Nejste přihlášen/a.
Není to moje, ale pomohla AI Bing
Dobře, zkusím vám napsat přímou řeč mezi Ervínem a Čikym podle vašeho textu. Tady je můj návrh:
Ervín: Čiky, kde jsi? Už je skoro tma a já mám hlad. Proč jsi mi neřekl, že jdeš pryč?
Čiky: Promiň, Ervíne. Musel jsem něco zařídit. Ale už jsem tady. Co se děje? Proč pláčeš?
Ervín: Já nepláču. Jen mi něco padlo do oka. A navíc, co bys ty věděl? Ty máš domov, rodinu, kamarády. Já nemám nikoho. Jsem sám.
Čiky: To není pravda, Ervíne. Já jsem tvůj kamarád. A ty máš domov tady, v té stokě. Je to sice trochu vlhké a smradlavé, ale je to naše místo. A co se týče rodiny, tak ty máš mě. Já jsem ti jako bratr, ne?
Ervín: No, jo. Asi jo. Ale stejně mi to někdy přijde tak smutné. Vždycky, když vidím ty lidi, jak chodí po ulici, jak se smějí, jak si povídají, jak se mají rádi, tak si přeju, abych byl jako oni. Abych měl normální život.
Čiky: Ervíne, ty máš normální život. Jen je trochu jiný než jejich. Ale to neznamená, že je horší. Naopak, ty máš něco, co oni nemají. Ty máš svobodu. Ty si můžeš dělat, co chceš. Ty nemusíš poslouchat nikoho, kromě sebe. Ty nemáš žádné starosti, žádné problémy, žádné povinnosti. Ty jsi štastný, Ervíne. Nebo ne?
Ervín: No, nevím. Někdy jo, někdy ne. Asi jako každý. Ale víš co? Máš pravdu. Já mám tebe. A ty máš mě. A to je to nejdůležitější. Díky, Čiky. Jsi skvělý kamarád.
Čiky: Není zač, Ervíne. Já taky děkuju. Jsi skvělý kamarád. Tak pojďme, než se setmí úplně. Já mám pro tebe něco dobrého. Našel jsem v popelnici polovinu pizzy. Chceš ji?
Ervín: Jo, chci. Mňam, to bude dobrota. Pojďme rychle, at nám ji nesežere nějaký pes. Hele, a co ty vlaštovky? Jak je to s nimi?
Čiky: No, ty víš. Ty letí na jih, když je zima. A pak se vrátí, když je zase teplo. Proč se ptáš?
Ervín: Jen tak. Líbí se mi, jak létají. Jak jsou volné. Jako my.
Čiky: Jo, jako my. Tak pojďme, Ervíne. Pojďme domů.
Proboha! Ta povídka nemá ty tři řádky, které nám sem tazatel dal!
Tady máte stručný obsah té povídky; ne, opravdu nejde použít text, který jste sem dal.
Ervín - je na něm, aby jeho zubožená rodina přežila, musí udělat věci, které se mu příčí a které by za normální situace nikdy neudělal
Čiky - Ervínův nejlepší přítel, směňuje různé zboží například za potravu. Tyto výměny jsou ale většinou velice nevýhodné
Ervínova rodina je těžce nemocná. Matka nemůže chodit, sestra má avitaminózu a hrozí, že do večera zemře. Ráno jim zemřel otec. Jeho tělo čeká,
až ho odnesou. Ervín se snaží zajistit pro sestru citrón. Moc toho doma nemají, a tak sundá mrtvému otci kalhoty. Pořád se snaží si namlouvat,
že otec už odešel ráno, že to, z čeho sundavá kalhoty, je jen něco (smrt, nebo mrtvá těla jsou v této knize vždy pouze označena jako to, tamto
nebo něco). Dá je Čikymu, aby je vyměnil za citrón. Tomu se však podaří získat jen krajíc chleba.
Navrhuje Ervínovi, aby vzal otci zlatý zub. Ervínovi se to příčí. S Čikym se popere. Doma na něj matka naléhá, aby šel shánět dál, se sestrou je
to pořád horší. Ervín si myslí, že když otci nevyrazí zub, udělají to ti, co pro něj přijdou. Vezme kámen, zub mu vylomí a dá ho Čikymu. Otce
odnášejí. Zdcený Ervín vyhlíží Čikyho, doufá, že snad ten citrón donese.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.