Nejste přihlášen/a.
Planetu Zemi obklopuje meziplanetární prostorTedy je to celá koule, včetně všech jejich sfér i těch plynných. Nebo je to tak jak píše (né jen) wikipedie, že planetu Zemi obklopuje atmosféra?Ptám se proto, že z toho někteří usuzují, že za planetu považujeme jen to, co je obaleno atmosférou,tzn. od povrchu zemské kůry a hydrosféry směrem k jádru.To pak ale můžem škrtnout všechny sféry, co obalují jádro , a jen to považovat za planetu Zemi né?.Mám zato, že když někoho pošlu pro banány nebo vejce, donese mi to včetně šlupky a skořábky.) Nebo se mýlím a donese mi to bez skořápek a šlupek a budem se dohadovat kdo z nás je ten blb , který neumí správně definovat? Umí to někdo rozhodnout?
možná nevíš, že kdyby se měla za planetu považovat jen ta oběžnice, která má tvrdou skořápku, pak by Jupiter, Saturn, Uran a Neptun nebyly planety. Ani jeden z nich nemá pevný povrch, pouze samý plyn.
Děkuji za odpověď Takhle jsem také argumentoval , ale hlavně větou "Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér" a tečka .Takhle jsem to vždy bral, jako základní definici.A protože atmosféra je jednou ze sfér planety, nechtěl jsem přijmout protiargument "Celou planetu obklopujepuje hustá atmosféra..."z čehoš vyplývá, že já nemám v definici pravdu a planetou Zem je až to, co je pod atmosférou.
Zalezi, jak se na to divas.
Banan nebo vejce Te bez slupky nevyroste. Je to jejich prirozena, nedilna soucast. Zatimco planeta Zeme bez atmosfery je stale planeta Zeme. Na povrchu by byla sice krapet jina, nez jak ji zname dnes, ale v kosmickem meritku naprosto totozna.
V davne minulosti tomu uz tak bylo a jednou tomu zase take tak bude.
To same nelze ale rict o plynnych planetach, kde atmosfera je to jedine, co tyto planety maji. Odeberes-li jim atmosferu, nic z nich nezbyde.
Z tohoto pohledu lze rict, ze atmosfera kamennou planetu Zemi pouze obklopuje (docasne).
---
Jiny pohled ale muze byt, ze Zeme v soucasnosti zkratka atmosferu ma, bezne se udava stovky kilometru tloustky (coz z pohledu velikosti Zeme je prd), ale podle nejnovejsich vyzkumu a pozorovani saha i daleko za orbitu Mesice a z tohoto pohledu je samozrejme atmosfera soucasti planety Zeme tak jak ji definujeme (kamenna planeta obklopena atmosferou)a dokonce cini Zemi i o notny kus vetsi, nez jak ji bezne vnimame (asi 50x, coz uz neni zanedbatelne).
S touto definici je ale problem v tom, ze vlastne rikame, ze nase (a nejenom nase) planeta nema presne definovatelnou hranici. On to tedy neni ani tak skutecny realny problem, kvuli kteremu by byl chleba drazsi, jako spis problem pro lidi, co radi skatulkujou a vyplnujou tabulky konkretnima hodnotama.
---
A pak tu muze byt dalsi pohled.
Pominme-li definici planet (teleso obihajici hvezdu, majici dostatecnou gravitaci pro zformovani kuloveho tvaru a majici vyklizenou orbitu), pak se da premyslet nad tim, zda velikost planety nemuze byt definiovana jejimi pruvodnimy jevy. Napriklad sferou vlivu. Tedy gravitacnim vlivem planety, coz u Zeme je radius asi 930 tisic km.
---
Ona ta definice velikosti planet hodne souvisi s nasimy smysly a s jejich omezenim. Na co si muzeme sahnout, co muzeme videt... Pokud bysme si ale nasadili bryle, s kterymy bysme mohli videt napr. plyny, gravitaci, zareni mimo viditelne spektrum, magnetismus a mnono dalsiho, nejenom nase planeta ale cely Vesmir by se nam jevil o dost jiny nez nyni. A definice toho kde je hranice planety by treba take byla o dost jina.
I Vám děkuji za odpověď.Jsem si vědom, jákých poznatků o Zemi jsme již dosáhli a hezky to částečně pro pochopení uvádíte v posledním odstavci.Nám(tedy mně a mým oponentům) šlo jen o základní definici z dnešního pohleduTedy respektive od doby, co byla Apolem 17 pořízena fotka Země.Ano, jasně , že když přijdem o atmosféru , bude to stále planeta Země , to samé i když přijdem o vodu.Ale základní definice je podle mně prostě to, co vidíme svýma očima z vesmíru,tedy modrou kouli a ta je vidět včetně atmosféry.Všechny ostatní detaily o planetě jdou již věci podružné, zavislé na našem vědecké poznání.No a pokud to tak není, tak jsem tedy neskutečný hlupák, ač jsem tak nazval své oponenty.Musel bych si pak nasypat popel na hlavu a zarohem si dát pár facek )
Ono to není tak jednoznačné, je potřeba se dívat, kdo, pro koho nebo z kterého oboru definice vychází. V astronomii nebo ve fyzice je planeta včetně atmosféry, takovému geologovi je nějaký okolní vzduch fuk, toho zajímá jen to, po čem chodí. Obojí je správně.
Podle mě je základní obecná definice jedna, at už jí definuje kdokoliv.Jednotlivé obory, se zabývají jen určitou částí naší planety, což neznamená, že základní definice bude rozdílná.Já to chápu takto(v čase přítomném) "celek/všechny sféry=planeta" " jednotlivé sféry planety = části planety" Pokud je to správně, atmosféra neobaluje Zem (planetu) ale zem ve smyslu, to, po čem chodíme.Pokud ne, tak můžem brát všechny sféry jako jednotlivé obaly planety Země a pak planeta je tedy pouze jádro.
Pro úplnost můžeme říci,že planeta Země není jen pevná hmota,ale i okolní plynný obal,a někdo tvrdí i její gravitace..JB
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.