Nejste přihlášen/a.
Dobrý den prosím o radu,syn ukončil tretí rok studia s Tím že musí dělat 2x opravky aby mohl přejít do posledního ročníku.Místo byt hodinového učení deně mi utíka z domova vrátí se třeba za 2 dny. Když už se objeví sklidíme hromadu sprostých slov které tu nechci ani rozepisovat.Také jsme zažili jeho spaní přededveřmi na chodbě došel do postele vyspal se a zase zmizel.Jsem si jistá že v tom nejsou drogy ani alkohol test jsem mu dělala.Nevím jak mám postupovat abych ho dovedla k normálnímu chování pokusila jsem se po dobrém i po zlém ale vždy sklidím abychom se nestarali že se chce bavit a že Nám do toho nic není.CHová se tak jako asi nikdo ke Svým rodičum a já mám jen strachy oči pro pláč jelikož ignoruje i telefon a neda mi vědět že je v pořádku.
Můžete mi prosím někdo poradit co mám dělat?
Děkuji moc
Pavlusko, když se Ti to zdá tvrdý, tak si nestěžuj. A trp klidně dále. Nikdo Ti to tady nevnucuje. Na hrubý pytel hrubá záplata. JO, abych nezapoměl. Na Tvym místě bych si ještě našel vedlejšák a makal do zblbnutí. Ty prachy pak dal synáčkovi, aby netrpěl. Je to taky tvrdý, ale synáček se bude mít fajn. Jen bude chtít ještě víc.
Ďabliku mate děti? Já se strašně peru se strachem o něj.
Ale vím že něco udělat musím
Je to nelehká situace a nedovedu si představit že by se mu něco stalo krom manžela a dětí již nikoho nemám.
A pan manžel je jeho otec? Nemoh by ho on někdy trošku podlábit? Rozumějte rafnout za flígr a trošku s ním zatřepat, až se probere?
Velice Vám děkuji za každou radu jsem si vědoma toho že je to má chyba moc jsem ho rozmazlovala ale jeho tata stál z nic a byl bez zájmu a já chtěla aby nikdy nestrádal.S výchovou mi pomáhala maminka.
V roce 2013 se mnou našel maminku mrtvou Tím začal takový zlom jako zhoršení školy atd ale nikdy nééé urážky nebo neposlech. Dominika otec se ho v r.2014 zřekl a manžel si Domču osvojil měli velmi pěkný vztah.
Moje mamka si pro nééé jen facku daleko nešla ale já naivně myslela že to bude jiné když mé děti tohle nezažijí asi chyba.
Nevěřím že s tím sprostým chováním ke svým rodičům začal ze dne na den. Asi to zkoušel i dřív a procházelo mu to. Ne nadarmo naši předci říkávali:škoda každé facky co padne vedle. Já vyhodila svého syna v 19ti. Zaplatila mu 3 měsíce ubytovnu a dala mu prachy na měsíc na jídlo. Přišel zpět s prosíkem za 2 měsíce,našel si práci a dnes vychovává sám od malička svoji dcerku a je to kvalitní vzorný človíček. Musí prostě padnout na hubu,musí poznat hlad a to, že nic není zadarmo. Přes hubu a dát mu 14 dní na srovnání a pak letí...je to tvrdé,ale s jídlem roste chut a jednou by mohl začít prodávat vaše věci ap...můj manžel jak by slyšel že jsou děti na mě drzé to by bylo veselo...to si nesmí dovolit...úcta k rodičům musí být i v dospělosti...a neříkejte že je jiná doba...
Brečela jsem pod duchnou a doufala...začal pít -našel si dobrý kamarády a vybral si prachy co jsme mu našetřili do života. Za necelé 2 měsíce utratil 180 táců,ale prý to platil nejlepším kamarádům. Pak přišel hladný bez peněz s prosíkem. Dostal nůž na krk-musí ihned makat a doma dostane pouze jídlo a ani kačku až do té doby než si vydělá své. Povedlo se, ale byly to nervy. Naštěstí ho ti "kamarádi"rychle opustili protože už jim nemohl platit. Někdo dospěje dřív,jiný později. Ale můj názor je že neumetat cestičky. Ale jak jsem ho sledovala tak "rozum" dostal až v 28letech co mu zůstala holka na krku.Přeji pevné nervy a hlavně dobré rozhodnutí jak na něj...můj názor: chybí jim vojna
A když toto řekl otci tak otec udělal velkou chybu: Měl skočit a ručnš mu vystlit kdo v tom domě velí. Neustupovat nebo se to bude zhoršovat
Marti manžel již vyskočil ale manžel si pro ránu nejde daleko toho krotím já a myslím že by to k ničemu nebylo jen by se servali Dominik má zasebou 10 let karate 2 roky krav magy na kterou doufám že ještě dochází.
