Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, jak byste rozhodli Vy?
Dcera je v 9.třídě a vybíráme školu. Dcera chce jít na střední školu pedagogickou, obor předškolní pedagogika. Já jsem však pro gymnázium, o kterém nechce ani slyšet. Pedagogická je od nás dost daleko a musela by být na internátu, gymnázium je v místě bydliště.
Dcera se velice dobře učí. Je schopná se naučit velké množství látky během chvilky, manuální činnosti ji moc nebaví a nemá s tím trpělivost. Oproti svým spolužačkám je taková ještě dost dětská – staví si lego, v hračkárně prohlíží s mladší sestrou hračky, baví ji společenské hry. Moc ráda se stará o malé děti – v rodině je několik malých dětí a musím říct, že je moc hezky pohlídá a zabaví a je na ní vidět, že ji to baví. Proto ji napadla ta střední pedagogická škola.
V rodině však nemámě žádné umělecké ani hudební vlohy, tak mám trochu obavy, aby na té pedagogická zvládla výtvarku a hudebku. Sice chodí několik let na kytarový kroužek, tvrdí, že ji to baví, ale doma kytaru nevezme do ruky. Jde o to, že ona má ráda takový řád – ví že bude ten a ten kroužek, tak na něj jde a s chutí, ale víc už se té aktivitě nevěnuje. Také chodí na nějaké sportovní kroužky, ale je to to samé – jde na kroužek, ale ve svém volném čase už se tomu sportu dál nevěnuje.
Já osobně bych byla pro gymnázium – získala by všeobecné vzdělání, ze kterého by mohla jít v podstatě kamkoliv. Dcera ale trvá na pedagogické škole. V obou školách jsme se byli podívat.
Co radíte? Máte někdo podobnou zkušenost?
tady ten začátek dotazu hovoří za vše... "Dcera je v 9.třídě a vybíráme školu. "... Školu nevybíráte vy, ale Vaše dcera...při vší úctě já bych Vás poslal k šípku taky. To, že Vy něco chcete je věc jedna a co chce dcera je druhá. Jestli je pevně rozhodnutá, tak ji nechte být. Kdyby nebyla rozhodnutá a chtěla Vaši pomoct, tak je to věc jiná...ale to není oč tu běží
K šípku běžte Vy. Kdybych jí opravdu striktně v něčem bránila, tak jí ten gympl přikážu a nebudu psát do této diskuze. A nevím, proč bych nemohla psát, že vybíráme školu? Jsem její matka. Dceři je 14. Tak si myslím, že rozhodně můžu do výběru školy mluvit.
Z toho, co píšete, usuzuji, že si dcera vybrala dobře. Že hezky hlídá děti a opravdu ji to baví, to je hodně silný argument. A dál? Na zvládnutí výtvarky, hudebky a hry na nástroj pro předškolní vzdělávání nepotřebujete talent. Dětskost v charakteru může být na gymplu na obtíž. Stejně tak by jí tam pravděpodobně chyběla větší vlastní aktivita.
Dobrý den, při pročítání otázek na poradně jsem narazila na Vaši. Právě řeším tu stejnou věc,až na to, že ne z pohledu rodiče, ale přímo budoucí žákyně střední školy. Nevadí mi, pokud můj názor nebudete brát vážně (protože jsem dítě), ale myslím, že by mohlo být užitečné vyslechnout si názor někoho stejně starého jako Vaše dcera. Já osobně bych (kdybych chtěla jít na pedagogickou) rozhodně šla tam. Na gympl bych asi ani nevkročila. A to i přesto, že se tam chystám. Jenže, abych to upřesnila, z mého pohledu je gymnázium v podstatě pro lidi, kteří neví kam a nemají žádnou představu o tom, co chtějí dělat. Jak jste řekla, získáte tam všeobecný přehled, ale nikam vás neposune, nedá vám zkušenosti, narozdíl od nějaké odborné školy. Myslím, že má Vaše dcera štěstí, že ví, kam chce. Vždy je lepší odborná, gympl není tak skvělý jak se o něm mluví. Mám starší sestru, takže zhruba vím.
