Matematik vs fyzik

Fyzika je v podstatě aplikovaná matematika..., tudíž je v konečném důsledku o něco těžší než samotná matematika.

Úspěšnost v nějaké činnosti, at je to nějaké studium, výzkumná činnost, podnikání atd. hodně záleží na motivaci a možnostech dotyčného člověka. Nemyslím si, že lze jednoznačně popsat rozdíly v myšlení lidí, kteří se zabývají určitou konkrétní činností. Myšlení obecně je velmi složitý "proces" . Při myšlení jsou vzájemné "reakce" obrovského množství nervových buněk. Je potřeba si uvědomit, že jednotlivé obory jsou velmi podrobně rozpracované, jsou např. různé tzv. partie matematiky nebo různé části fyziky.

Někoho např. může bavit, řešit příklady z jinemmatiky a nemusí ho bavit, řešit příklady třeba z termomechaniky.

Podobně, někoho může např. bavit, řešit příklady z teorie pravděpodobnosti a nemusí ho bavit příklady třeba z lineární algebry.

A takto je to téměř se všemi obory.

oprava:

Někoho např. může bavit, řešit příklady z kinematiky a nemusí ho bavit, řešit příklady třeba z termomechaniky.

No, víte, ona fyzika má velmi široký záběr a potřeba matematiky je v různých oborech různá, takže takové úvahy, o jaké se pokoušíte, lze těžko dělat v obecnosti. Bez matematiky alespoň v rudimentární formě se snad neobejdete nikde, ale jak říká výše @martincakl, takvá (teoretická) fyzika není vlastně nic jiého než aplikovaná matematika, zatím co fyzik experimentátor používá matematiku jen kdu si vymýšlí výsledky pokusů. Je ovšem pravda, že velcí fyzici a matematici jako třeba Newton, Leibnitz a další byli de fokto obojí a třeba když fezmete do ruky Feynmanovy přednášky o fyzice, tak to je matematika nejvýšší úrovně. Pravda, Fenman nebyl geniální jen ve fyzice a matematice, ale uměl takuy hrát na b onga, domluvil se velmi dobře portugalsky, a dokonce se orientoval i v japonštině – a to je jen výběr jekho schopností.