Rád si někdo započítá?

Jenom doplním rádce Peter. Je to hlouprý příklad, pan učitel neví, jak se kolejnice při této délce budou chovat. Už vůbec ne jako absolutně tuhá tělesa, která se nekroutí, a místo vybočení na stranu se mají zvednout? atd.

Takhle vás škola asi chce naučit uvažovat, používat vlastní rozum a radit se ostatními, což je v pořádku. Klidně se ptejte dál, děláte dobře.

Ve fyzice by měl být hlavní výpočet prodloužení při použití koeficientu délkové roztažnosti oceli s použitím vhodného vzorečku a správným převodem jednotek, aby výsledek nebyl nesmysl.

Pan učitel by vás měl naučit abyste v tabulkách našli koeficient roztažnosti oceli α = 16,3·10−6 °C−1, v učebnici vzoreček a počítali.Zkuste se podívat na podobně řešený příklad na webu Řešené úlohy viz reseneulohy.cz/... .

Kde pan učitel sebrat číslo 1 mm na kilometr? Jen tak od oka nebo vycucané z prstu?,

Počítejte délka 1 km je 1000 m, tedy 10³ m, koeficient alfa je 16,3·10⁻⁶·, změna teploty například o 30°C

Δd = d₀.α.Δt = 10³·16,3·10⁻⁶·30 = 0,489 m, tedy asi o 50 cm a ne 1 milimetr jak zadal pan učitel (kde to vzal?).

Navíc kolejnice v délce 1000 m se nevyrábějí, válcují se v délkách asi 25 metru a ty se pak svařují na požadovanou délku.

Když zkusíte chvilku počítat, zjistíte, že váš 1 mm prodloužení platí pro ocelovou kolejnici dlouhou 25 metrů (a ne kilometr, jak zadal pan učitel), a pro změnu teploty o 25°C. tedy ze 20°C o 25°C víc, tedy na 45°C.

Škola by měla používat reálnější a ověřené příklady a ne vycucané z prstu.

Co když se teplota zvedne jen o pár stupňů?