Nejste přihlášen/a.
Poraďte, jak dál. Mám vnuka, žáka 5. třídy. Od září do jeho třídy byl přeložen z jiné školy z důvodu problematičnosti nepřizpůsobivý žák. Nejprve dětem vyhrožoval slovně, že je zabije, a podobné výhrůžky. Poté se to do nich pustil i fyzicky a to tak, že jednoho chlapce málem připravil o oko. Vnuka pro změnu hodil na zeď, kopal do něj a bušil. Způsobil mu pohmožděniny žeber, holeně a jiné. Je drzý na učitele, neučí se a všichni ještě uvidí, jak si to s nimi vyřídí. Vnuk když má jít do školy, má velké problémy, nemůže jíst, špatně spí a dokonce se u něj projevují zvýšené teploty. Přestože už byl i na gastro vyšetření, nebylo mu naštěstí nic zjištěno. Domníváme se, že je to nervového původu a to ze stresu, který ve prožívá ve škole. Dcera byla opakovaně ve škole, dokonce i za ředitelem. Bylo přislíbeno, že se věc vyřeší. Jenže neřeší, přestože byla svolána komise. Skoro to vypadalo tak, jako by vnuk a nejen on, onomu teroristovi ubližoval sám. Prý ho spolužáci provokují. Zatím nikdo z rodičů nenašel odvahu si stěžovat a to buď z důvodů, že se děti doma nesvěří, nebo rodiče mají z tohoto "teroristy" strach. Totéž by se dalo říct i o učitelském sboru, který jen krčí rameny, že nemůže v této věci nic udělat. Nejspíš se bojí, že by byli nařčeni z diskrimince menšiny. Tak máme čekat až tento nepřízpůsobivý a nezvladatelný spratek někomu ublíží s trvalými následky! A obrátit se na policii, by bylo zbytečné, vždyt se jedná o nezletilce. Jak tedy dál?
Jak kdybyste popisovala můj případ před dvaceti roky. Na základce jsem býval premiant ve třídě a proto si na mě mnoho lidi dovolovalo. Nikdo se mě nezastal a tedy jsem si musel něco vytrpět. Změnilo se to tehdy, kdy mě otec přihlásil do bojových sportů a začal jsem čtyřikrát týdně trénovat. Za necelý rok jsem byl na tom tak dobře, že vyhlášeného rváče, kterému se říkalo mezi žáky "Sury", jsem seřezal před žáky o přestávce na chodbě. A nejen že mě jeden učitel pochválil, tak jsem najednou získal i respekt okolí (myslím tím žáků).
A k Vám?
Když budete řešit problémy Vašeho vnuka za něj, vychováte z něj jenom ubožáka, který si v životě nebude věřit. Tedy moje rada je, aby se začal stavět na vlastní nohy, tedy začal se učit prát.
Za vnuka zatím to řešila dcera. Sám se snaží proti agresorovi postavit. Jenže ne vždy se to daří. Navíc nemá rád násilí, je to mírumilovné dítě. A když vidíte, že se něčím trápí a nechce o tom mluvit, nezbývá, než se do toho vložit. Bohužel.
Když vložit, tak se mu vložte do mentality. Říkejte mu, že "na každou kosu existuje kámen" a "bolest je dočasná". A že to řeší žena? Tohle by měl dělat chlap... At si s nim promluví otec či děd.
Radu jste dostala, o zbytek se postarejte sama...
Omlouvám se, ale nesouhlasím. Kluk v páté třídě se nemůže postavit na vlastní boty a učit se nějaké bojové sporty! Je vystresovaný, bojí se chodit do školy, znám to sama od sebe.
Já být rodič toho dítěte, tak rodičům toho spratka zvednu mandle a ředitele si taky došlápnu.. Tohle se nemůže nechat jen tak přeci.
doplněno 03.01.11 05:23::DD Boty.. :D Omlouvám se, chtěla jsem napsala nohy :DD
Dobrý den. Je-li situace taková, asi by bylo nejlepší, dát vnuka na jinou školu. Věřte, mám s tímto bohaté zkušenosti. Škola nic nezmůže, navíc se bude k tomu stavět asi laxně, hlavně aby oni neměli problémy. Můžete se sice obrátit na policii, ale museli byste mít nějaké důkazy viny toho "teroristy". Policie by se samozřejmě musela o případ zajímat, ale asi by ho taky mohla odložit pro nedostatek důkazů. Je to svízelná situace, já vás chápu. Ale nenechte to dojít do takové situace, kdy se vám vnuk psychicky zhroutí. Musíte jednat.
v případě dalšího napadení vyhledat lékaře, sepsat lékařskou zprávu a podat trestní oznámení na policii, kopii řediteli školy, zřizovateli školy a sociálce. Vše doporučeným dopisem, ještě lépe s dodejkou (obálky ke koupi na poště).
