Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, obracím se na vás s poněkud neobvyklým problémem...
Stala jsem se obětí domácího vydírání. Odnesla jsem si z toho velmi vážné psychické problémy a traumata. A v neposlední řadě-co by za to někdo dal- vysokoškolský titul. Nenávidím ho strašně moc a nepoužívám, ale i tak se mi stává, že prostě v dokladech a různě je.
Ne každý má v dnešní demokratické společnosti možnost, dělat si co chce. Teď , když dostali co chtěli, studuju konečně vysokou školu, po které jsem celý život toužila, ale je mi při tom hrozně, stálé vzpomínky, to proklínané předešlé studium, nemůžu se toho zbavit, i když už je to nějakou dobu. Kdyby hlavně šlo dát pryč ten ocásek před jménem, co tam nikdy neměl být. Prosím, nevíte, co se dá v takové situaci dělat, jak se dá titulu opravdu oficielně a na vždy vzdát, kam se obrátit?
Děkuji.
doplněno 14.12.10 14:57:omlouvám se, zvolila jsem špatnou podrubriku.
Co by za to někdo dal. Asi to nebylo tak hrozné, když jsi úspěšně dostudovala. Titul můžeš používat nebo taky nemusíš. Píšeš vydírání, ale co bylo na druhé straně? Pohodlný život, majetek? Člověk se nemusí nechat vydírat, má právo volby. Nic ti nebránilo postavit se na vlastní nohy, odstěhovat se, začít pracovat a třeba při tom studovat. Teď už to zřejmě jde. Takovéhle problémy je nutné vidět ze všech stran.
Studium bylo jako křest svěcenou vodou.. A nevystudovala jsem jen vlastním přičiněním.
Já volbu neměla. Buď jejich studium, nebo přijdu o moje věci a odchod z domu. Bez všeho, bez prostředků, peníze žádné nemám, všechno mají oni. Neměla bych tehdy ani kde hlavu složit.
Kdyby to šlo, a věděla bych jak, hnala bych je k soudu a všechny ty kolem, co se chovali neadekvátně. Ale jaké mám použít důkazy?
jak neměla volbu? že byste přišla o pohodlný život, domácí servis atd?
ale měla jste volbu - prostě odejít, začít pracovat a žít za své!
Najít si byt, práci... a "vysněnou školu" studovat třeba dálkově
Za co je chcete dát k soudu? a koho - ONI - jako rodiče? že se o vás starali? že chtěli abyste něco dokázala? že vás na studiích živili?
připadá mi to HODNĚ UHOZENÉ!
Promiňte, ale vy jste skutečně vysokoškolsky vzdělána? Ono to tomu moc neodpovídá. Jestliže se vám diplom nelíbí, roztrhejte ho, spalte, zahoďte. Do občanského průkazu ho neuvádějte ani nikam jinam. Ale to, že ho máte, už vám nikdo neodpáře - viz kauza neprávem udělených titulů v plzeňské právnické fakultě. Jestliže máte sílu na to, abyste si studovala vysokou školu další, tak to s tím traumatem asi nebude tak horké.
Nevím kde máte titul povinně už i v občanském průkazu se píše jen za 50kč když chcete. Na pracovní vizitku titul patří. S manželem nemáme tituly ani na zvonkü. Je to jen na vás. Nevím co jste s takovým odporem studovala, každá škola nám něco dá.
Ale já chci, aby se tohle už nikdy nikomu nemohlo stát. Ti lidé porušili co mohli a mně je z toho systému zle. Chtěla bych, aby všichni za to dostali odpovídající tresty. Nemůžu vidět, jak to vše prošlo těm, co ignorovali mě a moje přání. Chci je dohnat k odpovědnosti za jejich chování, které je ale asi bohužel zatím nepostihnutelné. Nebo nemusí dostat tresty, ale chci, aby společnost kolem nich věděla, to jsou oni, pochybili, postavili se proti ní...
začala bych od konce - pokud chcete, aby společnost kolem vašich rodičů věděla, "co jsou oni zač", tak jí to řekněte. na vašem místě bych však automaticky neočekávala, že by se ta společnost postavila proti vašim rodičům. ano, může se tak stát... ale může se taky stát, žei se taky může postavit proti vám a vidět ve vás rozmazleného nevděčného fracka. at se vám to líbí nebo ne, tak společnost tvoří různí lidé a každý z nich má svůj pohled na věc.
pokud rodiče ignorovali vás a vaše přání, je to smutné. v tomhle jsem já svým rodičům vděčná, že jsem si mohla vybrat takovou střední školu, jakou jsem chtěla. nicméně už na střední jsem měla dvě spolužačky, které na škole byly jenom proto, že rodiče ignorovali jejich přání na učební obor a přihlásili je na střední školu. tyhle holky už v průběhu prvního ročníku na oplátku začaly ignorovat přání rodičů a ze školy odešly. odchod z vysoké školy je o hodně jednodušší než ze střední, už jenom proto, že vysokoškolák je člověk plnoletý a sám za sebe zodpovědný.
pokud vám rodiče vybrali školu, kterou jste studovat nechtěla, co vám bránilo zbalit si oblečení do batohu a udělat to, co u dospělých bývá obvyklé - jít se živit vlastní prací? nebyla byste první ani poslední, kdo by se nejdřív uchytil v zaměstnání, a teprve potom začal při zaměstnání studovat svoji vysněnou školu.