Děkuji za radu jsem za každou velmi vděčná musím se tomu postavit ale já se strašně bojím že o něj příjdu uplně.
Dobrý den. Tady je každá rada drahá. Co se zanedbalo ve výchově, už nedoženete. Syn si k vám dovolí jen to co mu sami dovolíte. Pokud je na vás sprostý, měl by dostat pár facek. Pokud syna hájíte, tak moc dobře ví, že ve Vás to zastání má. Píšete - po hodině bombardování...Proč ho bombardujete telefonem, když někde je? Je dospělý, svéprávný. Nechce být hlídaný maminkou na každém kroku a hlásit svoje příchody a odchody. Já chápu jeho i vás. Měli byste si promluvit, říct si narovinu co vám vzájemně vadí. V každém případě si ale nenechte od syna vulgárně nadávat. Když vás nebude respektovat, letěl by z baráku. At pozná jaké to je bydlet třeba na ubytovně, nemít žádné soukromí a maminčin servis. Dostával by příspěvek na výživu, dokud bude studovat a víc ani tuk. Vím, že je to pro rodiče těžké, ale je třeba si připustit, že už to není malé dítě a měl by dostat za vyučenou od rodičů, pokud se k nim nechová hezky. Třeba mu to časem dojde a srovná se.
no. To co popisujete, je ještě slabota. Byla jedna rodinka, ve které podobná situace vyústila v otevřenou bitvu kdo s koho. Žil byl jeden osmnáctiletý kluk a jeho rodiče zjistili, že se jim vymyká z kontroly. Začali ho mohutně vychovávat. Doma poslouchal pravidelná kázání o tom jak se má chovat. Pivo? No ježišmarjá! Kapela a holky? No ježišmarjá. Fotbal? Na ten bude mít dost času až potom, teď je hlavní škola. Výsledek byl pouze ten, že ho naučili vypínat sluch. Věřte že to jde. Vypnout sluch a přestat poslouchat není nic složitého, stačí trochu cviku. Když byl venku a zatelefonoval že přijde pozdě, poslouchal řeči ve stylu Ježišmarjá my se o tebe třeseme hrůzou. Protože dobře vycítil jak s ním zkoušejí manipulovat, začal se ztrácet beze slova. Když mu vynadali, ztratil se na dva dny. Vyplašená matka obtelefonovávala zachytky a burcovala policii. Vynadali mu ještě víc, ztratil se na tři dny i s autem a to ještě neměl řidičák. Nevěděli si s ním rady, zkusili přitvrdit. Začali ho fackovat a několikrát mu slíbili, že když nebude poslouchat, vyhodí ho z domu. Kluk odmaturoval a práskl dveřmi a u rodičů se ukázal až za šest let, se svojí ženou a malým dítětem, kdy přijel na naléhavé pozvání svého bratra a své švagrové.
Nechcete dospět až tak daleko, že ne?
Co vám poradit. V jeho věku už je na výchovu trochu pozdě, ne? Berte ho jaký je, protože bitvu nervů nad ním prostě nevyhrajete. On má na své straně obrovský trumf svého věku.
Vidím že vám zase něco ušlo. Já jsem nenapsal ani slovo na téma tolerovat, nechat si nadávat a dělat že neslyšíte.
Podle mého názoru jste se na vašem dnešním stavu podepsali především vy. Udělali jste a stále opakujete tutéž těžkou chybu, kterou jsem popisoval nahoře. Úplně jste ztratili respekt, či spíše jste se o něj sami připravili.
