Nejste přihlášen/a.
Zkusím to vzít po částech. Navždy mne bude víc o člověka - navždy to budu já a ještě jakési mé druhé vnitřní já.
Břímě lásky, smrti, života - láska, smrt i "jen" život" přinášejí emoce. Smrt vždy smutné a těžké, ale i láska a život mohou být těžké a chápány jako břímě.
Vyráží zpěv - emoce na mne působí tak, že zpívám. Zpěvem jistě není myšleno lalala, ale nějaké emotivní vyjádření.
Kdybych znala další verše, možná bych to rozebrala jinak, ale jistě jen maličko jinak.
Pro lmgify - Životní útrapy člověka mění. U někoho se nitro jaksi prohloubí, víc vnímá útrapy druhých a za tím jeho "zpěvem" jsem viděla sounáležitost s bližními. Nebo se mu opravdu ten zpěv (radost) z duše vyratí ven. Přehnaně - má srdce tvrdé jako kámen. Když se nad tím víc zamýšlím, tak jsem osobně potkala oba typy lidí.
Z popisu té básnické knížečky (asi 70 stran):
František, lyrický hrdina básnické skladby Františka Hrubína, navštíví o prázdninách svého dědečka. Přijíždí za ním v době vesnické poutě a u řetízkového kolotoče potkává svou první velkou lásku. Terina jeho cit sice opětuje, ví ale, že nemá žádnou perspektivu, protože se podle zvyklostí se musí provdat za člověka z branže. I proto František naváže důvěrný vztah s Tonkou, provdanou vesnickou ženou, která ho přitahuje svou pudovou smyslností. Srdcem zůstává u Teriny a i když se oba milují, hořce si uvědomuje, že ona nesmí porušit zažité tradice a jejím manželem se proto nejspíš stane Viktor, obsluhující střelnici. Františkovy předpoklady se bohužel vyplní, navíc ke konci letních měsíců umírá jeho dědeček. Po letech se František setká s Viktorem, který mu sdělí smutnou zprávu o Terinině předčasném skonu. Hrubínova poéma, rozehraná na pozadí žhavé sázavské krajiny, je působivým příběhem, v němž se v časových rovinách prolínají v silných emotivních záběrech obrazy života a smrti, symbolizované i tóny žestového nástroje, jenž umí vyjádřit radost a veselí stejně tak jako smutek a žal.
Poéma českého básníka, spisovatele a dramatika, pocházející z roku 1962, je příběhem prvního milostného vzplanutí v koloritu žhavého prázdninového léta.
Doplním: František Hrubín 1910-1971, báseň publikována 1962, bylo mu tedy 52, vzpomínka na dobu před 30 lety, kdy mu bylo 20 (rok 1930)
Četl jsem ty úryvky z odkazu výše a je až neuvěřitelné, že zmiňovaná místa (obce, kopce, cesty, řeky, ...) lze dohledat na mapě (asi 5km západně od Týnce nad Sázavou, 15km západně od Benešova, 30km jižně z centra Prahy)
Určitě ta knížečka stojí za přečtení.
Není dostupná volně na Internetu, protože od smrti autora neuplynulo ještě 70 let (dosud 51).
> Není dostupná volně na Internetu, protože od smrti autora neuplynulo ještě 70 let (dosud 51).
Nevěřitelné. Ta knížečka je na UložTo: uloz.to/hledej?q=františek+hrubín+"romance+pro+křídlovku"
I když je to asi 65 stran, vlastní text je zhruba 12 stránek v běžné knížce. Ten verš z otázky je opravdu úplně poslední verš básně.
Dědeček umřel ve věku 79 let. Autorova letní láska Terina o 3 roky později (zima 1933-34) ve věku 18 let na záškrt.
Že by: Stále s sebou budu nosit smutné vzpomínky z prožité lásky, smiřování se se smrtí mých blízkých a zklamání ze života v předchozích letech.
Doplnění:
@bimbam mě předběhla.
Já si spíše myslel, že "vyráží zpěv" znamenalo "nechce se mi zpívat" ("neraduji se ze života tak lehce, jako dříve (když jsem byl mladší")
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.