@mama - získala by všeobecné vzdělání, ze kterého by mohla jít v podstatě kamkoliv
A když nebude nikam (asi myslíte VŠ) dál chtít? Sice bude mít všeobecný přehled, ale žádnou konkrétní znalost - a absolventek jsou mraky, jenže na docela nudných místech.
Všechny moje děti vystudovaly dle vlastního přání - a až po letech, od dospělých, jsem se dozvěděla, jak to bylo fajn, že jsem je do ničeho nenutila.
Samozřejmě, že volba a rozhodnutí je na vás - takže vám přeju, abyste se rozhodla správně.
mám podobnou zkušenost, už se dvěma dětmi
starší holka vůbec netušila, kam by chtěla dál směřovat, takže tam jsme spolu vybíraly nejenom školu jako takovou, ale i obor. na konzultacích v PPP psycholožka si furt trvala na gymplu, furt ukazovala nějaké grafy, nadprůměr tuhle, nadprůměr tamhle... a vůbec nebrala ohled na to, že holka si gympl postavila jako jedinou školu, kam nechce. teď je ve třetáku, školu hodnotí jako že ji sice baví, ale chemií se živit nechce, o vejšce uvažuje o DAMu. nicméně je na škole, je na ní spokojená, známky sice nejsou žádný zázrak, ale zase když je potřeba, tak jí nedělá problém zabrat. kdyby jí DAMu nevyšlo, pořád bude mít nějakou odbornost, které se může chytit.
mladší holka pro změnu věděla obor, ale vybíraly jsme spolu konkrétní školu. i ona má na to, aby šla na gympl, ostatně, díky jednotným přijímačkám jsem její výkon porovnávala se školami po okolí a i na gymplech by se svými výsledky byla v lepší polovině. nicméně ani ona gympl nechtěla a jako bonus navíc jestliže jsem očekávala, že jako Pražačka zůstane studovat v Praze, tak si vybrala školu někde u všech čertů, takže je na intru. budiž tedy spravedlivě řečeno, že vybraná škola i mně přišla kvalitnější, než ta se stejným oborem v Praze. je na ní od září, takže na nějaké hodnocení je brzy, ale zatím z ní ukapává spokojenost. a jestliže jsem měla obavy, co bude v cizím městě na intru dělat holka, která se samotářská, tak to byly obavy liché - díky zaměření školy jsou její zájmy obdobné jako zájmy mnoha jejích spolužáků, takže hned zapadla a kamarádů má najednou víc, jak na základce.
já sama jsem pro to, že pokud někdo už předem ví, že půjde studovat na vysokou, tak aby šel na gympl, protože ten ho ke studiu na VŠ nejlíp připraví. pokud si VŠ studiem ovšem není jist a navíc ví, jaká odbornost by ho bavila, at jde klidně na odbornou školu. když bude mít zájem, na VŠ může jít i z ní. pravda, v některým případech to pro něj ve čtvrtáku bude znamenat před přijímačkama přípravu navíc, aby dohonil potřebné učivo, na druhou stranu na VŠ dneska chodí kde kdo a gympl pro další studium není podmínkou. jako důležitou věc vidím, aby střední škola studenta bavila, protože tím se zvyšuje pravděpodobnost, že ze školy předčasně neuteče a dokončí ji. kdysi dávno před mnoha a mnoha lety se mnou na střední chodily dvě spolužačky, které na škole byly jenom proto, že to chtěli jejich rodiče - ani jedna s námi nepokračovala do druháku. ne, že by byly hloupé, to vůbec, známky, měly lepší, jak já, ale neměly o školu zájem a táhlo je to jinam.