Kluka zapsat do kurzů sebeobrany (karate, taek-wondo, kick-box apod) v nich se trénuje nejen boj a sebeobrana, ale i posiluje sebevědomí dětí (věřte mi vím o čem mluvím)
"teroristu" k psychologovi nedostanete, s jeho rodiči taky nic nevyřešíte - evidentně se jedná o cikáně - a tam rodina nic takového neřeší...
Ta první část rady je dobrá, ale ta druhá nefunguje. Tady nejde o fyzickou sílu a sebeobranu, ale o to kdo dokáže být zákeřnější. Já to taky nějak nemohl pochopit, protože jako kluci jsme se servali vždy jeden na jednoho a bez úmyslu zmrzačit. Tady však nejsou žádná pravidla a běžné je, že se útočí ze zadu a do ležícího se kope. Pokud stejným způsobem nezačne, tak nemá šanci obstát a na to musí být nátura.
Děkuji všem za rady a účast. Bohužel situace se nevyvíjí správným směrem. Dcera byla nahlásit šikanu na policii, kde s ní a vnukem sepsali zápis, s tím, že měsíc potrvá, než se bude něco prošetřovat. Sám policista se vyjádřil, že takové dítě nemá mezi "normálními dětmi" co dělat, patří jinam. Také se do toho vložil manžel (vnuk bohužel otce nemá), byl za ředitelem školy. Ten přislíbil nápravu. Na sociálce byl s manželem sepsán zápis, nebot tento hošík - agresor je známá firma. Navíc v místě, kde nyní bydlí, nemají jako rodina trvalé bydliště. Vzali jsme vnuka ze školy do doby (je to k jeho újmě, nebot se musí doučovat sám, zatímco agresor učení nejeví zájem), kdy se pan ředitel postará, aby pro něj bylo v ní bezpečno. Po týdnu bylo ředitelem školy sděleno, že se vnuk může vrátit do školy, že učinil opatření. Dnes tedy nastoupil do školy a problém je tu opět. Dnes vnuk přišel k úrazu, kdy agresor proti němu vystartoval s papírem jako mečem a píchl ho do oka. Přestože to vnuk nahlásil učitelce, ta nic neshledala a tím to skončilo. Když zavře víčko, štípe ho oko. Pravděpodobně jej má poraněné, vydali se na oční pohotovost. Doufám, že to nebude nic vážného.
Rovněž dcera byla za kurátorem, ale ten ji vysvětloval, že agresorovi bylo na původní škole ubližováno a tak nyní on to oplácí dětem na novém působišti. Kde to jsme! Noví spolužáci mu vůbec neubližují a on jim dělá příkoří. To, že se děti poštuchují je normální, ale že si úmyslně ubližují už je varující. Nemusíme chodit daleko, viz případě napadení 3 chlapců 16. letým v Ostravě.
Jako řešení by bylo dát vnuka na jinou školu. Jenže už jednou odešel pro šikanu a nechce si zvykat na nový kolektiv, do kterého se bude muset zase znovu začleňovat. Není to jednoduché.
Dokonce ministerstvo školství vydalo metodický pokyn, jak postupovat při šikaně, co je povinna škola udělat. Mám pocit, že s tím školy zřejmě nejsou seznámeny, nebot tak nekonají. O to vše se musejí postarat sami rodiče. Je to vyčerpávající a hlavně stresující, jak pro dítě tak i pro jeho rodinné příslušníky.
Je to tak, mladí agresoři mohou všechno a není páka jak tomu zabránit. Tady nám pravdoláskování nějak nepomáhá a vzláštní školy ho taky nemůžou poslat, protože by nám z Bruselu vyčítali diskriminaci. Jak už jsem napsal výš, tak nám pomohla změna školy. Na nové škole bylo vše bez nějakých problémů a stále je to lepší než současný stav jaký popisujete.
Když Vás tak čtu, nedokáží Vás litovat. Uvědomte si, že nemůžete být 24h denně u svého vnoučete, že tímto způsobem mu nepomůžete, pouze ublížíte. A za sebe můžu říci, že jsem rád, že svou situaci jsem řešil s otcem a nikoliv se "starostlivou" ženou. Být to Vy, nejspíše bych byl v dnešní době zapšklým i nedůvěřivým "joudou" ke své síle a možnostem.
