Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřeboval bych vysvětlit pár nejasností které mám označené na fotkách.
Příklad 1. - až do c=2 chápu, ale 2x-2y=0 nechápu co počítají a jak přišly na to C a D v hranatých závorkách.
Pak to stejné na druhé straně, nevím jestli to patří k příkladu 3, kde chtějí určit zda x leží, ale px=[?,0] a py zjistili tak, že prostě převedli tu jedničku na druhou stranu?
Příklad 5. Tam chápu, že pokud má být kolmá tak se směrový vektor převádí na normálový a mění se znamínka ve vzorci, ale co nechápu jak pak přišlo na to mínux x (-x+y-6=0)
Příklad 6. Tenhle dotaz je debilní ale potřebuju se ujistit, že tomu správně chápu - kdy mám A€B, tak si do toho vzorce dosadím BC abych zjistil S. Ale když bych měl třeba A€C tak si tam můžu dosadit AB?
Příklad 7 výška nevím jestli tam bude, evidentně to nestihli dopočítat. počítalo by se to klasicky c2=a2+b2 a do a/b by se to dosadilo 3,5 (nemusím převádět na normálový vektor)?
Pokud si to někdo přečetl celý tak moc děkuji pomoc. :D
AHoj,
1. Obecná rovnice přímky je ax + by + c = 0. Za písmena a, b dosadíme souřadnice kolmého (normálového) vektoru n = (2, –2). Za x, y dosadíme souřadnice bodu A nebo B. Z toho vypočítáme c = 2. Rovnice přímky je tedy 2x – 2x + 2 = 0; rovnici můžeme dvěma a máme x – y + 1 = 0.
Dále je zadán bod C[0;?], který leží na této přímce. Známe jeho první souřadnici a máme vypočítat druhou. Do rovnice přímky x – y + 1 = 0 dosadíme x = 0 a vypočítáme y (= 1). Je tedy C[0; 1]. Podobně další body.
3. Na té druhé stránce se počítají průsečíky přímky x – y + 1 = 0 s osami souřadnic.
Průsečík s osou x má vždy y = 0, dosadíš do rovnice přímky a dostaneš x = –1. Průsečík s osou x má tedy souřadnice Px = [–1; 0].
Průsečík s osou y má vždy x = 0, dosadíš do rovnice přímky a dostaneš y = 1. Průsečík s osou y má tedy souřadnice Py = [0; 1].
5. To minus tam být nemá, výsledek je x + y – 6 = 0.
6. Těžnice proochází vrcholem trojúhelníku a středem protější strany. Např. těžnice ta prochází vrcholem A a středem strany BC. Tato těžnice se počítá v sešitě. - Kdybychom měli počítat třeba rovnici těžnice tc , najdeme střed (protější) strany AB a těžnice bude procházet tímto středem a bodem C. Chce to náčrtek, aby se to nepletlo.
Postup bude asi takový: Jsou dány body A, B, C. Máme např. určit výšku va (tj. ke straně BC). Najdeme obecnou rovnici přímky BC. Vypočítáme vzdálenost bodu A od přímky BC (podle vzorce matweb.cz/... ).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.