Mám zkušenost s gymnáziem prostřednictvím vnučky. Co jsem vypozorovala, některé děti jsou tam hodně neštastné, nestačí se dobře učit, fakt nevím, jak to kulantně napsat. Chce to děti s ostrými lokty, odolné proti šikaně zámožnějších spolužaček. Děvčata, která se léčí s poruchou příjmu potravi je právě nejvíce z gymnázia, nevím přesně proč, možná to tak není všude. Možná bude lepší dceru na gymnázium nenutit.
@mama - Tak si myslím, že rozhodně můžu do výběru školy mluvit.
Můžete - jste matka. Ale prosím, povězte, proč tak trváte na tom gymnáziu? Vážně by mě to zajímalo, protože tomu nerozumím.
@rigel - a jaké je vlastně uplatnění absolventek střední školy obor předškolní pedagogika?
Uplatnění absolventa
Absolvent se uplatní jako učitel mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku, jako vychovatel nebo pedagog volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech, nebo jako vychovatel ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních s výjimkou školských zařízení, u kterých se pro výkon přímé pedagogické činnosti vyžaduje dle § 16(2) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících vysokoškolské vzdělání. Absolvent se uplatní také v neškolských zařízeních, např. sociálních, zdravotnických, zájmových, kde se pro výkon výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje pedagogická způsobilost.
I z pedagogické školy může jít kamkoliv, pokud je to škola s maturitou. Chcete z ní mít doktorku, právničku nebo inženýrku? Proč? Protože to byl Váš sen, který jste si nemohla nebo nezvládla splnit a teď doufáte, že ona ten sen splní za Vás? Ona ví co chce dělat. Chce vychovávat a rozvíjet malé děti. Chce odejít do důchodu s tím, že dělala něco užitečného, ne jen přispívala k výdělku nějaké korporace. Na gymnáziu by se trápila.
Jasně, že můžete radit, dělají to všichni rodiče. Dcera také gympl zavrhla a pak váhala mezi sociální a mimoškolní ped. Jako rodiče jsme ji "dobře" poradili. Sociálně právní, nuž čas ukázal , že rada to dobrá nebyla. Dělat socku v kanclu ústavu ji moc nebavilo, vystudovala při práci Bc pedagogickou a poté si udělala druhou maturitu na dálkové SŠ mimoškolní pedagogika, než odmaturovala nastoupila po rodičovské do MŠ jako asistentka, dnes učí v MŠ a je moc spokojená. Děti v 15ti sami neví co by chěli a ne každá dobře míněná rada rodičů je dobrá.
budu mluvit za sebe ze svý vlastní zkušenosti.Nechte dceru studovat to, co chce, obvzlaště pokud má na to vlohy...
Moji rodiče nechtěli ani slyšet, že bych šel na učňák, jedině studium...byl jsem i chvíli na vysoký, ale pracoval jsem rukama a věnoval jsem se tomu, co mě vždycky bavilo, ale neměl jsem na to výuční list...léta jsem dělal něco, co mě nebavilo, měl jsem odpor vstávat do práce, měl jsem deprese, protože mi chybí papír ze školy.Nikde mě nechtěli, ikdybych byl sebelepší jen kvůli lejstru ze školy...
rekvalifikace se nedělaj, nastoupit na učňák už bylo dávno pozdě...
Nakonec jsem se kousl, dřel na sobě, dělal jak mezek, abych se někam dostal a dělal to, co jsem vždycky chtěl.Když se dnes ohlídnu, tak to byla pro mě neskutečná zkouška.Ikdyž mám praxi, tak třeba do budoucna s podnikám by to bylo komplikovaný...
Až včera jsem od svý máti slyšel, že to byla chyba nutit mě jít studovat něco jinýho...
můj drahej bejvalej si dělal učňák někdy po třicítce. vlastně dva. tím, že už měl maturitu, tak měl na obou stanovený individuální učební plán, nemusel se učit všeobecně vzdělávací předměty a i ty odborné předměty měl hodně postavené na samostudiu, do školy vlastně chodil na zkoušky a na praxi. i celková doba studia tím byla značně zkrácená. ten první učňák nevím, ale ten druhý měl celkově na rok a i tu praxi si mohl odkroutit mimo školu, akorát podnik musel mít se školou sepsanou smlouvu o výuce. praktické zkoušky tedy dělal normálně ve škole.
