Nejste přihlášen/a.
Zdravím, než spíš dotaz, bych chtěla poradit co dělat. Jsem na zdravotní škole, ve třetím ročníku. Jelikož, mám problémy s učitelkou - je na mě vysazená na praktickým vyučování a já plus ty její připomínky fakt nezvládám jsem se rozhodla o přestup. Studenti záhadným způsobem stojí za ní - nevím, proč. Ted k problému, byly jsme na jiné škole a tam mi řekli po udání důvodu, že se bojí spolupráce se mnou. Jsem problémová, podle nich. Což je fakt k smíchu, učím se dobře. Zkusím samozřejmě jinou školu, ale je pravda, že je to tak trošku a hlavu přestupovat ve třetím ročníku. Ale domluva s učitelkou bohužel možná neni. Neměla jsem jinou možnost. Pokud přestoupím, vím, že budou umět víc, mají určitě víc znalostí než já...- Možná mi to nebudete veřit, ale já si odběr krve zkoušela jen dvakrát. Jak to mám tedy umět? Jak to bude s maturitou, to taky nevím, jestli jí vůbec zvládnu udělat. Mají přečíst asi jiné knížky, učebnice apod. Jsem ale bohužel v takové situaci, že už není cesta zpět. Možná se k tomu stavím, moc pesimisticky, nevím.
Dobrý den, no já nevím, ale přestupem na jinou školu si asi moc nepomůžete. Zvláště pak, když jako důvod uvedete neshody s učitelkou. Učitelé stojí většinou při sobě, na nové škole budete mít už od záčátku na sobě punc nepřizpůsobivé studentky. Být vámi, zatnu všechny zuby, co mám v puse a vydržím. Maturita vám pomalu klepe na dveře. Nevím, jak jste to myslila se čtením těch knížek, ale ano, na maturitu z českého jazyka musí být přečteny určité knihy, škola vám určitě dala seznam na výběr těch knížek. Zkuste se zamyslet nad tím, proč vás učitelka nemá ráda? Co jí na vás vadí? Chování, vzhled, vědomosti, pracovní výkon? Nemyslete si, že v normálním životě se s tímto pak taky nesetkáte v zaměstnání, a to při každém takovém problému budete opouštět svoji práci a hledat si jinou? Zkuste se začít chovat v praktickém vyučování jinak než doposud. Ale samozřejmě tak, abyste nevzbuzovala nelibost učitelky. Více se snažte,neodmlouvejte. Já vím, že se to lehko napíše, ale složité je to pak uskutečnit. Ale takové věci se stávají, že si dva lidé v životě příliš nesednou. Někdy je fakt lepší ukázat pokoru, vy jste v pozici studenta, ona je učitelka.
Dobré ráno, musím na váš příspěvek reagovat. Bohužel. už nic nejde vzít zpět. S učitelkou se docela dost hodně pohádali, tak rodiče i já. Bylo to hlavně kvůli známce - před rodiči nedokázala ani říct, za co jí mám. Její jednání, jak bouchla s dveřma a odešla, k tomu ještě přispělo. Bojím se, a mám strach, hlavně kvůli maturitě. Je to tak hrozné přestoupit ve třetáku? Je to stejná škola, tak musí být i stejné učební plány. Snad...
Asi tak, pokud je to ku prospěchu věci, nikdy není pozdě přejít, ani v tom třetím ročníku. Já spíš vidím problém v tom důvodu odchodu, protože učitelé si to většinou mezi sebou povykládají, že jste "nepřizpůsobivá a problémová" a s takovým názorem k vám mohou přistupovat i na nové škole. A nebo - zjistí, že jste fajn holka, co se snaží, ale měla smůlu na učitelku, o které všichni vědí, že je např. urážlivá apod. To je fakt těžko tady od PC posoudit. Jestliže máte pocit, že je to na škole neúnosné, tak je možná lepší odejít, ale opravdu si můžete ještě pohoršit. Než se ale sžijete s novou třídou, zaběhnete se do problematiky učiva, dohoníte to, co oni brali a vy ne, tak bude konec školního roku. Budete to mít těžké, ale to neznamená, že to nezvládnete.