Já mám čtyři děti, které dnes už nejsou děti. Taky byli nezvladatelní a byl problém s nimi vyjít. Jedna z našich mladých se chytla špatné kamarádky, která ji naváděla ke zlodějinám, druhá nám v patnácti letech utekla z dovolené s jakýmsi klukem, policajti ji našli až v Praze a domů se vrátila potetovaná. Náš tehdy sedmnáctiletý kluk jezdil autem bez řidičáku, cigáro na pantu, po pár pivech, nepřipoutaný a ještě k tomu považoval za zábavné jezdit smykem a v protisměru, atd. Míval jsem pocity, že bych ty děcka snad utopil kdyby nebyly moje. My jsme ale nikdy nijak nemetorovali a nemoralizovali, žádné hádky, facky, nadávky a výchovné proslovy se u nás neděly. Nám bylo jasné, že oni jsou prostě mix z nás obou. Problém jsme řešili tak, že jsme jim ukazovali příklad jak postupovat krok po kroku, když chcete něčeho dosáhnout. Když byly děcka malé, neměli jsme nic, skončili jsme na ubytovně pro sociálně slabší, zažili jsme těžkou bídu. Pak jsme měli pronajatý byt, vlastní byt, vlastní byt a pronajatý byt, dva vlastní byty, pak děcka šly na školy a proto jsme si pořídili ještě třetí pronajatý byt v Brně. Bydleli jsme tak po různu, jak kdo chtěl, na několika místech najednou. Dnes jsme z mizérie dávno venku, ze dvou bytů jsme udělali velký barák s velkou zahradou, v rodině máme pět aut a dvě motorky. Když něco povídám já, děcka zmlknou a poslouchají. A jejich máma je skálopevný bod v jejich vesmíru. Co řekne, to je prostě svaté.
Co s vámi? No tak mladého vyhoďte, když si s ním nevíte rady. Já bych si rady věděl. V prvé řadě bych s ním začal mluvit jako s dospělým chlapem. Řekl bych : Co sakra blbneš? Chceš skončit pod mostem nebo v base nebo čeho vlastně chceš dosáhnout? To si myslíš, že my ti děláme nějaké naschvály? My jsme rádi že tě máme, v sobotu budeme potřebovat, abys nám pomohl, tak by ses laskavě mohl vyskytovat doma a podobně. Prostě nic mu nezakazovat, nementorovat, nebuzerovat, neporoučet, nevyčítat a jestli zase na dva dny zmizne, at potom vidí třeba opravený chodník, nově vykachlíkovanou kuchyň nebo vymalovaný pokoj.
No ale je fakt, že ve vašem případě už je možná pozdě. Potom nevím co bych radil.
Nezlobte se na mne, ale tady už je na výchovu pozdě...
Ale co je nejdůležitější... začít byste měla u sebe. Protože i když vidíte co vám synátor provádí, tak ho vlastně omlouváte a ochraňujete, protože se o něj bojíte.
Musíte nejdřív změnit sebe, pak vyměnit zámky a nechat synáčka at si nabije hubu sám. Když se chce bavit a celá rodina mu je na obtíž, tak at se tedy baví, ale na svůj účet. Jen ho nechte srazit se s realitou všedního života.
Dokud se ho budete zastávat, vnitřně ho omlouvat a tak dále, tak vás bude jen vysávat jako pijavice.
Jste úzkostlivá a měkká, neustále kontrolující a pronásledující. A jak jste napsala o sprostém titulování otce pánským přirozením, tak by ode mne dostal takovou, až by se mu kousavý otočilo. A vy jste se za manžela nepostavila!
Nebyla u Vás náhodou nejednotná výchova, jeden nepovolil, tak se šlo za druhým a ten povolil?
Děcko odejde z domova, že má nějakou akci, řekne mi, kdy se vrátí a už ho vůbec nekontaktuji.
Nějaké nahánění, to leda až ráno, když uvidím, že je postel prázdná. Naštěstí mám dva kluky už z domu pryč, a oba jsou bezproblémový.
Je to jeho život, rady jste dostala. Nějaké vulgarity ke mě? Pokud bych věděla, že jsem něco přepískla, tak dobře, zasloužila jsem si, ale jestli jste nadmíru pečující a on to nesnáší, tak se musíte zkrotit za prvé Vy. Říci vše jednou a víckrát nedohánět. Za neustálé vulgarity bez příčiny bych odešla do předsíně, otevřela venkovní dveře a řekla ,, sbal se a vypadni,,!
