Ohnisko koule - heliograf

Ohniisko kulovéčočky nespočítáte jen z toho, že ta čočka je kulová; podstatný je index lomu materiálu té koule. Kdyby b yla z materiálu se stejným indeem lomi jako vzduch okolo, tak by k žádnému lomu nedocházelo (lze říci, že by ohniskouo bylo v nekonečnu).

Výhoda koule je v tom, že se chová ve všech směrech stejně. Každý směr lze pokládat za optickou osu a tak, jak se slunce pohybuje, pohybuje se i ohniskou sále ve stejné vzdálenosti, kterou si musíte spočítat dle materiílu , ale je od koule pořád stejně daleko. No a tam musíte upevnit te papír.

Jinak, jak upozorňuje Feynman ve svých Přednáškách z fyziky", geometrická optika je byďto velmi jednoduchá nebo velmi složitá. Tak předně klasické zobrazování pomocí paprsků jdoucích rovnoběžně s optickou osu a lomících se do ohniska,rrepektiva z ohniska se lomících do rovnoběžky s optickou osou, je docela hezounké, aale přibližné, funguje tím přesněji, čím užší je svazek paprsků. který zkoumáte ("Gaussův nitkový prostor". A podobné váhrady platí i pro výpočet ohniska. Dokonce i u kulového zrcadlka, kde se v elementárních učebnicích dočtetge, že ohnisko je v polovině mezi středem a vrcholem zrcadla, je všechno jinak; tento bod je vlastně jediný bod, ve kterém to ohnisko není. Chci tím říci, že paprsek rovnoběžný s osou se odráží vždy do bodu předtímto "ohniskem", ledaže by byl s optickou osou totožný. (Skutešné ohnisko mí de fakto jen parabolické zrcadlo, ovšem funguje jen ve vztahu k paprskům rovnoběžnýn s osou paraboly. No a u čoček je to podobné. Koule je vlastně "tlustá čočka", takže bych musel pro výpočet ohniska použít právě složitější vzoreček pro tento příklad, ovšem index lomu závisí i na frekvenci záření (chromatická vada). Takže bych se na vápočty vykašlala spokojil bych se pokusem, rezpektive u heliografu bych se podíval, kde je umístěno to záznamové medium.

Jinak když m át zadán nějaký příklad, nevzpomínám si, že bu to byl příkladtypu"spočtěte ohnisko". Spíše se zadání bude ptát na to, jak se chová obraz, je-li objekt umístěn v nějaké vzdálenosti od ohniska. Ovšem počítat skutečný objektiv tímto způsobem je možná, alespoň uy jednočoočkového, celkem jednoduché, ale vejména složené objektivy se počítají s použitám mohgutné výpočetní techniky.

Ohnisko je mimo kouli - pod koulí je na kulové miskovité ploše papír, do kterého /prý, tak nám to vysvětlovali ve fyzice/ sluníčko ohniskem vypálí cestičku a podle délky cestičky se určí doba slunečního svitu.

ohnisko je na styku koule s povrchem, takže poloměr koule?

Já bych taky řekl, že jenom v ohnisku jsou paprsky natolik soustředěné, aby dokázaly propálit papír.

Takže to ohnisko je právě v té vzdálenosti, na které je umístěn papír.

Vypočítat to přesně neumím.

Mimochodem, v minulém tisíciletí se z upravených (zatemněných) heliografů dělala soustava pro lokalizaci atomových výbuchů. Dnes by se taky hodila ..