Vysoká škola - který obor vybrat?

Lépe se rozhoduje tomu, kdo už nějakým způsobem "nakoukl" do vybíraných oborů. Třeba tím, že má někoho v okolí, s kým se může o konkrétní práci bavit, sám byl v roli pacienta atd. Jen tak "od stolu" se rozhoduje špatně, protože ve Vás převládají spíše idylické představy a nemůžete znát i tu odvrácenou stránku vyhlédnutých profesí. Intenzivní medicína předpokládá velké odborné znalosti, určitou technickou dovednost a velkou odolnost proti stresu. Je to i zvládání práce s bezmocí a frustracemi a schopnost týmové práce. Ani psycholog nemá úplně klidné zaměstnání. Denní kontakt s cizími traumaty je velmi zatěžující, vyžaduje jeho trvalé vzdělávání a supervizi.

Je fajn, že Vás kamarádi chválí, možná máte skutečně k oboru blízko. Až to bude možné, udělejte si zkušenost v reálu - třeba v roli dobrovolníka na nějaké akci hendikepovaných dětí, u seniorů, na jakékoli společenské akci. Poznáte, jak máte nastavené vlastní limity, jak snášíte cizí slovní agresi, bezmoc, co se ve Vás odehrává... Nakoukněte do života, v kterém chcete pracovat. Třeba poznáte vlastní slabiny, o kterých jste dosud nevěděla, protože zatím žijete více méně ve skleníku.

Já jsem kdysi četla, že když někdo studuje vysokou školu a babička nepochopí, co vlastně je to za obor, tak je to zbytečné. Takže za mě všeobecnou sestru a pak si můžete rozšířit obzory. Psychologů a podobné havěti jsou stáda a spíše by potřebovali oni pomoc, než pomáhat druhým.