Takže zpytujte své svědomí, jak se chováte Vy sama, jestli opravdu neprudíte.
Píšete, že máte ještě manžela a nějaké dítě, ne?
Mě umřel už i ten manžel.
Děkuji za reakci já jsem žádala aspon 2 smsky že je ok nevzal si oblečení hygienu.Pokud jde o manžela zastala jsem se ho ale nechtěla jsem aby došlo ke rvačce manžel si pro ránu dáleko nejde a Dominik ovládá bojová umění.
Mám manžela a ještě dvě malé děti o které se taky už tyden nezajíma.
Jinak nikoho vše jsem pohřbila.
Nestíhám ho a nehoním tak že mi má podávat hlášení ale chci vědět zda je v pořádku a napsala jsem mu to ok mi napsat mužeš ale ani za to mu očividně nestojím.Jako před 3 týdny kdy pro mě jela sanita a on šel ven než aby tatovi pomohl mě odvléci na gauč.
Jsem blbá spousta rad mi zde otvírá oči
Ahoj lidičky Všem velice děkuji za rady syn má 18 let.V říjnu mu bude 19.Je pravdou že jsme ho nikdy neuhodili malem dostal od Táty před asi 4 měsíci kdy ho nazval neschopným ču... ale skočila jsem po manželovi zase já jelikož jsem měla obavu aby se to nezvrtlo v nějaký boj.Nikdy jsem po něm nechtěla nic jen aby si uklízel pokoj staral se o školu a kroužky to chodil 10 let na karate které ukoncil kvuli jinému bojovému sportu.To s Tím utěkem začalo v pátek přišel si v sobotu pro věci a krom toho že tatu urážel k mé osobě řekl jen mami promiň a šel, telefony ignoruje.Vrátil se v ponělí po šesté ráno všechny Nás vzbudil a vypadalo to že asi dostal lekci když mi povidal že za dva dny snědl jedno jídlo co dostal a jednou se vyspal.Vše jsme probrali vypadalo to dobře,vyspal se a odjel do práce, pracuje brigádně v MC Donaldu z práce již nepřijel a po hodině bombardování jsem dostala zprávu.At jdeme do prdele že se chce bavit a My mu do toho kecat nebudeme.
Nikdy takový nebyl ty sprostárny začali cca před Těmi 4 měsíci.
Asi jsem něco ve vychově posr...ale mám v sobě strašně sevřený pocit a strach že se mu něco stane nebo že se někoho špatného chytne.
Narostl mu hřebínek a rodiče jsou obtížnej hmyz.. Dej mu to sežrat - když se chce bavit tak za svoje. Zaplat mu tu ubytovnu a vyexpeduj ho tam. Doma mu zruš trvalý pobyt a vyměň zámky. Když přijde že potřebuje vyprat nebo najíst, tak mu řekni že teď se chceš bavit ty a at nedolejzá.
Nebo chceš dělat mu služku a pán si bude užívat? Jen by se to stupňovalo...
Já teď k Vám budu asi hodně hnusná. Váš manžel s Vámi po tom všem ještě je? Divím se mu... Kluka jste rozmazlila, rozmazlujete a omlouváte i dál. Buďto se seberete a Vy řeknete DOST, nebo se Vám rozsype naprosto celá rodina. Manžel asi nemá co do toho říkat, že? Protože jinak, když ho synáček nazval č.rákem a Vy jste mu zabránila v tom, aby dal klukovi přes držku, tak normální chlap by v tu chvíli za sebou prásknul dveřmi. Co jste si navařila, to by Vás nechal vyžrat! Tak a jestli Vám tohle neotevře oči, tak Vám nic nepomůže a je zbytečné Vás litovat.
A i když teď vezmete kluka hákem, tak mu musíte dát důvěru. Hodinové prozvánění by mě nas.alo k nepříčetnosti. A to jsem kliďas.
Dobrý večer to můžete o Nás nic nevíte natož o manželovi já prosila o jakoukoli radu né o krytiku.Myslíte že nazval jen manžela.Bohužel.
