve městě se totiž nesmí dozvědět, že je nemanželské dítě. Nebohá Fantine však náhle umírá a Valjean, který je velmi zasažen osudem Cosette, přislíbí zaoufalé matce na smrtelné postely, že se o její dceru postará. Tak se tedy stane a Valjean vysvobodí nebohé dítě z područí manželů, kteří jsou doslova hyenami společnosti. Vlastní totiž hospodu, kde využívají každé situace k vlastnímu prospěchu a okrádají poctivé hosty.Javert se však jen tak snadno nevzdá a je galejníkovi stále v patách. V Paříži zatkne muže, kterého pokládá za Valjeana, to však nenechá být jen tak pravý Valjean, který se odjíždí dobrovolně přiznat. Javert ho tentokrát nenechá jen tak snadno upláchnout, avšak Valjeanovi se i tak podaří lstí uniknout. S Cosette vyroste, pod křídly svého zachránce, překrásná mladá dáma, která se seznámí s mladičkým studentem Mariusem. Není však jedinou dívkou, která se uchází o jeho srdce, nýbrž Eponine hoří také k mladíkovi skrytou ač toužebnou láskou.Mezitím na barikádách vypukne velká bitva a obětí je jako máku. V nastalém chaosu je Eponine postřelena a z posledního dechu vyznává lásku svému milému, která však nikdy nebyla opětovaná, a odchází na lepší místo. Po jednom silném útoku je zraněn dokonce i Marius, toho však kvůli své milované Cosette neváhá Valjean zachránit. V pařížských kanálech potkává starého známého Javerta. Valjean ho však nezabije, což zahýbe emocemi nekompromisního a zákona vždy dodržujícího muže natolik, že spáchá sebevraždu skokem do Seiny.Těžce zranění Marius se brzy uzdraví a za nedlouho se koná svatba. Marius přece jenom našel spřízněnou duši, po které tak dlouho toužil, pořád ale vzpomíná na padlé kamarády. Jean Valjean, už velmi starý a nemocný, dáva dětem požehnání a v poslední chvíli vyjeví Cosette svá tajemství. V kruhu svých nejbližších odchází, už jako poctivý a slušný člověk za Fantine, Eponine a dalšími padlými vlastenci, kteří obětovali své životy pro blaho dalších generací.Tento muzikál, který měl premiéru již roku 1980 v Paříži, pojalo MdB s přehledem a grácií. Režisér Stanislav Moša svou originální režií neubral nic na kouzlu asi nejznámějšího díla francouzského romantického spisovatele Victora Huga. Začněme scénou, kterou vytvořil německý scénograf Christoph Weyers. At už jde o hostinec manželů Thénardierových, nebo o detailně propracované barikády, vše je zpracováno realisticky a doslova vás to vtáhne do děje. Nechybí však i celkem holé scény, které však nejsou achilovou patou představení, ba právě naopak, např. scéna sólové písně studenta Maria "Prázdný stůl a židle prázdné". Teď už k samotným hereckým výkonům. Hlavní postavy, Jeana Valjeana, se podle mého názoru chopil více než dobře Jan Ježek, jenž s ním má četné zkušenosti. Předvedl krásnou proměnu muže, který je až na úplném dně, avšak nakročí na tu správnou cestu. Jeho protivníka Jean Valjean, hrál Petr Štěpán, herec mnoha tváří. Svou roli zvládl bravurně po stránce herecké, jako zkušený činoherec, měl svou postavu promyšlenou do každého detailu, tak po stránce pěvecké. Až vám může být líto, že jeho postava skončí tak tragicky. Z ženských rolí vynikla snad nejvíce Hana Holišová v roli Eponine. Samozřejmě nesmíme zapomenou na manžele Thénardierovi. Jejich kostými, které navrhla Andera Kučerová, jen dokreslují jejich herecké charaktery. Muzikál, by nebyl muzikálem, bez živé hudby, kterou obstarával starý dobrý orchest MdB. Celkově je tento muzikál, který se tváří spíše jako opereta, velice povedený, jediný malý zápor je, že při sborových písních není všem hercům dost dobře rozumnět. To však prominete, hlavní je atmosféra, která číší z pódia více než vrchovatě. Ani dva roky od premiéry, po osmdesáté čtvrté repríze, nechyběl zasloužený a nekončíčí standing ovation, který si všichni aktéři právem zasloužili.