Učitel mateřské školy: Průměrný hrubý měsíčny plat pro Česká republika je 24 055 Kč. Sežente si pro a proti o školách a předložte je dceři. Jestli má jedničky, mohla by po gymnáziu na peďák VŠ, měla by o trošku vyšší plat: Učitel střední školy: Průměrný hrubý měsíčny plat pro Česká republika je 26 622 Kč. Pečovatelství je u holčičky tak nějak samozřejmé, budoucnost na tom ale stavět...? Na výtvarných dovednostech staví umělecké školy (Učitel základní umělecké školy Průměrný hrubý měsíčny plat pro Česká republika je 25347Kč), pro pedagogiku je spíš všestrannost - jak hudební sluch, tak výtvarno a tělocvik. Tady má dcera všechna "pro".
Obecně si myslím, že současní učitelé nemají na růžích ustláno, pryč je respekt a favorizované povolání. Dcera ještě neví, do čeho jde. Ale hlavně že jde do něčeho, že ví co chce. Musí se hodit povaha, tu vidíte vy, takový sígr mezi dětmi - zvládne ho?
Gympl jsem absolvoval v letech 1989 - 1993. Byl mi platnej jako potápěčovi harfa. Jediný, co jsem se za ty čtyři roky naučil, bylo chlastat, kouřit, chodit za školu a při tý příležitosti šmelit se západoněmeckýma markama. Byly to krásný 4 roky, ale po stránce vzdělání, mi nedaly vůbec nic. Nenut jí ! Ty její život žít nebudeš!
Pokud jí baví práce s dětma, viděl bych jí spíš jako animátorku, organizátorku dětských zájezdů (takových cestovek je v ČR docela málo, proč by si nemohla udělat svoji), apod. protože platy ve školství velice mrzké jsou a budou...
Nabídnu jiný úhel pohledu. Vaše dcera možná žije v ideálech, jak je to učitelství nádherné povolání. Bude dělat to, co ji baví, ve své učitelské profesi uplatní své dovednosti a bude ji to těšit. Ale jen do té doby, než dostane přísné mantinely ze strany ředitele, různých školských nařízení, příkazů a zákazů (často nesmyslných). A to nemluvím o rodičích, pro mnohé je učitel tyran, který si dovolil upozornit jejich synáčka, že si nemá hrát s mobilem při vyučování.
Přidám ještě svůj sen o střední škole,ve 14 jsem chtěl jít studovat vojenské gymnázium a stát se vojákem z povolání. V té době (č. 1988) jsem měl o vojně tak ideální představy, že si dnes říkám, jak jsem k tomu mohl dojít. Až po letech mi došlo, jaká byla skutečnost a naštěstí jsem dělal jinou školu.
@janys79 - než dostane přísné mantinely ze strany ředitele, různých školských nařízení, příkazů a zákazů (často nesmyslných)
V jiných zaměstnáních ty "mantinely" nejsou? Vždycky bude mít nadřízené/ho, příkazy, normy, směenice - a dokonce i kdyby podnikala, bude muset leccos (často nemyslného) dodržovat.
Netvrdím, že v jiných profesích mantinely nejsou. Ale rodič svého zlatíčka má vždy pravdu, i když se jedná o nepodstatnou záležitost. Když to přeženu, dnes rodiče dokážou kantora seřvat i za to, že ta jednička v žákovské není dostatečně velká a dcerka doma brečela celé odpoledne. Učitelské povolání bych se snažil svému dítěti rozmluvit a nabídnul jiné možnosti uplatnění s dětmi. Učitel je dnes "fackován" ze všech stran, často i bezdůvodně. Můj názor.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.