Co se děje v diodě, když je připojena v závěrném a propustném směru

Tvůj názor?

Při zapojení v závěrném směru neprochází diodou proud a tedy na polovodič P je připojen minus zdroje.

Kladné "díry"jsou přitahovány k zápornému pólu zdroje a záporné elektrony jsou přitahovány ke kladnému pólu zdroje.

-----

Při zapojení v propustném směru prochází diodou proud a tedy na polovodič P je připojen plus zdroje.

Kladné "díry"jsou odpuzovány kladným pólem zdroje a přitahovány záporným pólem zdroje. Záporné elektrony jsou odpuzovány záporným pólem zdroje a přitahovány kladným pólem zdroje.

-----

Tady jsou odkazy na soubory, kde je to popsáno:

zsstrani.cz/...

zsjablunka.cz/...

Ještě jedna zajímavost. Dioda v závěrném směru, tedy nepropustném, prakticky nepropouští žádný proud, má jakoby nekonečný odpor. Má, ale pouze do okamžiku, kdy závěrné napětí (tady v opačné polaritě) doroste do hodnoty, kdy dioda začne lavinovitě propouštět. V jednom bodu, kde se charakteristika na obrázku jakoby zlomí. U usměrňovací diody je to špatně, u Zenerovy diody je to naopak využívaná vlastnost. Pro každý typ je jiná typická hodnota tohoto napětí. Takže se podívejte na téma Zenerova dioda.

Další maličkost je překročení určitého napětí i v propustném směru - to je typické pro svítivé diody, LED. Mají typické napětí při kterém začnou vést a ... svítit. Ale toto napětí se nesmí překročit. Při pokusu o překročení tohoto napětí prudce vzrůstá proud a dioda zhasne navždy. Proto mají LED své typické napětí pro rozsvícení, kdy LED teče doporučený proud, například 20 mA. U červených to už historicky bylo kolem 1,8 V, a i další barvy LED - červená, zelená, žlutá, oranžová, mají toto napět asi 2 až asi 2,4 V. U bílých, modrých a dalších je to přes 3 V. Více najdete v katalozích.