Nejste přihlášen/a.
A to si teprve představ, jaké teplotní rozdíly jsou u nás na jedné rovnoběžce v létě, kdy na asfaltce taje asfalt, na polňačce hlína hřeje do chodidel, o kousek dál v lese u potůčku je ještě rosa a chladí, zatímco ve sklípku je vyloženě zima a to celé je asi na 50 metrech.
A když začne pršet, tak je asfaltka hned pod vodou, polňačka postupně sákne, v lese spíš tak kape a ve sklípku žádná změna.
Jak je tohle vůbec možné?
(No, možná se na tom trochu projeví i to, že na asfaltce není les ani potok, i když jsou na stejné rovnoběžce. Na té sahaře taky tak nějak zrovna není deštný prales. A to ani v zimě.)
Některé záhady vysvětlí to, že (v podstatě) sluneční záření ohřívá zemský povrch - a ten ohřívá vzduch nad ním. Písek na Sahaře se ve dne "rozpálí" a po západu slunce brzy vychladne. Vodní plochy ve dne akumulují hodně tepla, které pak vydávají v noci do chladnějšího ovzduší. Středozemní moře "vychládá" možná až do jara. V deštném pralese skoro každý den prší, teplo ze Slunce se následně spotřebuje na vypaření této vody - a povrch země je zastíněn stromy. Podnebí závisí na řadě dalších faktorů: mořské proudy, cirkulace atmosféry, blízkost pohoří, nadmořská výška, charakter povrchu vč. porostů aj.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.