Nejste přihlášen/a.
Všechny aktivity na VŠ, včetně závěrečné práce, jsou pouze cvičení a formality. Od studentů se neočekávají žádné objevy. Přesto netradiční, nešablonovitý přístup k řešení problémů boduje (viz Hejného matematika). Není to diskriminace? Nejsou protesty rodičů oprávněné? Děkuji.
Nějak jsem neporozumněl otázce. Plyne to asi z obecného zmatení pojmů.
Počty se nazývají matematikou, větci se nazývají vědci, ..
Pokud jse o pana Hejného - jeho metodu neznám, ale z rozhlasové ukázky soudím, že je to metoda příjemné a zábavné výuky.
Z vlastní drobné zkušenosti vím, že taková metoda funguje velmi dobře. V minulém tisíciletí jsem doučoval pár dětí ze šesté až deváté třídy. Zjistil jsem, že téměř pravidelně - kdykoli jde o matematiku - vypínají mozek a zapínají "generátor náhodných čísel". Jelikož jsem je doučoval více předmětů a povídalo se o kdečem, poměrně snadno se mi dařilo je obelstít a matematickou úlohu zamaskovat třeba do nějaké hádanky. A ukázalo se, že pokud jde o hádanku a ne "bubáka matematiku", není pro ně problém sestavit a vyřešit rovnici (i když se jí neříká rovnice). Časem se podařilo ten "matematický blok" uvolnit a skoro propadlíci bez problémů udělali střední školu. Dál nevím, odstěhoval jsem se .
Mrzí mě, že v dnešní době se nejzábavnější předměty - matematika, fyzika, chemie - staly strašáky, protože se učí daleko hůř než za mého mládí v poválečných Sudetech, kdy jsme na devítiletce měli specializovalou učebnu chemie, kde jsme prováděli desítky pokusů dle učebnice a mnoho navíc, vyvolávali jsme černobílé fotografie, tahali "umělá" vlákna, v učebně fyziky jsme měli v lavicích rozvod stejnosměrného a střídavého proudu a ze "stavebnic" sestavovali přístroje a zapojovali obvody, v optice jsme lámali paprsky a sestavovali dalekohledy a mikroskopy, v biologii po lukách, lesích a vodách sbírali materiály, vyráběli preparáty, mikroskopem pozorovali a do sešitů zakreslovali ..
tak pokud se bavíme o Hejného matice a ne o studiu na VŠ (jestli jsem správně pochopila), tak ředitel oné školy z článku podle mne udělal zásadní chybu, že s ní začal u šestáků. ono asi nebude takový problém, že je to pro ně novinka a chce se po nich "myslet jinak", problém budou mít spíš jejich rodiče. protože pokud ti nejsou zvyklí z prvního stupně sčítat berany s husama (či co za havět to děda Lesoň choval), tak začít druhý stupeň počítáním kilodnů či centiminut pro ně může být tak trošku matematický šok tím spíš, že co jsou rodiče schopni tolerovat na prvním "hravém" stupni, to už neodpouští na druhém (a tedy z hlediska přípravy na SŠ důležitějším) stupni jinak sama za sebe - jako rodič si myslím, že je to fajn matika, nutí děti přemýšlet. zároveň má ale podstatné mínus, že dětem nedá dostatečnou rutinu. je sice hezké, že u přijímaček pak hledají vlastní řešení, ale než ho najdou, tak já mám vyřešeno těch příkladů několik, protože pouhým pohledem na zadání mi i po letech naskakují potřebné vzorečky a čas je u přijímaček důležitý faktor.
Nezanedbané děti by měly i při zábavné formě výuky získat dostatečnou rutinu. Aspoň moje drobná zkušenost to potvrzuje.
Mimochodem, pokud se při zkoušce testuje schopnost dosazení do nadrilovaných vzorečků, pak mi to poněkud připomíná mou maturitu - dostihy v šoupání logaritmickým pravítkem ..
ra252 - to, že děti s Hejného matikou jsou "pomalejší", než děti s klasickou matikou, to tvrdí i zastánci Hejného metody a zdůvodňují to právě tím, že se děti samy učí hledat řešení, což je časově náročnější než metody založené na drilu. a to, že u přijímaček je čas důležitým faktorem, to taky není žádné tajemství.