"as", poraďte prosím, jak jste věc řešil se svým otcem? Váš příspěvek o tom nic nevypovídá a proto je kritika neoprávněná. - stařenka
Již to psal výše! A musím říct, že s ním souhlasím! Když mu budou stát za zadkem k ničemu to nepovede! Paní sama psala, že již v minulosti byl obětí šikany? Tedy stojí za zamyšlení, jestli si za to opravdu dotyčný tak tochu nemůže sám - ikdyž to bude s nějvětší pravděpodobností výchovou - asi jedináček a bez otce!
Já si zase myslím, že bez výchovy otce vyrůstá agresor. Každý nemá svaly a není rváč, možná až bude vnuk v 8-9 třídě, bude z něho kus chlapa, ale pokud je s nimi ve třídě rváč, který třeba 3x propadl, hned je o pár let starší a tudíž vypadá jinak než spolužáci. - stařenka
Musím souhlasit. Znám takový případ, kdy pouze ženy vychovávaly jednoho spolužáka a udělaly z něho "mamánka" a neschopného rozhodného kroku. Dotyčný si slečny omotával jedna báseň, přece jenom věděl jak na ně. Sklopené oči, bezkonfliktní a vše si nechal líbit si. Slečny jej milovaly, každá s nim chtěla být do doby, než potřebovala v životě oporu v různých chvílích. Poté zjistily že není mužem a začaly zahýbat do doby, než odešly. I žena potřebuje jednou padnout do náruče a cítit se chráněná...
Mužská ruka je ve výchově kluků nenahraditelná...
Nepotřebuji abych byla litována. Co se týče vnuka, nejsem mu 24 hodin na zadkem, vzhledem k tomu, že nebydlíme ve společné domácnosti a tudíž jsme spolu max. 1x do týdne. Rovněž jsem si vědoma, že přespřílišná starost ze strany prarodičů taky není to pravé. Jenže kdo má pomoci dítěti, když ti, kteří by měli pomoci selžou? Navíc není žádný žalobníček nebo rozmazlená netýkavka. Ale jsou situace, při jejichž řešení je dítě bezradné.
Buďte rád, že máte otce, který s Vámi řešil svízelné situace a určitě se Vás i zastal.
Pokud to není schopna vyřešit škola, tak obrátit se na policii není v žádném případě zbytečné. Policie to bude muset řešit se sociálkou a ta rozhodně má prostředky k nápravě. Jako první krok bych znovu důrazně požádal o řešení ředitele školy a upozornil bych ho na to, že pokud to nebude vyřešeno cca do týdne, obrátím se na policii a média. A skutečně bych se na tu policii obrátil.
Sociálka už to řešila, ale nevyřešila. Právě ta, přestože rodinku až moc dobře zná, se jeví, jako nečinná. Myslím, že kdyby šlo přímo o děti zaměstnanců těchto zařízení, pak by se určitě něco dalo do pohybu. Takže spojení policia a sociálka, to vidím bez odezvy. Taky mě už pořádně svědí dlaně, ale nestojí to za to. Škoda, že jsou potlačovány fyzické tresty. To by byl pak jiný pořádek a ti hajzlící by si tolik nedovolovali.
V tomto případě se rozhodně o šikanu jedná. Situaci by měla především řešit třídní učitelka žáka, dále pak ředitel školy a to i s rodiči agresivního žáka. Ve vašem případě bohužel nepomáhá ani pomoc policie a sociálních pracovníků. Nezbývá tedy, nic jiného než stále apelovat na projednání situace s výše uvedenými osobami. Někdy však jediným řešením bývá přestup dítěte do jiné školy.
Nevím jestli jsem to dobře pochopila, ale tohle by mohlo pomoci. Škola s tím nejspíš nic neudělá. Určitě to neřešte s tím klukem, a pokud možno to řešte v tajnosti. váš vnuk by mohl mít problémy ježtě vetší. ale myslím že by určitě pomohlo spojit se z jeho rodiči, a navrhnout jim at zajdou se svým klukem k psychologovi. Nějak jim rozumě vysvětlit, že jejich syn není blbec, ale jen jiný. Psycholog není psychiatr. Je v tom dost velký rozdíl. A jestli rodiče nebudou podobní jako syn (je dost pravděpodobné že budou) tak budou chtít svému synovi pomoct. Jestli ani tohle nepomůže, policije bude asi nutná. Doufám že to všechno dobře dopadne a váš vnuk se bude těšit do školy.
Co kdyby se proti teroristovi jeho oběti spojili a chodili ve škole pořád spolu a když by si něco dovolil tak proti němu vystartovat všichni. Jeden na tři nebo na čtyři už by terorista asi nezvládl a třeba by dal pokoj. Nebo deku.
