Velká francouzská revoluce

Byla jak jeden z nejmocnejsich statu, tak znicena, hlavne socialne, zkorumpovana a zadluzena. Tyto dve veci se nevylucuji.

Za superdlouhe vlady Ludvika XIV. (praded Ludvika XV.) to dotahla Francie na spolecensky a mocensky vrchol, zaroven to ale bylo za cenu obrovskych financnich ztrat vedoucich k velke nespokojenosti ve spolecnosti.

- stahl veskerou vladni moc od slechty k sobe. (viz vyrok Stat jsem ja), coz byla chyba. Stat vicemene ridili jim ovladani (a casto zkorumpovani) urednici a navic cely statni uredni aparat byl vpriserne drahy

- byl pomerne bojechtivy a bojoval, kde se dalo. Sice vetsinou uspesne a diky tomu moc rostla, ale hlavne velmi draze

- rozhodl o vybudovani extremne draheho Versailles

Spolecnost se skladala ze tri stavu. Z duchovni, feudalni a poddanych. Prvni dve byli privilegovane, posledni, majoritni platila dane. A dane se kvuli tem vsem financnim vydajum zvysovali. Takze nespokojenost ve spolecnosti rostla.

-

Ludvik XV. prevzal vladu primo po pradedovi (diky tomu, ze ten zil a vladl velmi dlouho a prezil jak sveho syna tak i vnuka). Byl to ale maly kluk, tak za nej nejakou dobu zemi spravoval regent - Filip II. Ten chtel predat moc zpet slechte, jenze nejak nedomyslel, ze puvod nezarucuje schopnosti, takze zatimco urednici sice mohli byt zkorumpovani, ale byli alespon schopni na svych mistech, tak slechtici byli vesmes neschopni.

Nedokazali statni aparat uridit a nedokazali nic udelat s obrovskym statnim dluhem zdedenym od Ludvika XIV.

Aby toho nebylo malo, Filipa nenapadlo nic lepsiho, jak s dluhem nalozit, nez ze zdani i slechtu (cimz narazil) a celkove, ze se dane budou dale zvysovat no a vubec vetsina jeho pocinani vedla k celkove financni krizi.

-

Pak uz vladu prevzal samotny Ludvik XV., coz nicemu take nepomohlo. Jen si uzival, o nic se nestaral a nejmene o vladnuti. Zemi de facto ridila jeho milenka (madame de Pompadour), coz bylo uplne na prd - viz Jana Nagyova.

-

No a po nem uz prisel jeho vnuk Ludvik XVI. Ten konecne zacal pracovat na reforme. Zdanil slechtu, zestihlil statni spravu a armadu, nekolikrat obnovil a zase rozpustil parlament.

Financne ale Francii ruinovala valka s Anglii kvuli vyhlaseni samostatnosti Spojenych statu.

Ludvik XVI. byl naivka, pac si chtel stale udrzet absolutistickou moc, ale zaroven popustil oteze tim, ze umoznil lidu kecat mu do rizeni statu. Lid se prilezitosti chytnul a jak to dopadlo uz vime.

-

Tedy predrevolucni Francie byla (hlavne diky Ludviku XIV.) mocna, ale zaroven nemocna.

Francie skutečně byla jeden z nejmocnějších států. Ne proto, že by byla tak silná, spíš ti všichni ostatní měli co dělat sami se sebou. Podívej se, jak v té době vypadalo sousední Německo. Rozkouskované na spoustu malých státečků, které tak nějak pro zábavu po sobě občas střílely. Že by se nějak spojily a sjednotiy? Ani nápad. V Itálii to vypadalo úplně stejně. Španělsko nemělo krále a bylo rádo že vůbec existuje a Rakousko taky. Marie Terezie byla trvale pod těžkou palbou všech okolo. Ani Rusko tehdy nebyla žádná mocnost. Zbývá tak snad leda Anglie a ta měla svých trablů taky dost. V Británii se tehdy vytrvale mleli katolíci s protestanty a ještě k tomu pod kotel mohutně přikládali Skotové atd.

Francie skutečně byla jeden z nejmocnějších států.

Byla až do začátku roku 1789.

Jak tu bylo napsáno, Francie byla v té době jednotná. Ovšem žilo se na dluh. Takže zdánlivě mocná Francie byl obr na hliněných nohách.