Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, zajímám se o krkonošské nářečí, zajímalo by mě, zdali existuje nějaká encyklopedie na toto téma, slovních výrazů apod.
děkuji
Chce to pátrat opravdu po kořenech a ne po už přežvýkaných poudačkách, které jsou převyprávěné snaživými spisovateli. Některé se dost blíží původnímu kerkonošskému a podkerkonošskému nářečí, jako jsou knihy Marie Kubátové, která nebyla rodačka, ale velmi snaživá sběratelka lidových vypávění /poudaček/..
Výborné jsou pohádky Josefa Štefana Kubína - Strakatý máslo, nebo Jana Buchara - Co se kdy u nás šustlo a Co se šustlo také jinde, atd. atd.
Najdete například bakalářskou práci o díle Jaroslava Horáčka - Kerkonošský muderlanti a Nic kalýho zpod Žalýho a pod. To jsou dobré prameny pro vaši snahu o seznámení s podkrkonoškým nářečím
Nejhorší je, když lidé, kteří nejsou rodáci napodobují lidové nářečí. Jak herci, tak snaživí turisté, kteří se snaží mluvit některým moravským nářečím, slovenským, ostavským, chodským, jihočeským, atd. Díky rozhlasu a televizi se nářečí vytrácejí a všude je jedna univerzální řeč, zkroucená pražákama do jejich nespisovný češtiny.
Ale dětem se líbí říkanka "perší na smerkovy perkynko a perkynka za kerk a z kérku na perdél"a tím zjistí, že existují nějaká nářečí a hledají další kořeny a zajímavosti našeho jazyka, které jsou v každém nářečí, všichni něco znají.
Zkus sehnat knihu Jarmily Bachmannové Slovník podkrkonošského nářečí.
Taková klasická věta pro pražáky. V Mérklově péršelo na smérkový pérkýnko. Jinak klasický osmý pád. -ej -oj. Třeba Jel jsem Ávijej k Pepoj. Nebo se zdvojovala hláska el, místo tkadlec se říkalo kallec, tedy kallec kallcoval na stavu. Nebo nějaký místní výrazy. Ďůče, kopno.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.