Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Poločas rozpadu?

Od: jjj123456789* odpovědí: 15 změna:

Proč se u radioaktivních prvků uvádí poločas, a ne celý čas rozpadu?

 

 

15 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


7x

Protože celý čas je nekonečný. Poločas rozpadu uvádí, za jak dlouho se "rozpadne" polovina množství radioaktivní látky. Takže za "první" poločas se rozpaně polovina, za "druhý" poločas čtvrtina, za "třetí" osmina atd, vždy polovina ze zbylého množství.

jabraka*

Je pozoruhodná úvaha,,kolik U235 muselo být při vzniku ZEMĚ V její struktuře před 3,5 Mld let,když dnes se pořád v zemské kůře vyskytuje značné množství.Stejně tak i výskyt některých radioaktivních prvků,přesto že mají velmi malý poločas rozpadu.Kde se neustále berou?

JABRAKA

hm*

jabraka: Prvky s krátkým poločasem mohou vznikat třeba rozpadem prvků s dlouhým poločasem. A ten U235 má poločas rozpadu asi 700 miliónů let, stáří Země ja asi 4,5 miliardy let, takže ho tu mohlo být odhadem tak 100krát víc (pokud se celou dobu jen normálně rozpadá).

kolemdouci

Cely cas "rozpadu" rozhodne neni nekonecny. Vrat se do skoly.

vernon
Páš za pět, studentíku...

 

janek*

4x

Kolemjdoucí: Celý čas rozpadu-tedy doba za kterou se kompletně a beze zbytku rozpadne dané množství radioaktivního materiálu-samozřejmě nekonečný je. Proto se právě použává pojem "poločas".

Pokud budete půlit jakékoliv číslo, nikdy nedostanete nulu. Rád bych připojil stejnou větou kterou jste uzyvřell svůj chybný komentář. Triviální počty..

...čtyři atomy... dva atomy... jeden atom... a pak už není co půlit.

kolemdouci

Njn, uvaha spravna, ale se spatnymi predpoklady, ktere vedou k uplne opacnemu vysledku. Zajimave, ze? Ze by to bylo tim, ze jako satam zhruba vite o co jde, ale ve skutecnosti tomu nerozumite?

Pokud budete půlit jakékoliv číslo, nikdy nedostanete nulu. Jen to cislo jaksi nesmi byt celociselne. Pak tu nulu odstanete.
Proto se právě použává pojem "poločas". "polocas" se pouziva kvuli necemu jinemu.

janek*

řekl bych že máte pouze rámcové znalosti aniž jim opravdu rozumíte natož tušíte podrobnosti. Ale o to sebejistější se cítíte a agresivněji je prosazujete. tipuji podle reakcí na základní školu, max. středoškolák? Pojem poločas se netýká jednotlivých částic ani kvantového světa. Nýbrž je vždy definován pro velký a spojitý soubor prvků. Nikoli pro jednotlivé atomy. Tam platí jiné zákony, dobe života, průměr pravděpodobnosti a pod. Poločas není pojem exaktně matematický nýbrž praktický fyzikální. Neplatný pro kvantový svět. Platí tam, kde se hmotnost mění plynule, nikoli po skocích/kvantech/atomech.

Vzhledem např. ke stáří zeměkoule je jaksi patrné že např ten Uran se ještě nerozpadl. A v nejbližších milirdách let také jen tak nerozpadne na zbývající poslední 2-4 atomy.

Můžeme samozřejmě postoupit od pojmu poločas k matematicko-fyzikálně-fylozofické debatě od kterého čísla že je použitelný pojem "nekonečno". Ale tuto debatu maj již matematici i fyzici vyřešenou. Pokud vás bude zajímat, radil bych v takovém případě to, co již sám dobře znáte: vrátit se zpět do školy. Tam vám to jistě vysvětlí.

Poločas je prosté zobecnění a zjednodušení platné jen v nějakém rozsahu/za jistých podmínek/při zanedbání některých okolností. Je to podobné jako např. rychlost. Obecně-v běžném životě-se počítá rychlost zjednodušeně jako v=s/t (tj. dráha za čas). Byt by to mělo být přesněji derivace dráhy podle času. Případně také nepoužíváte pro výpočet rychlosti exaktně přesný vzoreček Lorentzovy transformace. Protože pokud se pohybujete v běžných mezích rychlosti-daleko od rychlosti světla-je chyba zanedbatelná.