 

 

14 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

martinaa*

3x
Snažila jsem se to opravit celkove je sloh zbytecne rozvlacny, moc dlouha neprehledna souveti a casto se opakujici slova. To do oci nejvic bijici jsem pozmenila, tak snad se to bude hodit)Celý příběh začíná na galejích, kde si odpykává svůj trest Jean Valjean, který je nucen snášet muka celých 19 let, a to jen pro krádež bochníku chleba. Po strašných útrapách je propuštěn na svobodu.. Ctižádostivý strážník Javert se s tím nehodlá smířit, dává mu žlutý list, se kterým se musí propuštěný vězeň všude prokazovat jako trestanec. Takovému člověku však nikdo ani nocleh neposkytne. Světýlko naděje svitne u dobrosrdečného biskupa, který nebožákovi poskytne jídlo a měkkou postel.Jean Valjean však v noci lstivě ukradne stříbrné příbory, jeho čin se ale odhalí a policisté ho předvedou před biskupa. Ten kupodivu zločince neudá, ba právě naopak - přidá mu ještě stříbrné svícny s tím, aby se obrátil na správnou cestu.Valjean si vezme rady biskupa k srdci a usadí se ve městě jménem Montreuil-sur-Mer, které - díky továrně, kterou vybuduje - začnevzkvétat natolik, že je dokonce zvolen starostou. Zde se seznámí s Fantine, jež je nucena pracovat jako prostitutka, aby uživila svou dcerku Cosette vyrůstající u manželů Thénardiérových. Lidé ve městě se totiž nesmí dozvědět, že je nemanželské dítě. Nebohá Fantine však náhle umírá a Valjean, velmi zasažen osudem Cosette, přislíbí zoufalé matce na smrtelné posteli, že se o její dceru postará. Tak se tedy stane a Valjean vysvobodí nebohé dítě z područí manželů, kteří jsou doslova hyenami společnosti. Vlastní totiž hospodu, kde využívají každé situace k vlastnímu prospěchu a okrádají poctivé hosty.Javert se však jen tak snadnonevzdá a je galejníkovi stále v patách. V Paříži zatkne muže, kterého pokládá za Valjeana, to však nenechá jen tak pravý Valjean a odjede přiznat se dobrovolně. Javert ho tentokrát nechce nechat snadno upláchnout, avšak Valjeanovi se i tak podaří lstí uniknout. Z Cosette po křídly ochránce vyroste překrásná mladá dáma a seznámí se s mladičkým studentem Mariusem. Není však jedinou dívkou ucházející se o jeho srdce, je tu také také Eponine, hořící k mladíkovi skrytou, ač toužebnou láskou.Mezitím na barikádách vypukne velká bitva a obětí je jako máku. V nastalém chaosu je Eponine postřelena a z posledního dechu vyznává svému milému nikdy neopětovanou lásku, načež umírá. Po jednom silném útoku je zraněn dokonce i Marius, toho však kvůli své milované Cosette neváhá Valjean zachránit. V pařížských kanálech potkává starého známého Javerta. Valjean ho však nezabije, což zahýbe emocemi nekompromisního a zákon vždy dodržujícího muže natolik, že spáchá sebevraždu skokem do Seiny.Těžce zraněný Marius se brzy uzdraví a za nedlouho se koná svatba. Přece jenom našel spřízněnou duši, po níž tak dlouho toužil, pořád ale vzpomíná na padlé kamarády. Jean Valjean, už velmi starý a nemocný, dává dětem požehnání a v poslední chvíli vyjeví Cosette svá tajemství. V kruhu svých nejbližších odchází už jako poctivý a slušný člověk za Fantine, Eponine a dalšími padlými vlastenci, kteří obětovali své životy pro blaho dalších generací.Tento muzikál, který měl premiéru již roku 1980 v Paříži, pojalo MdB s přehledem a grácií. Režisér Stanislav Moša svou originální režií neubral nic na kouzlu asi nejznámějšího díla francouzského romantického spisovatele Victora Huga. Začněme scénou, kterou vytvořil německý scénograf Christoph Weyers. At už jde o hostinec manželů Thénardierových, nebo o detailně propracované barikády, vše je zpracováno realisticky a doslova vás to vtáhne do děje. Nechybí i celkem holé scény, ani ony však nejsou achilovou patou představení, ba právě naopak - např. scéna sólové písně studenta Maria "Prázdný stůl a židle prázdné". Teď už k samotným hereckým výkonům. Hlavní postavy, Jeana Valjeana, se podle mého názoru chopil více než dobře Jan Ježek, jenž s ním má četné zkušenosti. Předvedl krásnou proměnu muže, který je až na úplném dně, avšak nakročí na tu správnou cestu..Jeho protivníka Javerta hrál Petr Štěpán, herec mnoha tváří. Roli zvládl jako zkušený činoherec bravurně, svoji postavu měl promyšlenou do každého detailu jak po stránce herecké, tak i po stránce pěvecké. Až vám můžebýt líto, že jeho postava skončí tak tragicky. Z ženských rolí vynikla snad nejvíce Hana Holišová v roli Eponine. Samozřejmě nesmíme zapomenou na manžele Thénardierovy. Jejich kostýmy, které navrhla Andera Kučerová, jen dokreslují temné charakteryrolí. Muzikál by samozřejmě nebyl muzikálem bez živé hudby, kterou obstarával starý dobrý orchestr MdB. Celkově je tento muzikál, tvářící se spíše jako opereta, velice povedený. Jediný malý zápor je, že při sborových písních není všem hercům dostatečně rozumět - Tto však prominete. Hlavní je totiž atmosféra, a ta číší z pódia více než vrchovatě. Ani dva roky od premiéry, po osmdesáté čtvrté repríze, nechyběl zasloužený a nekončící standing ovation, který si všichni aktéři právem zasloužili.
symeka

