Nejste přihlášen/a.
Jak si představujete charakterního člověka?Co musí dokázat nebo dělat?Jak se takový charakterní člověk "má" podle vás chovat?
Osobně znám 3 lidi o kterých mohu říct, že mají charakter. Vím, může se to zdát jako málo, ale o těch to prohlásím naprosto bez pochyb.
Neumím říct přesný popis charakteru, proto napíšu proč si to myslím a takto je hodnotím.
Svěříte se s problémem - nechají si jej pro sebe a hledají s vámi řešení. Pokud ho nemají, nesmějí se, neslibují, řeknou narovinu že si taky nevědí rady.
Uděláte hloupost - řeknou narovinu, ale o samotě, že se jim to nelíbí a navrhnou co s tím.
Daří se vám - bez obav se můžete pochlubit, bude vám přáno.
Jste úspěšní - poklepou vám po rameni, budou mít z úspěchu radost.
Jste neúspěšní - pomohou, třeba i jen radou, neponižují.
atd...
Tak na tuto otázku jsem také kdysi hledal odpověd. Nakonec z toho vznikl několika stránkový elaborát, abych nakonec došel k názoru, že to měřítko je člověk od člověka jiné. Lze se na to podívat tak, že chceš, aby jsi byl považován za charakterního, nebo hledáš odpověd na otázku, Jak jej poznat.
Já osobně považuju za charakterní a tedy dobré a správné jen takové lidi, kteří jsou spolehliví, jednají podle zásad pravdy, plní sliby i za cenu, že to není výhodné (charakterní člověk ví kdy si může dovolit něco slíbit), je zodpovědný za sebe i za své blízké, neodmítne pomoc člověku v nouzi ( to neznamená, že hází žebrákům do klobouku a platí útratu za kdejakého vagabunda)pracuje sám na sobě na svém vzdělávání a zlepšování lidských vlastností.
Vodítkem pro to stát se charakterním člověkem může být do středoevropských poměrů křestanské desatero. Schválně si udělej písemný rozbor všech desetí bodů. Napiš si pro sebe jak jednotlivé zásady chápeš a jak se jimi řídíš a proč se jimi řídíš či neřídíš. Není to rouhání ani náboženská doktrína, ale jen kodex chování, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům. Myslím, že charakterního člověka můžeš snadno poznat podle toho jak se svým chováním dokáže vtěsnat do toho desatera.
Na charakterního člověka má každý trošku jiný požadavek a to jak podle výchovy doma , a později ve škole, v zaměstnání a v životě. Každý se věkem vyvíjí a mění podle svých zkušeností. Ale obecně jsou představy na charakterního člověka podobné. Jak již vypsal "technikjiřík" nade mnou. Dnes i dříve, lidé zřejmě nevzali do ruky příliš často Bibli a při tom je tam velice jednoduše napsáno a shrnuto v desateru pár základních zákonů, dobrých k osvojení. Je to právě zmiňované desatero /viz. Jiřík/. Prvních polovina se týká uctívání Boha a dalších 5 se týká chování lidí. Jen v Novém Zákoně Jěžíš, shrnul desatero ve dvě přikázání. První se týká Boha a druhé zní: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, na tom zákon i proroci. Velice jednoduše napsáno, jen kolikrát těžké to uplatnit. To by bylo samozřejmě ideální, ale není od věci o tom zapřemýšlet. Nic nechci propagovat, jen se přikláním k názoru Jiříka. Takže člověk, na kterého je spolehnutí. - stařenka
"Dnes i dříve,lidé nevzali zřejmě do ruky Bibli..." V tom to není. Byly doby,kdy bylo naprosto nemyslitelné,že by existovalo něco mimo církev a její profanované spirituality ,jako je tomu běžné dnes a lidi se pomlouvali,vraždili,obviňovali,napadali,atd.. a dělala to i církev,nebo spíš právě ona.Jen tak na okraj,např.v dobách vrcholící tak zvané malé doby ledové (16. 17. stol.) se třeba kláštery nerozpakovaly skupovat i to málo potravin co se podařilo v extrémně chladných létech vypěstovat ,aby to pak prodávali s patřičným rabatem ostatním..bylo to v dobách kdy navíc zuřily po tehdejší evropě morové epidemie.
Ano, milovati bližního,jako sebe samého,kdo nemá rád sám sebe,nemůže milovat druhé,nebo lépe řečeno,jak jsem schopen přijmout ,rozumět si a milovat sám sebe,tak jsem schopen milovat a rozumět druhému.Všechno začíná u mne samotného.