 

janik3356

2x

Poločas je statistcká veličina. Ta již z podstaty platí pro velká množství. Nikoli pro 1-2 atomy. 1 atom Uranu se může rozpadnout za tisícinu sekundy. Ale také za miliardy let. (Jistě se nějaké atomy již rozpadly. A jistě stále nějaký ten atom Uranu na našem světě miliardy let existuje-když se dá stále těžit). Pro jednotlivý atom statistika neplatí. Platí pro velká množství. Z pohledu doby poločasu (která je v řádu zlomek sekund až let-podle látky) je tisíce-miliony-miliardy let docela dobré nekonečno.

Vy namítáte, že statistika a poločas neplatí pro 1-2-3 atomy. Ano. Neplatí. Platí jen pro větší množství.

 


0x
Uvádí se poločas rozpadu, protože "celý čas rozpanu" nemá zmysl, s to hned ze dvou hlavních důvodů.Asi takhle:Závislost množství látky na čase je popisována differenciální rovnicíy´(t) = − cy(t).kde c je koeficient rozpadu, s řešenímy = y0e^)−ct.Podle tohoto vztahu celý čas rozpoadu je (cum grano salis) nekověčný, nebo lépe, není konečný. (To je první důvod neuvádění celého času; ještě to trochu rozeberu, ale minimálně se ukazuje, že jím nelze nic kvalitativně popsat.)Problém je jinde. Differenciální rovnice popisují spojité jevy, což rozpad radioaktivní látky vlastně není, právě proto, že se jedná o látku diskretní, složené z velkého, leč konečného počtu atomů. A už samotný poločas rozpadu je z tohoto pohledu abstrakce. Není ani třeba vést úvahy typu "..čtyři atomy... dva atomy... jeden atom... a pak už není co půlit." (Já bych dokonce řekl, že je zakázáno vést takové úvahy.) Stačí si představit 3 000 000 000 000 000 ... 000 000 000 001 atomů; kolik je polovina z tohoto množství? Podstata věci je v tom, že samotný zákon rozpadu platí pro velká množství, tak velká, že jeden atom je zanedbatelný, a je to vlastně statistický zákon. Proto jsou úvahy kolegy @jethro trochu scestné. Když mám dva atomy, nemohu říci, že za dobu poločasu se jeden z nich rozpadne. Taty už jde po výtce o náhodný jev. Při poločasu rozpadu napříklat dvě hodiny se za tuto dobu možná rozpadně jeden ze dvou zbylých atomů, ale možná se taky rozpadnou oba dvě vteřiny po tom předchozím rozpadu, nebo naopak oba vydrží týden či měsíc. (A ani do toho nemíchám kvantovou mechaniku ). No a druhý problém; jen pro tak velká množství látky lze akceptovat k popisu rozpaddu differenciální rovnici, která pracuje s "nekonečně malými" diferenciály, popis pak funkgje, dokud popisované množství ládku se skládá z tak malýh diferencí že je lze pokládat za diferenciály.V okaamžiku malých zbytků pak už poločas rozpadu přestává mít smsl a to je druhý důvod: "celý čas rozpadu! je nepředvídatelný, takže vlastně nemá smysl o něm mluvit.
jabraka*

Také to říkám.Když budeme uvažovat tři atomy,a poločas mi stanoví polovinu?jak to matematicky vyřeším.?A co,když se rozpadnou v jednom okamžiku všechny tři?Také to nejde vyloučit!

JABRAKA

kolemdouci

Cela pointa je v tom, ze k premene nakonec dojde a to v konecnem case. Pokud by tomu tak nebylo, porusil by se jeden ze zakladnich predpokladu, na kterem stoji dnesni fyzika. A je jedno, jak se dana vec popisuje, jestli v "makro" meritku cloveka nebo na urovni jednotlivich atomu, coz je zas jen pravdepodobnostni popis stavu, ktery si clovek pro zjednoduseni vymyslel.

Přiznám se, že kolemjdoucímu takůplně nerozumím.. Ale to je nakonec jedno.

jarin*

Nevím co nazýváte "zakladnich predpokladu, na kterem stoji dnesni fyzika". Poločas rozpadu je statistická veličina nepoužitelná pro jeden či dva atomy. Už to tady několikrát padlo.

Nelze spočítat kdy se rozpadne 1 atom Uranu. Ony ten jeden atom Uranu se může rozpadnout okamžitě. Nebo za miliony let. Ale bude-li jich mnoho, tak většina z nich se bude chovat právě podla tohoto statistického zákona. Za 1 poločas se jich rozpadne právě polovina. Prostě některé dříve, jiné později.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]