Děkuji Vám moc za vaše opravy a korektury, avšak měla bych ještě pár dotazů:1) skloňují se vlastní jména cizího původu, jestli ano podle jakého vzoru např. Zde se seznámí s Fantine (může být s Fantine nebo musí být s Fantinou)2)... které - díky továrně, kterou vybuduje - začne vzkvétat natolik, že je dokonce zvolen starostou. (patří sem skutečně pomlčka?)3) co znamenají modře vyznačená slova, je v nich hrubka nebo jsou opraveny?4) ...ba právě naopak - např. scéna sólové písně studenta Maria "Prázdný stůl a židle prázdné". (nepatří za naopak čárka?)5) tím, že jste rozdělila závěr, naznačujete, že bych ho měla také rozdělit na odstavce?Zatím jen těchto 5 otázek, mohou mně však napadnout další při pročítání textu, tak se za ně předem děkuji.
martinaa*

Pekny den, jsem rada, ze jsem pomohla. A ted k tem dotazum

1) pokud jmeno konci na E, tak se prevazne nesklonuje, takze vzdy seznami se s fantine, jak mu rekla fantine, sel tam s fantine.

2) ta cela veta je silene krkolomna rozhodte ji na dve. Pomlacka tez neni idealni. Napiste: ...Ve meste blablabla. V nem vybuduje velmi uspesnou tovarnu a dokonce je zvolen starostou. to vypada mnohem srozumitelneji.

3) modra slova neznamenaji nic, to se mi tak zkopirovalo do wordu toho si nevsimejte

4) sem bych rozhodne dala pomlcku, carka je sice take spravne, ale v te vete to vypada divne. Pomlcka je vyraznejsi a text ozvlastni, je vice uderna.