O lítost nestojím
Pavlusko. Nevím o Vás nic. Jen to, co jste tady napsala. Skoro v každém příspěvku syna omlouváte. Jasně, jsou to naše děti, milujeme je až za hrob... Ale musíme umět říci NE. Já "dělám" exekuce. A poslouchat někdy rodiče, kam se až svými dětmi nechali zahnat, je velice velice smutné... Přeji Vám, abyste prozřela. Tím synovi totiž nejvíce pomůžete postavit se zpět na nohy.
A moc dobře vím, jaké to je, když dítko "blbne", Ta moje začala takhle blbnout ve třiceti, se třemi dětmi. Myslela, že jí nevyhodím, když má děti. Vyhodila jsem jí! Vnoučata jsem si nechala pochopitelně u sebe. Dva měsíce se cukala až pochopila, jak se má chovat. A že jsem denně brečela, že jsem každou chvilku sahala po telefonu, abych jí zavolala, at se vrátí domů... Dnes jsem ráda, že jsem to neudělala. Vše si v hlavě srovnala a funguje tak, jak má.
Tak to jste skvělá místama si myslím že jsou tu uplně bezcitný lidi.Ale i tak jsem otevřela oči před chvilkou najednou telefon říkám co potřebuješ a on jedu domu říkam a co potřebuješ smrdíš a on nic tak čekám ale už si srát na hlavu nenecham spousty lidí tu mi otevřeli oči
V roce 2013 se mnou našel maminku mrtvou Tím začal takový zlom jako zhoršení školy atd ale nikdy nééé urážky nebo neposlech.
--> příčinu máte, důsledky se zhoršují (začal urážet...)
Jak mu pomoct, aby se s tím vyrovnal alespoň do takové míry, aby se jeho chování zlepšilo, tot otázka. Snad časem...
Nevíte, co se v něm odehrává. Ano, doznívá to dlouho (vlastní zkušenost). Podle mě tohle muselo 11letého kluka (nebo kolika) hrozně ovlivnit. Co pro něj babička byla? Druhý nejoblíbenější člověk na světě po Vás? A byl v tom nejhorším věku...
Těžko se Vám radí, máte tu samozřejmě hodně rad, že se máte na syna vykašlat - možná by to bylo účinné, ale z Vašeho pohledu dost těžké, spíš nemožné. Není někdy alespoň chvilka, kdy byste si mohla se synem v klidu promluvit? Nic mu nevyčítat, jen mu zkusit říct, jestli by Vám alespoň nemohl říkat, kde je, když zmizí nebo Vám alespoň jednou za den poslat třeba jen tečku SMSkou, abyste věděla, že je v pořádku?
Jen takový můj dodatek: Syn si dovolí matku urážet a sprostě jí nadávat právě proto, že si je jistej, že ona ho bude mít pořád stejně ráda. Nesouhlasím s tím, že takhle jste si ho vychovali. Stejná výchova a různé výsledky. Tady je tolik faktorů! Prošly mi rukama stovky ba tisíce pubertáků, mám deset vnoučat od středoškoláků po MŠ, a věřte, že je hodně v tom genetickém základě, víc než si myslíme. Zkuste vyhledat psychologickou poradnu, která se zabývá vztahy v rodině. Jsou v každém městě a můžete i do města jiného. Ptejte se předem, zda je služba zpoplatněna. Některý psycholog je na pojištovnu.
Vy tam jděte! Vy jste se tu ptala a možná tu nejlepší odpověď Vám tu pořád nikdo nedal. Tady jsou kolikrát dobře míněné rady lidí zkušených, ale odborníci nejsme. To nebývá na jedno sezení.. A pak, oni si ho časem mohou pozvat sami. Jen není psycholog, jako psycholog, chce to zjistit si, kdo má dobré reference.
Rad máte dost, je to na vás zavřít mamahotel. Syn je dospělý, smiřte se s tím a nechte ho aby si hubu natloukl sám. Nebude to trvat dlouho a příjde. Mám dvě známé, jedna dala syna do pastáku ve 14 letech, vrátil se někdo jiný, vyučený, pracovitý, dnes má vlastní rodinu. Druhá poté co ji syn luxusně vyklidil byt a garáž, vše prodal a divil se o co jde ho udala na PČR, odseděl si 2 roky, vyučil se kuchařem a konečně ve 26 začal pracovat a mámě splácet co ukradl. Dobře se radí u cizích dětí viďte, ale udělejte to,dřív než vás napadne.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.