Z Vašeho příspěvku nevyplývá, že byste ve škole, kde nyní jste řekla, že tam končíte a přestupujete na jinou školu. Zřejmě jde jen o tuto jednu učitelku. Chápu, že cítíte nějaké bezpráví, ale možná i učitelka cítí křivdu, z Vaší strany a strany rodičů, že se do ni pustili k vůli známce. Pokuste se za ní zajít a v klidu se jí zeptat, kde děláte chybu, v čem se máte zlepšit, že máte opravdu zájem plnit požadavky výuky, at Vám poradí at Vám pomůže, že za ní jdete s důvěrou, že byste ráda situaci urovnala a vysvětlila. Budete muset trochu pokorně, "násilím" ani přesvědčováním jste u ní neuspěli ani Vy, ani rodiče, musíte zkusit po dobrém.Možná si od ní vyslechnete nějaké kázání, ale polkněte to a úpřimně jí zkuste vycházet vstříc. Ono v dnešní době každý chce, to dobré po druhém, ale ten druhý zrovna tak, chce dobré po nás. Tak by se nikdo nedočkal. Buďte první, s dobrým a mírným slovem dojděte za učitelkou, uleví se vám oběma. Když se to naučíte teď, bude pro Vás deviza do budoucna. Myslím to dobře a přeji Vám úspěšně zakončit školu. - stařenka
No, docela by mě zajímalo o jakou zdravotní školu jde. Jelikož jsem taky vystudovala zdravku, dobře vám rozumím. Ale musím vám říct, že na zdravotní škole, kde jsem studovala já nebyl taky zrovna dobrý přístup ke studentům. Převážně na praxi se člověk mohl snažit jak chtěl a ještě dostával vynadáno za svou snahu.
Nevím, jak to chodí na jinách školách tohoto typu, ale praxe bývala od půl sedmé od rána, odpoledne škola. Když byla v nemocnici odpolední, tak byla většinou do čtyř. Je pravda, že někteří studenti školou "prolézali" jak se dalo a na praxi se úlívali. Problém je, že tlak byl vyvíjen i na ty poctivé, kteří se opravdu snažili a pokud jim něco nešlo, často se s nemocnice vraceli zničení, plní strachu jestli školu zvládnou a má vůbec cenu ji studovat dál, nebo se studiem včas skončit. Ráno jsme v nemocnici dostali většinou ve dvojici pokoj pacientů (2-4 lůžka) a postarejte se o ně (z toho třeba 2 ležáci). Na hygienu jste měli půl hodiny. Jen těžce šlo stihnout se postarat za půl hodiny o celý pokoj (během té půl hodiny, se ještě přebíralo hlášení od sester, museli jste chystat prádlo, pomůcky na hygienu a někdy u těchto pacientů ošetřit opruzeniny, nebo v horším případě dekubity, do toho přišla vizita a museli jste počkat, než odejdou). K ruce vám měl sloužit (zvláště při obracení a držení ležáků) spolužák, který byl na pokoji. Většinou však neměl čas a raději si dělal "na svém písečku". Výsledek - samozřejmě se to za půl hod. nestihlo. Po praxi nejméně 1O. min. kázání vyučující, jak je to možné, jak jsme neschopní atd. To celé 2 roky.
Pokud jste ve třetím ročníku brala krev teprve dvakrát, nemusíte se bát. Krev jsme začali u nás brát pravidelně až ve čtvrtáku a to každý den, pokud měla jít pacientova krev na rozbor. Spolužačka šla k maturitě a nikdy nebrala krev na sedimku. Co se týče jiných zákroků např. cévkování, nemusí se jednat o velký počet výkonů, které během své praxe stihnete, záleží také na jaké oddělení se dostanete. Když vás něco chytne u maturity a nedělala jste to, nedá se nic dělat, musíte být připravená teoreticky.
Tato škola je zkrátka pro silné povahy (nebo možná byla ta, kterou jsem studovala já). Mám kamarádky, které toho taky chtěly několikrát nechat, z praxe se vracely se slzami v očích. Nakonec jsem to všichni zvládli. Tím chci jen říct, aby jste zvážila jestli bude váš přestup stát za to. A aby jste si ještě nepřihoršila. Jestli je problém "jen" s tou jednou vyučující, zkus to ještě urovnat. Nebo počkat do pololetí, jak to s ní půjde dál. Hodně štěstí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.