5) Novy odstavec zacnete vzdy, kdyz zacnete nove tema - hlavniho herce, herce vedlejsi, zaverecne hodnoceni. Kazdy z techto minitemat ma mit odstavec, aby v tom nebyl hokej.

Klidne se jeste na cokoli zeptejte

A ve vete ...a ted uz k samotnym hereckym vykonum zmente slovo UZ na JIZ, uz je spis takove hovorove

symeka

Díky moc za odpovědi, takže:

1) Eponine, Cosette a Fantine neskloňovat a Jean Valjean, Javert a Marius skloňovat? nevadí, že se něco skloňuje a něco ne?

2) píše se za nedlouho nebo zanedlouho?

3)Jediný malý zápor je, že při sborových písních není všem hercům dost dobře rozumět - to však prominete. Hlavní je totiž atmosféra a ta číší z pódia více než vrchovatě. (je to stylisticky a gramaticky správně?)

4) vůbec si nejsem jistá, jak je to s y/i u Thénardierovi

5) Celý příběh začíná na galejích, kde si odpykává svůj trest Jean Valjean, který je nucen snášet muka celých 19 let, a to jen pro krádež bochníku chleba. (bude čárka před a to?)

6) achilovou patou (jak to s ní je? a malým a, a jedním l?)

Jinak ještě jednou vám velmi děkuji za vaši ochotu

martinaa*

1) Jména, ve kterých koncovému -e/-é předchází ve výslovnosti tvrdá nebo obojetná souhláska, jsou většinou cizího původu (Eponine, Fantine, Daphne) a v současnosti nejčastěji zůstávají nesklonná. Muzska jmena koncici na souhlasku se mohou sklonovat bez problemu.

2) pisi se obe slova, zalezi, kde v textu se vyskytuji. Treba: prisel zanedlouho - prisel nedlouho po tom, co... Zde muzete pouzit obe slova. Presne nevim, jaka je navaznost textu. Ovsem slovo zanedlouho je vzdy dohromady

3) Gramaticky je to spravne, stylisticky bych pred slovo prominete vlozila jeste slovo LEHCE, aby veta nebyla tak kostrbata. Jinak ok

4) zalezi na padu. Vzor otcuv/matcin. Takze prijeli k nam manzelé Thenardierovi (kdo? - ti matcini manzelé), ale videl jsem manzele Thenardierovy (koho/co/jake? - ty matciny manzele)

5) carka tam bude, slovem KTERY jste vlozila vedlejsi vetu, ktera se carkami oddeluje.

6) na netu jsem nasla i jedno i dve L. Gramaticky spravne by mela byt dve L. Pokud pisete z medicinskeho hlediska, bude a velke. Pokud tady v textu pouze jako prirovnani, bude a male.

Tak snad jsem pomohla

pu®

Doplním:

ad 1) ZDROJ: prirucka.ujc.cas.cz/...

ad 6) Achillova pata - vždy dvě L a vždy velké. Toto není případ analogický k "ty jsi nějaký einstein!". Je nutné velké písmeno, neb Achilles je jméno, nelze "umenšit". Jinak opravy sleduji a docela bych souhlasila, ale domnívám se jedno - ten sloh byl pěkný už na začátku. S pomocí Martiny jste jej upravila a zní lépe, ale možná pro příště klidně tolik neupravujte. Je vidět, že píšete hezky a jde vám to - "vypíšete"se sama, nemůžete mít vše super od začátku. A odevzdat příliš skvělý úkol, to taky není vždy dobře

doplněno 19.03.11 23:45:

Šíš, co jsem Vám to tam plácla! Promiňte, já totiž s příručko pracuji dnes a denně a obvykle v ní mám otevřeno několikero témat, takže jsem se překlikla. Dodávala jsem jen pro úplnost zdroj, který Martina neuvedla: prirucka.ujc.cas.cz/... (teď už to snad bude dobře). Ale jinak ano, i přes tenhle můj lapsus je to v podstatě tak, jak říkáte - buď neskloňovat, nebo podle ženského vzoru. V podstatě z Fantine děláte Fantina (já osobně to fakt nemám ráda, ale dělá se to). A děkujeme za pochvalu, i já chválím Vás, nebot jste jedna z těch, kterých je čím dál míň, tj. těch, kteří se snaží sami/y. Tak jen tak dál a uberte toho perfekcionismu, chybami se víc naučíte (fakt) .

symeka

Děkuji moc za tu Achillovu patu prirucka.ujc.cas.cz/... jsem pochopila správně, že výše uvedená ženská jména se buď neskloňují a když ano, tak podle vzoru žena.

Jinak máte asi pravdu, moc opravuji a předělávám. Zkusím se mírnit. Tak ještě jednou děkuji vám i Martině, ale i všem ostatním rádcům. Jste velice ochotní a milí.

martinaa*

Jojo, sypu si popel na hlavu Achillova pata asi bude vzdy velke A... ono na netu je oboji, ale ja doma pravidla nemame a ve skole uz nemam cestinu par let, protoze to neni muj obor... a koukam, zapominam a uz me dost veci mate. Takze dekuji za opravu

Osobne si vsak myslim, ze cizi zenska jmena koncici na E by mela zustat v puvodnim tvaru, kdyz to clovek zacne sklonovat, tak to vypada priserne...

Jeste k tomu perfekcionismu - pritel cestinu zvlada, ale obcas dela gramaticke chyby. A rozhodne nezlze rict, ze by se jimi ucil, proste bud na ni bunky ma, nebo nema

Preji pekny vecer.

symeka

Děkuji moc za vaši pomoc, jde vidět, že se vyznáte. Jinak, kdybych při dalším pročítání na něco narazila, tak se ještě ozvu. Přeji krásný víkend

martinaa*

Dekuji, krasny vikend i Vam

Jen na okraj, ad 4: taky bych dal pomlčku ( _ ), ale ne divis ( - ).

 

symeka

Dobrý den, po dlouhé pauze jsem si řekla, že už to nebudu číst, ale při posledním pročítání jsem narazila ještě na pár nejasnosti. Prosím někoho o radu a vysvětlení. Děkuji moc.

1) Z Cosette vyroste, pod křídly svého zachránce, překrásná mladá dáma.

Z Cosette pod křídly svého zachránce vyroste překrásná mladá dáma.

Co je lepší? Je pravopisně správná ta první věta?

2) Hlavní postavy, Jeana Valjeana, se podle mého názoru ...

Patří tam skutečně čárky, nebo je to bez nich?

3) ..., a to jen pro krádež bochníku chleba.

Patří bochníku či bochníka? Já myslím, že bochníku, ale nejsem si jistá.

Ještě jednou díky moc

pu®

Símvás, už to nečtěte! Vždyt se z toho zblázníte Ale v odpověď:

1) Obojí je dobře. Ta věta může být vložená (s čárkami), nebo ji tam chcete mít jako nutnou podmínku (bez čárek), to v tomto případě záleží čistě na pisateli. Obojí mi zní podobně, asi bych se zaměřila na to, co vám zní líp v toku textu. Zkuste si to říct nahlas.

2) Ano, tam čárka je, je to tuším přístavek (?) - nejsem si jistá kategorií, ale je to prostě věc, která je "nadbytečná" (hl. postava = JV).

3) bochníku jako hradu. Bochník totiž není les :D (lze se pořídit podle toho, že hrad končí na tvrdou souhlásku, bochník taky, les naopak na obojetnou...striktně vzato by mělo jít asi obojí, mrkněte do příručky, ale líp zní rozhodně -u).

A teď dávám příkazem sloh zavřít, vytisknout, zapečetit a už do něj nekoukat

symeka

Díky moc Už jsem to vytiskla a je to, už to nesmím číst. Takže ještě jednou velké díky vám i ostatním.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]