jako já s Hejného matikou žiju už nějakých asi dvanáct let, co mi nejstarší nastoupila do první třídy. nejsem ani matematik, ani pedagog, takže výhody - nevýhody metody neposoudím. jenom vidím, že je jiná, než jakou znám matiku ze školy já (konečně, i moji rodiče kdysi na "moje" sčítání jablek s hruškama v množinách koukali podivně), ale je to prostě matika. asi se učí v dostatečném rozsahu, když z ní už dvě děti bez problémů udělaly přijímačky na střední, ale je potřeba trénovat počítání na rychlost (násobilka, vzorečky...), což holt zvládneme v rámci přípravy k přijímačkám (ostatně, i já se kdysi připravovala k přijímačkám, počítání z Bělouna coby domácí příprava bylo tehdy běžným standardem).
nicméně chápu obavy rodičů, pokud jim Hejného metodu ředitel zavede najednou z ničeho nic v šesté třídě. rodiče mohou být rozhozeni z toho, jaká je pro ně neuchopitelná. mohou být proti ní už předem nastartovaní, protože v tisku se každou chvíli probírá jako podivný experiment na dětech. mohou mít strach, že díky ní se děti pořádně nepřipraví k přijímačkám. dokonce se mi vybavuje článek, ve kterém jakýsi odborník psal, že děti mentálně poškozuje. pokud ředitel chce Hejného matiku na škole zavádět, tak bych na jeho místě na to šla postupně, od první třídy a třeba i se semináři pro rodiče.
Nevím jak kde, ale u mě bylo studium seznamování se se spoustou neznámých věcí. I při užší specializaci je tolik poznatků, že to student není schopen vstřebat.
Nerozumím otázce. Jsem hodně zmatená a jen jsem se pozastavila nad tím, že dospělé studenty by měli zastupovat rodiče v protestech, když se jim vysoká škola nelíbí? To jako opravdu? Někdo jejich děti nutí studovat proti jejich vůli a vůli jejich rodičů? Jak to myslíte? Jakože vysoké školy jsou úplně k ničemu? Nic nenaučí, nikoho na povolání nepřipraví? Pochopila jsem?
Omlouvám se. Nevložil jsem odkaz na Hejného matematiku, resp. metodu. Týká se základních škol. Domnívám se, že mnozí rodiče dávají přednost jasným postupům, podle nichž se dítě něco naučí a nemusí k tomu složitě přemýšlet. To jim pak pomůže při adaptaci na prostředí středních škol. Totéž platí u vysokých škol. I tam by měli mít šanci pomalejší a slabší, pokud se snaží. Vysoké školy opravdu mají připravit kvalifikované odborníky, ale ty veřejné může zkusit každý. Proto se domnívám, že je nesmysl už na základní škole připravovat vědce a objevitele.
@misa - ...přednost jasným postupům, podle nichž se dítě něco naučí a nemusí k tomu složitě přemýšlet. To jim pak pomůže při adaptaci na prostředí středních škol. Totéž platí u vysokých škol. I tam by měli mít šanci pomalejší a slabší, pokud se snaží.
Možná špatně chápu - ale "nepřemýšlení" je podle vás plus pro další studium? Tedy jen se naučit předepsaný text/postup a ten potom reprodukovat? To už snad nechtějí ani na ZŠ.
Já bych tedy byla radši, aby se moje dítě naučilo ve škole myslet. Přemýšlet o něčem složitějším a dívat se na věci z různých stran. Možná taky diskutovat.
Co si tak vzpomínám, tak logické uvažování bylo u mě na základce, na střední a potom i na VŠ jen přínosem. Zvládala jsem vzít poznatky z různých předmětů a logicky je využít na zadaný úkol a dost mi to ulehčovalo práci s učením.
Poslechněte si, co Milan Hejný chce od malých dětí. (Jeho vlastními slovy.) To přece není přítomno u každého!
@misa - Poslechněte si, co Milan Hejný chce od malých dětí.
Neposlouchala jsem - zeptala jsem se přímo "pančelky" na prvním stupni a děti s tím potíže obvykle nemají. Prý spíš rodiče
VŠ: Jako formality to třeba vypadá, ale není. Záleží na studentovi, kolik do toho vloží úsilí. Tam už kantoři za ručičku nevodí. VŠ (alespoň ta moje alma máter) nasměruje, poradí, dá návod jak hledat informace. Jak posléze uspět v prostředí zaměstnání natvrdo, že vzdělání má váhu. Nejen v tom oboru na co študuji, ale i v jiném. Ta moje to dovedla, praxe to posléze ukázala. Včera jsme nahlédli do posluchárny, zavzpomínali, pořát je naše. Zrovna ta matematika - učí logice, čím víc - tím líp. Jazyk se zapomene, pokud se neučíme v souvislostech. Proti matematice pořát někdo protestuje, diskriminace - HA HA HAHA HA HA HARodiče tu školu nejspíš neplatí, takže jim mekty nepřísluší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.