POMOC! polovodičová dioda

Podle Mendělejevovy tabulky prvků známe 92 prvků (kromě transuranů)a ty se rozdělují na základě elektrických vlastností na vodiče,polovodiče a nevodiče(izolanty).Díky tomu fungují přístroje na elektřinu jak potřebujeme.Potřebujeme teď vědět,co jsou jednotlivé skupiny zač.Nevodiče-izolanty- elektrický proud nevedou,mají pro něj nekonečný odpor.Vodiče mají odpor nepatrný,elektrony,vytvářející elektrický proud se v nich pohybují maximální rychlostí.Nu a polovodiče mají svou strukturu atomů uspořádanou,takže tvoří v určité struktuře vodivost plnou a pro obrácený tok maximální odpor.Tyto vlastnosti pak můžeme určitým působením zvenku ovládat.Pokud u diody elektrický proud teče z jedné elektrody do druhé, a zpět nemůže,hráz tvoří polovodivý přechod.Ten ovšem má své meze,stejně jako hráz u rybníka.Pokud je vody mnoho,hráz přeteče a polovodičový přechod se prorazí.(mezní a prahové napětí)U zenerovy diody je hráz uzpůsobena překročení,neprorazí se,ale přebytečný proud odvede jinam a tím se napětí na vstupu omezí.

Toto vše je velmi zjednodušené vysvětlení,ale myslím,že do začátku bude stačit.Můj vnuk matěj zrovna studuje elektrotechniku,tak se tyto základy právě učí.

JABRAKA

viz cs.wikibooks.org/...

Prahové napětí: typické napětí při kterém se dioda zapojení v propustném směru otevře a začne jí protékat proud. U křemíkových diod (a tranzistorů) je prahové napětí asi 0,65 V (uvádí se od 0,6 do asi 0,7 V), u germaniových diod to je asi 0,2 V, u starých selenových usměrňovačů asi 0,15 V... víc viz tabulky.

Mezní napětí je napětí, při jehož překročení by už došlo k průrazu a dioda by se zničila přílišným napětím, což je jiné zničení, než překročením proudu, které dioda snese.

Zenerova dioda se v propustném směru chová jako normální dioda, ale v závěrném směru při při dosažené určitého napětí začne vést i v závěrném směru. Proud, který snese není moc velký, jen pár mA až set mA, ale pro stabilizaci to úplně stačí. Toto napětí je velmi stabilní, pro každý typ diody jiný, od asi řádově V do desítek V.

Když napětí na diodě mezi anodou a katodou U_AK (v propustném směru) překročí prahové napětí, začne diodou protékat proud, dioda vede.

Když napětí na diodě překročí mezní napětí, dioda se zničí průrazem napětí. Je to napětí v závěrném směru, protože v propusném směru se nedá o moc zvýšit, při pokusu o jakékoliv zvýšení napětí v propustném směru bude diodou téci mnohem větší proud, napětí se zvyšovat nebude, ale dioda se zahřeje, nebo se uvnitř prostě přepálí. Pro se vyrábějí diody které snesou určité proudy, Někde stačí pár mA, jinde A, v usměrňovačích do lokomotiv, svářeček a dalších zařízení i stovky A.

Není důvod si lámat hlavu. Stačí přečíst si základy.

Přečti si příslušnou kapitolu v učebnici. Jmenuje se to P-N přechod (jedna oblast s přebytkem elektronů, druhá s jejich nedostatkem). A co udělá elektron, když se přiloží napětí a v jednom směru je tak + a v druhém -? Kam se začne pohybovat?

"host" to v podstatě popsal.

Zenerovy diody jsou připraveny na průraz v závěrném směru. Normální dioda se při průrazu zničí, Zenerova (resp. stabilizační) dioda ho vydrží (pokud se při tom nepřekročí povolený závěrný proud; je nutné zajistit omezení průrazného proudu).