Priklad chemie

Látky v pevném stavu jsou ve standardním stavu a jejich aktivita je rovná 1. Pak vztah pro Kp dostane tvar

p(H2S)^3/p(H2)^3 = 0,548 => p(H2S)/p(H2) = 0,8183; p(H2S) + p(H2) = 202650
p(H2S) = 0,8183*p(H2) => 0,8183*p(H2) + p(H2) = 202650 => p(H2) = 111450 Pa; p(H2S) = 91200
Kontrola: 3*log(91200)-3*log(111450) = -0,2612; Kp = 10^-0,2612 = 0,54795.

OK?

Myslím, že jsi nepochopil zadání. V něm se výslovně uvádí, že jde o Kp, tedy o rovnovážnou konstantu, počítanou z parciálních tlaků. Tam molární hmotnost k ničemu není. Víme, že aktivita látek v pevné fázi je rovná 1, stejně jako v případě jiných rovnovážných konstant, třeba součinu rozpustnosti. Pak pevné látky ze vztahu vypadnou a zůstane z reaktantů jen p(H2)^3 a z produktů jen p(H2S)^3. Poměr těchto třetích mocnin je 0,548 - hodnoty Kp za daných podmínek. To je rozdíl proti Kc, kde vystupují molární koncentrace. Kp nám tedy dodá poměr parciálních tlaků plynného reaktantu a plyného produktu. A protože víme, že součet parciálních tlaků složek plynné směsi je rovný celkovému tlaku, můžeme parciální tlaky spočítat.

Jasné?

Parciální tlak složky plynné směsi je tlak, který by daná složka měla, kdyby byla v objemu sama. Parciální tlak je přímo úměrný molárnímu zlomku daného plynu ve směsi.