Výchovné tresty

No to je právě věc názoru.

Já nemám rád "psaní poznámek"..

Můj názor je právě ve smyslu "vyřiďte si to s ním ve škole"..

Dítě nemá čas? Nevěřím. Náš syn chodí 5x týdně na trénink.., ale na tento trest by si čas udělat prostě musel, i kdyby to mělo být ve 21h.

Třeba vůbec nejde o ten sešit, třeba zapomíná pravidelně a to znamená, že je mu jedno, jestli si nachystal věco do školy. Váš přístup, že když nemám sešit, tak to napíšu do bloku... to je právě ono. A když si nechá zítra celou tašku doma, napíše to spolužák a on si to za týden okopíruje, ne?

Místo obhajoby lajdáctví měl doma k tomu psaní ještě dostat pár facek za to že si nechystá věci do školy.

Prudič jsi ty, když napíšeš, že syn úkol dělat nebude.

Vůbec se nedivím, že se občas nějaký učitel neudrží a dojde na fyzickou výměnu názorů. Já bych to nemohl dělat. Mít ve třídě rozmazlené fakany, co se neumí ani podepsat, ale už vědí na co všechno mají právo, s tím do toho povolání asi šli, ale muset poslouchat o svých pravomocech od rozmazlených arogantních rodičů, co si myslí, že když děcko napíše pár vět, tak to na nich zanechá trvalé následky, no to musí být něco.

Jinak sorry jako, ale sám píšete, že v minulých ročnících něco zapoměl. Třeba úkol. Je ve čtvrté třídě. Podle mě svědomitý žák poznámky za zapomenuté úkoly nenosí. Jestli přestal nosit i sešity, asi učitel usoudil, že poznámky jsou na nic.

Pokud by syn látku napsal do bloku a doma to přepisoval, také mu řeknete nedělej to, nemáš na to čas? Dle mě by nešel na trénink a psal a psal.

Škola je příprava na reálný život. Nevím zda pracuješ nebo podnikáš.

Pokud jsi zaměstnaný, řekni šéfovi, když dvakrát ročně nepřijdeš do práce, že po zbytek roku poctivě chodíš.

Nebo, pokud podnikáš, řekni zákazníkovi, když nepřijdeš na schůzku, že většinou na schůzky chodíš.

Panimaješ?

Na druhou stranu, skutečně si myslíte, že mu to uškodí? Proscvičit si psaní není nic špatného.

Jestli tak vtipně jako vy reaguje i váš syn, je dost možné, že těch 150 řádků dostal za drzost

Poznámka mu nic nedá. Rodičům je to dnes jedno.

Napsat něco 150x je minimálně dobré procvičení psaní.

A jak víte, že to bylo poprvé, když jste ani nevěděli, že neměl sešit?

Bohužel, jinou možnost asi nemá. Zbít je nemůže, rodičům něco psát nepomáhá, když to ignorují, tak jediné co může dělat jsou písemné tresty. Jak byste to řešil vy?

Pokud je to takhle, tak byste právě měl jít do školy. Ne, nejsou všichni učitelé bezchybní a rozhodně bych byla ráda, kdyby rodiče uměli sem tam nějaký prohřešek (a nebo jednoduše věc, na kterou mají jiný názor) opomenout, ale ti opravdu špatní se někdy dokáží udržet na svém místě až úctyhodnou vytrvalostí. Jestli umíte věc řešit nekonfliktně a diplomaticky, tak rozhodně za ředitelem běžte. On taky nemá jinak páky na to, aby se s opravdu špatným učitelem rozloučil...

Ještě jedna věc. Vy jako rodič můžete před dítětem "zachovat dekorum" a nesrážet autoritu učitele. Prostě "běž a udělej to". A zároveň se můžete proti takovému trestu - byl-li udělen za podmínek, za kterých píšete - bránit u ředitele. Je to to nejlepší, co můžete udělat, pokud je opravdu učitel špatný. To, že proti učiteli nebo jeho trestu něco máte, nemusí dítě vůbec vědět (a je to pro něj dobře).

Víte, u nás na gymplu bylo pár opravdu špatných učitelů. Malé město, nikdo sem nechtěl... jen jednou až v druhé polovině mého studia, šla moje máma ven s tím, jak ji přístup některých učitelů štve. Nikdy předdtím mi to nedala najevo, nic neřekla. A moje reakce? Měla jsem hned pocit, že toho učitele musím bránit, že není tak hrozný, jak si ona myslí! Přitom dle mě i byli. Ale když šla s těmito názory ven, tak to ve mě vyvolalo rozpory. Věděla jsem, že má pravdu, ale měla jsem pocit křivdy vůči učiteli - a mnohdy jsem to vyřešila tak, že jsem ho prostě omlouvala, a jejich chyby a provinění ignorovala a nebo si jich záměrně nevšímala. Bylo mi tehdy minimálně 16. A teď si představte, co to nadělá v mysli dítěte... tak proto navrhuji to řešení nahoře...