Nejste přihlášen/a.
Nutně potřebuji zodpovědět tyto otázky... Učitelé to po nás pálí a já už si pomalu s ničím nevím rady.
1) jaký negativní vliv má kondenzátor u reproduktoru na výstupu komplementárního koncového stupně
2) co to je přechodové zkeslení, proč vzniká a jak se dá potlačit
Zřejmě máte na mysli přechodové zkreslení u dvojčinného tranzistorového koncového zesilovače ve třídě AB, kde kladnou půlvlnu s/.... Každý svým výkonem naplno zesílí jednu půlvlnu a v druhé odpočívá.
Dobře víte, že se tranzistor otvírá až napětím kolem 0,7 V (křemíkový) a tak tuto část signálu nezpracuje a začne až když vstupní budicí signál bude větší než těch 0,7 V. U velkých výkonových zesilovačů to ani není znát
U zesilovačů s malým výkonem je to zřetelně slyšet a tak se tranzistory mírně pootvírají předpětím mezi bázemi, buď pevným, nebo nastavitelným při oživování trimrem. V nejjednodušším případě třeba dvěma diodami mez/...i (každá po 0,7V, dohromady asi 1,4 V). nebo s pevným napětím daným průtokem proudu do budicího tranzistoru před koncovým stupněm, skrz r ezistor s vhodnou/..., aby na něm bylo takové napětí, aby tranzistrory nebyly ve třídě B, ale mírně pootevřené, něco mezi třídou B a třídou A, tedy v tak zvan třídě AB.
V dobrých zesilovačích je toto předpětí pro báze koncových tranzistorů řešené mnohdy velmi důmyslným obvodem/... ale princip je stejný.
Tím se toto přechodové zkreslení dá zrušit. Je to kompromis, při kterém není klidový odběr proudu bez signálu úplně malý, ale je tam nějaký budicí proud, což nevadí, hlavně, že zkreslení je co nejmenší.
Kliknutím na podtržené odkazy se zobrazí odkazovaná stránka.
Na obrázku vlevo je vidět přechodové zkreslení a uchem je i nepříjemně slyšet, Na obrázku vpravo je průběh signálu již bez přechodového zkreslení. Obrázky jsou jenom ilustrativní náčrtky. Ve škole se jistě na průběj zesilovače bez kompenzace přechodového zkreslení a s kompenzací můžete podívat, vyfotografovat a použít.
Kondenzátor klade střídavému proudu kapacitní odpor, kapacitní reaktanci, která záleží na kapacitě kondenzátoru C a na frekvenci f podle vzorečku XC = 1 / (2.π.f.C).
Podívejte se na schéma nějakého dvojčinného koncového stupně (když už po vás chtějí pouze tento případ) s nesymetrickým napájením, kde je na výstupu mezi zesilovač a reproduktor zapojený tak zvaný vazební kondenzátor, který tam je především proto, aby oddělil stejnosměrn napětí z koncového stupně od reproduktoru.
Kondenzátor s odporem reproduktoru tvoří jakýsi RC člen, ve škole berete přenosové články, tady máte RC článek. Pana učitele zajímá jakýsi mezní kmitočet, při kterém začíná napětí na reproduktoru při snižování frekvenci klesat.Zajímavý je proto, že v tomto okamžiku je napětí na kondenzátoru C i napětí na reproduktoru R stejné. Ale ejhle, není to poloviční napětí, ale ... to jste brali ve škole, to můžeme vynechat,... ale má velikost odmocnina ze dvou krát původní výstupní napětí, tedy 0,707 krát menší. Při této frekvenci
Pokud jste brali decibely, víte, že po pokles na odmocninu ze dvou je to o 3 dB.
