Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Motivace k učení

Od: ingrid odpovědí: 8 změna:
Dobrý den, při lockdownu jsem ztratila absolutně motivaci k učení a teď po návratu do školy je to opravdu hrozné. V hlavě si pořád říkám k čemu mi to vlastně v životě bude, jestli se to tedy má cenu učit jen pro dobrou známku... Nejhorší je to možná asi u dějepisu, kde po nás učitelka chce hrozné detaily, všechny datumy a letopočty... Nedokážu si to zapamatovat ani po 3. hodinách učení. Pak to nakonec vždycky vzdám a dostanu špatnou známku. A to pokaždé ještě demotivuje, protože vím, že ikdyž bych si to chtěla opravit, strávím nad tím několik hodin a stejně to nebudu umět pořádně.

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


2x

Zdravím,

myslím si, že je chyba, říkat si - k čemu mně to bude. To je totiž možná ta "prvotní"příčina demotivace.

Možná by pomohlo, snažit se nepřemýšlet o tom, k čemu to bude, ale přemýšlet o tom, jak dosáhnout určité známky.

Pokud máš např. problém, zapamatovat si všechny letopočty, tak je možná lepší, naučit se sice část těch letopočtů, ale o to jistěji.

Když napíšu náhodně čtyři čísla,

např. 27889, 56787, 12890, 21562

a dal bych někomu půl minuty na zapamatování, tak ne každý si stihne zapamatovat čtyři čísla. Ale dvě z těch čísel ano.

Otázka ale taky je, na jak dlouho si je zapamatuje.

V případě zapamatování letopočtů je částečné taky možné, použít tzv. mnemotechnické pomůcky.

Např. když se něco stalo 21.4. , a třeba jeden z rodičů má narozeniny 20.4., tak se dá zapamatovat si, že to je datum o den později.

Když se něco stalo třeba v roce 967 a někdo z rodičů se narodil třeba v roce 1967, tak se to dá zapamatovat i takto.

Je fakt, že to použití mnemotechniky je omezené, ale zkusit to lze.

Tady jsou odkazy na dva články:

national-geographic.cz/...

cs.wikipedia.org/...

Dám příklad z fyziky. Na ZŠ jsem si např. vzoreček na napětí a odpor pamatoval tak, že

U = I krát R

IR je obyvatel Irska


doplněno 15.05.21 10:39:

Další možnost je např. zapamatování dle "sledu"čísel:

Pokud se něco stalo např. v roce 1234, tak je to jednoduché,

Např. v roce 1212 byla tuším podepsána tzv. zlatá bula sicilská.

To jsou dvě dvanáctky za sebou.

Pokud se např. stalo něco v roce 864, tak to je sled sudých čísel "po zpátku", 8, 6, 4

Např. 1415 byl upálen Jan Hus.

To jsou dvě čísla za sebou, 14 a 15.

Jsou to sice chabé pomůcky, ale za zkoušku to stojí.


doplněno 15.05.21 10:42:

Dalším příkladem jsou např. dva významné letopočty českých dějin:

1618 a 1918

1618 defenestrace v Praze

1918 vznik samostatného státu

Stačí "obrátit"6 a je z toho 9.

Dalším příkladem může být něčí adresa:

Někdo bydlí třeba na adrese Severní 72

Nějaký letopočet je třeba 1872

Dalším příkladem z fyziky může být např. vzorec pro rychlost a čas:

v krát t = s

vt jako vteřina, což je jednotka času

nebo s jako sekunda, což je taky jednotka času (oficiálně používaná)

vteřina = sekunda

Dalším příkladem může být letopočet třeba :

1357

Je to sled lichých čísel.

Dalším příkladem můžou být letopočty 1618 a 1648

1618 byla defenestrace v Praze (jakoby příčina třicetileté války)

1648 byl podepsán vestfálský mír

Časový rozdíl "počátku" a konce je rovných 30 let.

---

Tedy je případně i možnost, naučit se letopočty, kde lze použít mnemotechnickou pomůcku a ostatní letopočty vynechat.

Dalším příkladem mnemotechnické pomůcky může být vzorec pro plochu kruhu:

S = π krát r2

π je řecké písmeno - (začíná to písmenem p)

p,r jsou dvě po sobě následující písmena abecedy (když nepočítám písmeno q, které se moc nepoužívá)

Je tam umocnění na druhou (písmena jsou dvě), protože je to počítání plochy a ve vzorci pro plochu čtverce je taky umocnění na druhou.

Vzorec pro délku obvodu kruhu je:

o = 2 krátkrát r

Taky jsou tam dvě písmena, ale není to vzorec plochy, proto dvojka není v exponentu

ladis*

Ingrid nejprve musí chtít, až poté může hledat cesty jak na to, ono je ale pohodlnější hledat důvody jak se říká, kdo nechce hledá důvod, kdo chce hledá způsob

 


1x

V 7. třídě jsem měl velké potíže s dějepisem - stejný důvod. Kromě školního sešitu jsem si zařídil jiný, kde jsem si dělal výpisky kombinovaně ze sešitu i z učebnice. (Dnes by k tomu přibyl i internet.) Rodiče mě "zkoušeli" z letopočtů, dokud jsem si všechny nepamatoval.

Protože jsme při zkoušení měli sami povídat, dokonce jsem si namluvil každou kapitolu na magnetofonový pásek (tehdy). Několikrát jsem si to pustil - a pak jsem to zkoušel sám říkat. Když jsem se zasekl, zase jsem si to pustil...

Strávil jsem nad tím tedy několik hodin, ale výsledek stál za to. Dějepis mě začal bavit a historie mě baví dodnes.

 

smode*

0x
Hezký den. Třeba jste typ co si musí jít vlastní cestou. Učit se tyto nesmysly je však potřebné nejen pro procvičení mozku, ale i pro zvyk výkonu činností které jsou sice otravné a "zbytečné", zato potřebné. Třeba já kromě čtení, základních počtů a procent nepoužívám v praxi nic co jsem se ve škole naučil. Škola je podle mě dále jinak k ničemu - pokud tedy nejdete cestou odborné profese. Práce mi též musí dávat můj vlastní smysl. Něco vystudovat je však vždy dobré a je to dnes základ. Vydržte to, po škole si budete moci dělat to co vyhovuje víc.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]