Mongeovo promítání

Tak na tohle je tu vazne velmi omezeny prostor.

1. obrazek

Pomoci souradnic si zakreslis vrchol V a pruseciky roviny alfa s prumetnami.

Z vrcholu V spustis kolmice na pruseciky (o1, o2). Tyto kolmice jsou osou kuzelu. Nekde na techto osach se bude nachazet stred podstavy.

2. obrazek

Stred podstav najdes tak, ze si osou prolozis pomocnou rovinu, ktera bude kolma na jednu z prumeten. (znazornena zelenou barvou a je kolma na pudorysnu a tedy spliva s obrazem osy v pudorysu.)

Vyznacis pruseciky roviny alfa a pomocne roviny (cervene). (V pudorysu prusecik videt neni, pac je to pouze bod.)

Kde tyto pruseciky protinaji osu kuzelu, lezi stred. Nejprve tedy najdeme stred S2 v narysu a po te ho preneseme do pudorysu (S1)

3. obrazek

Nyni, kdyz zname polohu stredu je uz pouze potreba narysovat podstavu. Ta je ale deformovana do elipsy a my si musime zjistit jak moc.

Zacne se nakreslenim hlavnich (modra) a spadovych (kratka zelena) primek roviny. Je jedno, zda se to dela v narysu nebo pudorysu, ja to mam v pudorysu. Modra primka je tedy rovnobezna s prusecikem roviny alfa, kratka zelena je kolma.

Abychom dostali meritko narysu vuci pudorysu, preneseme si (nejlepe pomoci kruzitka) rozmer d, znacici polohu stredu podstavy, z narysu do pudorysu (cervene vyznacene rozmery).

Sklopime tento rozmer otocenim z hlavni na spadovou primku (zelene sipky se stredem jak je naznaceno). Tim dostaneme stred kruznice podstavy S0 a muzeme nakreslit skutecny polomer podstavy R.

Rozmer hlavni poloosy elipsy se nedeformuje, takze je ji mozno primo zanest do pudorysu, vedlejsi poloosa se v prislusnem meritku preklopi (fialova sipky).

Pak uz zbyva pouze body elipsy prenest take do narysu, vyznaci se vnejsi kontury kuzele z vrcholu tecne k elipsam a je hotovo. Na to uz nemam prostor na vkladani obrazku, ale to uz je snad trivialni.