O charakteru člověka rozhoduje jakými lekcemi v životě prošel.Jaké má zkušenosti.Dám jednoduchý příklad: Člověk,který ví jaké to je,když mu např.někdo otráví jeho psa,těžko půjde a otráví někomu také psa.Také ten dotyčný dokáže soucítit s člověkem,který psa a nebo nějaké milované zvíře ztratí.Kdo prožije bolest až do morku kostí,ten pak úmyslně bolest už světem netrousí. Je to zjednodušené,protože v tom hraje hodně dětství a rodičovské vzory a autority a jedna věc, kterou zde nebudu vířit. Pokud Vás někoho např. hluboce zasáhne třeba bezpráví viděné v televizi,byt třeba jen v nějakém filmu,je to proto,že jste podobné bezpráví na sobě kdysi také zakusili.Soucítíte s člověkem tak,že Vás to dojímá a stěží potlačujete slzy,je to tím,že jste jeho situaci dobře znáte,byt si to třeba nepamatujete. Teď napíšu kacířskou myšlenku.Je jedno jestli věříte v Boha,nebo ne.
"charakter", plně s Vámi souhlasím i s poslední větou. Lidé nevěřící jsou kolikrát příkladem i pro ty věřící. Jen jsem chtěla napsat, že Bible není jen pro věřící, jsou tam dobré myšlenky a je škoda o nich nevědět. Je pravda, že náboženství napáchalo hodně zla, zrovna, jako politika a peníze. Moc pěkně jste to napsal, pokud na sobě někdo bezpráví prožil, dojímá ho bezpráví druhého /i když to neplatí na všechny/. Je to tak, charakter ovlivní životní lekce. Ale není na škodu si v Bibli zalistovat. To je můj názor. - stařenka
Lidi napáchali hodně zla; často ve jménu náboženství.
Jinak s tím charakterním člověkem... jaksi implicitně se předpokládá, že charakterní = dobrý, ale ony jsou i pokřivené charaktery lidé se špatným charakterem; navíc to co někdo u sebe bude pokládat za projev pevného charakteru, moho jiní brát jako zarputilost, netoleranci a skrytoiu zlbu, například. Takže skutečně jsou taková hodnocení subjektivní.
Ach ta bibla
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata a ruce její okovy.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou.
Doplnil bych ještě pro Evropu platné jedenásté "přikázání" které v dnešní řeči zní Jednej fer play. Ve středověku znělo Rytíř nebojuje se zjevně slabším (dítětem, ženou) a nedorazí ubožáka.
Těchto jedenáct je jádro morálky evropana i když o tom neví a je přesvědčen že je nevěřící. V jiných koutech světa je to jinak i hodně jinak.
doplněno 05.02.11 15:47:Tady neplatí žádná relativita ani kompromis. Ti kdo to porušují za to platí blbým pocitem o sobě samém a strachem že mohou být kdykoliv společností vyloučeni do pohrdání a odmítání. S tím si hravě poradí ti kdo žijí v getech. Ti mívají dvojí morálku a přepínají mezi jednou a druhou,a když si na to zvyknou tak pak se dopouštějí těžkých zločinů. Takovým getem není jen "Chánov", ale bývá jím i elitní uzavřená skupina např vedení politické strany a pod.
Příkladem nám může být poslanecká sněmovna, senát, soudci, právníci...a v poslední době i mnozí lékaři, prostě charakterní lidé na každém kroku. Tady lze vidět příklad relativity tohoto pojmu. Když se zeptáte příslušníků těchto institucí, tak je tam chrakterní skoro každý, ale všeobecný názor je naproto jiný. Když zalovíme v těchto vodách, tak charaktrní by asi mohl být pan Michálek.
Já si tedy představuji charaterního člověka tak, že má v sobě stanovenou mez morálky pod kterou se prostě odmítá snížit , protože by se pak už nemohl podívat do zrcadla. Tato mez by pochoptelně měla být nastavena na dostatečně vysoké úrovni, aby se jeho charakteru bylo možno povšimnout a jeho osoba se podle jeho chování tak dala i charakterizovat.
Především by mu mělo být jedno jen to co jde úplně mimo něj (ne jako např. můj spolužák kterýmu by bylo úplně u pr**** i snad to že se sem vrátili náckové)
Měl by mít jasno co chce, být realista a stát si na svých názorech.
A být bytostně proti komunismu a nacismu (nemyslete si že jsem antikomunistický fanatik jsem jen zapřísáhlý antikomunista, protože jak můžu souhlasit s lidmi, kteří tolik lidí kvůli ničemu pozabíjeli a pozavírali? Např. mého pradědu a prastrýce zbavili 17-ti let života, kvůli ničemu)
doplněno 05.02.11 13:12:Samozřejmě je toho víc toto jsou pro mě jakési základy.
Prosím za ten poslední odstaveček mě nesuďte, je mi jasné, že každý má jiný názor... A můj názor na tuto problematiku je tento.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.