Nezlobte se ale dost dobře nechápu oč vám jako vysokoškolsky vzdělané osobě jde. Koho chcete trestat a proč? Ve kterém roce že vás to někdo donutil studovat? Obyčejně lidé reptají, že jim minulý režim studium neumožnil ty bych ještě pochopila vás nechápu vůbec. Rodiče dělali to co považovali pro vás za nejlepší. To se jim pěkně odvděčujete za to, že vás na studiích podporovali.
Ale já jsem studovat nechtěla a to je rozdíl. Chci nechat potrestat zaměstnance fakulty, kteří do toho byli zapojeni a dělali věci proti pravidlům.
tak proč jste studovala, když jste studovat nechtěla? tomu opravdu nerozumím. policie vás rozhodně do školy proti vaší vůli denně v poutech transportovat nebude
Já myslím, že tazatelce vadí to, co už tady napsala: "A nevystudovala jsem jen vlastním přičiněním." Takže má asi titul, který je " koupený ".
já vš nikdy nestudovala, ale myslela jsem, že aby člověk získal titul, musí sepsat a obhájit nějakou svoji samostatnou práci? pokud ji tedy za ni sepsal a obhájil někdo jiný, měla by se jít udat na policii, že přijala titul získaný podvodem
sabrino tak at se okamžitě udá na policii, titul jí úředně odeberou a ještě dostane trest. Hmm to si fakt pomůže.
Vážená pontee, ano, nechte potrestat, zavřít až zčernají všechny ty co vás nechali vystudovat jelikož vaše myšlení je na úrovni žáka zvláštní školy. Ta představa jak vás v poutech policista denně odvléká do školy a jak všichni profesoři jsou z vás podělaní a jen aby jste ten titul měla snad ani zkoušky skládat nemusíte a už vůbec ne státnice mě opravdu rozesmála. Jinak je ale vaše jednání spíš k pláči.
Mně by spíš zajímalo, kdo jsou to ti "oni", co vás ke studiu donutili. Z dalšího kontextu se zdá, že mezi viníky v celé kauze počítáte i různé pracovníky školy (úředníky na studijním? zkoušející?...) ale primárně bych předpokládal, že ti "násilníci" byli vlastní rodiče. Pokud tedy jim nemůžete přijít na jméno, svědčí to o vašem vztahu k nim a naznačuje to, že primární problém je někde tady. Možná by stálo za to zvážit, ja se s tímhle srovnat, udělat si pořádek v duši. Nebo šlo o osvojitele či tak něco? Zas takový rozdíl by to nebyl.
(Jen tak na okraj, to máte titul RSDr, že se za něj tak stydíte? Ale konec konců to není zase tak důležité, tak jak to líčíte, mohl by to být klidně jakýkoli titul.)
Moje rodina-je to rodič a další příbuzný. Druhý rodič(mou rodinou nenáviděný), který zemřel, mě v tom mém studiu chtěl podporovat, ale po jeho smrti(těsně před VŠ), protože on v naší rodině nebyl vítaný(byli rozvedení), protože jsem se chtěla dát jeho cestou, bylo dáno, že proto, že s jeho smrtí odešlo z naší rodiny vše zlé, tak já nesmím dělat to, co bylo vlastně i jeho oborem.
Milá pontee. prosím, navštiv psychiatra. Jestli jsou Tvoje myšlenkové pochody na stejné úrovni jako Tvůj vzkaz ( Moje rodina...), tak jsi vážně nemocná
Nedivím se, že Vás to tak tíží; vy stále setrváváte ve stínu rodiny a potřebujete se osvobodit, postavit se na vlastní nohy, "stát se sama sebou", jak se dnes často říká, i když se mi tento obrat moc nelíbí. Sebod mluví o nemoci; to vás možná odrazuje, protože si pod tím představujete, že Vás má za blázna. Ale ono to tak není, vy máte nemocnou duši. Tyhle kroky, o které se snažíte, vám ale nepomohou. Když to zjednoduším, vy hledáte pomstu, ale tím se minulosti nezbavíte a ještě přibude další břemeno, Vy potřebujete získat odstup, "naučit se s tím žít". Co se stalo stalo se, a vy se s tím musíte vnitřně srovnat, vymazat to nejde. Katolíci na tohle mají zpověď, její součástí není jen přiznání vlastních hříchů, ale též pochopení a odpuštění těch, kdo ublížili vám. (Odpust nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.) Já nejsem katolík, ale tohle chápu. Lidé takzvaně "bez víry" (ale třeba i příslušníci jiných církví, kde se zpověď nepraktikuje) mají jiné cesty, možná spíš než psychiatra bych doporučil psychologa, ale nějakou takovou cestu byste si měla najít,. Obávám se, že sama už na to po těch letech nestačíte, potřebujete reflexi. (Znovu, neříkám vám "zapomeňte" to nejde, říkám "zpracujte si to, ziskejte nadhled a nenechte se tímhle kamenem táhnout ke dnu".)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.