Malý příklad: reproduktor R má impedanci 4 ohm\, kondenzátor C má 1000 μF. (což je 0,001 F). Při jakém kmitočtu dojde k pokleso 3 dB?Je to při kmitočtu, kdy R = XC, tedy R = 1/(2.π.f.C) a běžnými úpravami dostanete vzoreček f = 1/(2.π.R.C)
Dosadíme f = 1 / 2. 3,14 . 4 . 0,001 a vyjde vám...to si spočítáte sám. Zkuste si to třeba i pro reproduktor 8 ohmů, nebo pro 16 ohmová sluchátka a kondenzátor jen 220 μF. atd
At váš pan učitel nestraší, že je to negativní vliv, prostě je to vliv.
Zkusil jste si vypočítat fD, tedy dolní kmitočet při kterém již dochází k poklesu o 3 dB, tedy na 0,7 z původního napětí, nebo jinak řečeno na 70%?
Například pro kondenzátor 470 μF a reproduktor s impedancí 4 ohmy vychází fD na asi 85 Hz a při použití 8 ohmového dokonce jen 42 Hz, takže to víc duní, že? A už je vám jasné, že u zesilovače pro 16 ohmová sluchátka stačí ještě menší kapacita kondenzátoru, tedy menší kondenzátor, který nezabere tolik místa?
Zkuste si to vypočítat sám, nebo ještě lépe, až budete ve škole, tak si to změřte, je to během pár minut hotové i se zápisem do sešitu a kontrolním výpočtem.
Na vstup zesilovače přiveďte takové napětí s kmitočtem 1 kHz, aby na výstupu bylo napětí 1V a pak snižujte kmitočet tak dlouho, až napětí na výstupu klesne na 70%, tedy na 0,7 V a podívejte se, jaký je to kmitočet.
Nebo si na výsttupu nastavte úroveň 0 dB a snižujte kmitočet tak, až úroveň klesne o 3 dB, tedy na -3 dB a zjistěte, jaký je to kmitočet. Pokud nemáte 8 ohmový reproduktor, zapojíte dva 4 ohmové do série, atd.
Nedá se říci,že by měl komdenzátor negativní vliv na zesilovaný signál.Po dobu,kdy pracuje jeden tranzistor,udržuje napětí na potřebnéůrovni do doby,než začne pracovat druhý tranzistor.jinak by došlo k poklesu napětí a zkreslení.Na dotaz přechodové zkreslení bych potřeboval dvě stránky.V zásadě j to schopnost zesilovače na výstupu rychle sledovat tvar zesilovaného signálu(kmitočtu)Obvykle se udává v % a u kvalitních zesilovačůje pod 3 %.Pod tuto hranici už ucho není schopno přítomnost rušivých harmonických kmitů.rozeznat.
JABRAKA
Já bych řekl, že jde o kondenzátor v zapojení Boucherotova korekčního členu, který mj. vyrovnává nárůst impendace při vyšších frekvencích (repro má indukční složku impendance), ale negativně ovlivňuje tím frekvenční charakteristiku výstupu zesilovače v oblasti vyšších frekvencí.
Boucherotův člen tvořený kapacitou asi 100 nF a malý odporem 1 až 10 ohmů slouží k odfiltrování případnho zakmitávání na vysokých frekvencích. Například u starých MBA810 při odpojení se obvod rozkmital na vysokém kmitočtu a zesilovač šíleně hřál a měl veliký odběr. Boucherotův člen je i u zesilovačů s integrovaným obvodem, například TDA2003 zde C5, R3.
Asi jste chtěl dostat stručnou odpověď.
Tedy zkráceně řečeno kondenzátor klade střídavému proudu tím menší kapacitní odpor, čím je frekvence vyšší, takže vysoké kmitočty skrz něj projdou jako nic.
A naopak, čím nižší kmitočet, tím mu větší klade odpor a tak u koncového zesilovače je slyšet slabší basy, nebo nejsou slyšet vůbec, protože skrz kondenzátor do reproduktoru neprojdou.
Je to velmi zjiednodušeně řečeno, ale asi to jste chtěl získat?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.