Myslím, že to by děti nezvládly. Mají z něj strach. A pak by stejně byly potrestány ony, že byly v převaze. Prostě ze strany školy řešení tohoto problému se jeví jako velký nezájem. Chápu, že učitelé mají dost starostí, ale pokud budou tohle přehlížet, nikdy se šikana a jí podobné úkazy ze škol nevymýtí. Proč mají trpět nevinní a viníci si užívat beztrestnosti a pohody!
Před chvíli se dcera s vnukem vrátila z pohotovosti, tak má poraněnou rohovku. Ještě že na tu pohotovost šli, nakonec mohlo dojít ke komplikaci.
Babi, byli jste na Odboru školství na vašem MÚ? Přece jde o Vašeho vnuka. Domluvte si s ředitelem individuální školní docházku, at je chlapec doma, vy se s ním učte a do školy půjde jen na přezkoušení. Takhle to řeší spousta rodin. Zeptejte se na podmínky. Je to hrůza, když už není ochrana ano pro děti ve škole. A co kdyby přešel alespoň do jiné třídy na stejné škole, To jsou jen mé úvahy. Víte, když náš syn chodil ještě do ZŠ, tak zase byl a ne jen on šikanován od kluků, kteří již ZŠ vychodili. Nikde nebylo dovolání. Všimla jsem si jednoho pána s vlčákem, který s ním chodil na vycházky a jemu jsem řekla, ten problém. Řekl, že je pro něj maličkost chodit v určitou dobu kolem školy. A když viděl tyto výrostky postávat před školou, jak odchytávají menší kluky, vložil se do toho a postrašil je vlčákem. Ten na ně štěkal, jak zběsilý a řeknu Vám, že to jediné pomohlo. Náš syn je již dospělý, a ten pán již na věčnosti, ale s vděkem na něj vzpomínám. - stařenka
Na odbor školství se manžel chystá a nejen tam, jak je už z toho všeho najedovaný. Co se týče nechat vnuka doma, vidím jako problém, nebot by byl izolovaný od kolektivu, se kterým se zžil a našel si tam kamarády. Sám prohlásil, že nechce měnit školu ani třídu. Je smutné, že kvůli jednomu agresorovi trpí celý kolektiv. Ve škole mají schránku SOS, do které napsali své připomínky a dodnes jim nikdo neodpověděl. Už ten samotný postup výchovného poradce-pedagoga vůči důvěřivým dětem je neférový. Je to jen další póza nebo čárka za činnost či nečinnost školy?
Toto je strašná situace a já vám nedovedu poradit, jen vyjádřit podporu a politování. Když si představím, kolik strachu a bezmoci musí všichni zažívat pro jednoho nezvládutelného a psychiatr by dokázal pojmenovat úchylku, kterou asociální chlapec trpí. Jak moc to vývoj vašeho chlapce ovlivní, jak v něm zůstane pocit neschopnosti, zlosti a bezmoci. A dospělým po celý život nejstrašnější pocit, pocit bezmoci! A pokud to nevyřeší všichni ti, na které jste se už obracela, vy jste opravdu naprosto bezmocní. Strašné!
P.S. Jednou jsem promlouvala jedné mamince do duše, že její oba chlapci mluví opravdu strašně, že používají takové nadávky, které jsem v životě neslyšela. Ona mi na to řekla:"Ku*vaaa, odkud to ti synci maju?!" A tam je celé jádro problému!
Máte pravdu, ten pocit bezmoci je nejhorší a zvlášt v případě, kdy se jedná o dítě. Snad už se celá záležitost dá do pohybu, nebot po navštěvě zřizovatele školy byla přislíbena náprava. Doufám, že to nebyla jen náplast na utěšení.
Svým způsobem je mi líto i agresora, nebot se domnívám, že se jedná o dítě, které by mělo být léčeno. Pro upřesnění mimo jiné uvedu, že ( po napadení vnuka a poranění oka ) ublížil v prostorách školy další spolužačce. Údajně ji chtěl políbit (v 10 letech), ale protože ho odmítla, začal ji škrtit. Děvče volalo o pomoc a shodou okolností ji pomohl sám ředitel školy. Ironie, že?
A co se týče domluvy matce, je to jak sama píšete. Prostě geny jsou geny a tito lidé nejsou ochotni a nechtějí se přizpůsobit společnosti, ve které žijí. Vůbec nemám problémy s tím, že je někdo zelený, puntíkovaný, nebo mimozemštan a žije řádným životem.
Před několika lety jsem měl obdobný problém. Pouze s tou obměnou, že šikanující byl starší a chodil po dvě třídy výš. V klidném koutku nedaloko školy jsem si s ním důrazně promluvil a potom to byl on, kdo se bál chodit do školy. Nechci Vás tím k ničemu navádět, ale v určitých případech jiné řešení nezbývá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.