Nejste přihlášen/a.
Proč se u radioaktivních prvků uvádí poločas, a ne celý čas rozpadu?
Protože celý čas je nekonečný. Poločas rozpadu uvádí, za jak dlouho se "rozpadne" polovina množství radioaktivní látky. Takže za "první" poločas se rozpaně polovina, za "druhý" poločas čtvrtina, za "třetí" osmina atd, vždy polovina ze zbylého množství.
Je pozoruhodná úvaha,,kolik U235 muselo být při vzniku ZEMĚ V její struktuře před 3,5 Mld let,když dnes se pořád v zemské kůře vyskytuje značné množství.Stejně tak i výskyt některých radioaktivních prvků,přesto že mají velmi malý poločas rozpadu.Kde se neustále berou?
JABRAKA
Kolemjdoucí: Celý čas rozpadu-tedy doba za kterou se kompletně a beze zbytku rozpadne dané množství radioaktivního materiálu-samozřejmě nekonečný je. Proto se právě použává pojem "poločas".
Pokud budete půlit jakékoliv číslo, nikdy nedostanete nulu. Rád bych připojil stejnou větou kterou jste uzyvřell svůj chybný komentář. Triviální počty..
Njn, uvaha spravna, ale se spatnymi predpoklady, ktere vedou k uplne opacnemu vysledku. Zajimave, ze? Ze by to bylo tim, ze jako satam zhruba vite o co jde, ale ve skutecnosti tomu nerozumite?
Pokud budete půlit jakékoliv číslo, nikdy nedostanete nulu. Jen to cislo jaksi nesmi byt celociselne. Pak tu nulu odstanete.
Proto se právě použává pojem "poločas". "polocas" se pouziva kvuli necemu jinemu.
řekl bych že máte pouze rámcové znalosti aniž jim opravdu rozumíte natož tušíte podrobnosti. Ale o to sebejistější se cítíte a agresivněji je prosazujete. tipuji podle reakcí na základní školu, max. středoškolák? Pojem poločas se netýká jednotlivých částic ani kvantového světa. Nýbrž je vždy definován pro velký a spojitý soubor prvků. Nikoli pro jednotlivé atomy. Tam platí jiné zákony, dobe života, průměr pravděpodobnosti a pod. Poločas není pojem exaktně matematický nýbrž praktický fyzikální. Neplatný pro kvantový svět. Platí tam, kde se hmotnost mění plynule, nikoli po skocích/kvantech/atomech.
Vzhledem např. ke stáří zeměkoule je jaksi patrné že např ten Uran se ještě nerozpadl. A v nejbližších milirdách let také jen tak nerozpadne na zbývající poslední 2-4 atomy.
Můžeme samozřejmě postoupit od pojmu poločas k matematicko-fyzikálně-fylozofické debatě od kterého čísla že je použitelný pojem "nekonečno". Ale tuto debatu maj již matematici i fyzici vyřešenou. Pokud vás bude zajímat, radil bych v takovém případě to, co již sám dobře znáte: vrátit se zpět do školy. Tam vám to jistě vysvětlí.
Poločas je prosté zobecnění a zjednodušení platné jen v nějakém rozsahu/za jistých podmínek/při zanedbání některých okolností. Je to podobné jako např. rychlost. Obecně-v běžném životě-se počítá rychlost zjednodušeně jako v=s/t (tj. dráha za čas). Byt by to mělo být přesněji derivace dráhy podle času. Případně také nepoužíváte pro výpočet rychlosti exaktně přesný vzoreček Lorentzovy transformace. Protože pokud se pohybujete v běžných mezích rychlosti-daleko od rychlosti světla-je chyba zanedbatelná.
Poločas je statistcká veličina. Ta již z podstaty platí pro velká množství. Nikoli pro 1-2 atomy. 1 atom Uranu se může rozpadnout za tisícinu sekundy. Ale také za miliardy let. (Jistě se nějaké atomy již rozpadly. A jistě stále nějaký ten atom Uranu na našem světě miliardy let existuje-když se dá stále těžit). Pro jednotlivý atom statistika neplatí. Platí pro velká množství. Z pohledu doby poločasu (která je v řádu zlomek sekund až let-podle látky) je tisíce-miliony-miliardy let docela dobré nekonečno.
Vy namítáte, že statistika a poločas neplatí pro 1-2-3 atomy. Ano. Neplatí. Platí jen pro větší množství.
Také to říkám.Když budeme uvažovat tři atomy,a poločas mi stanoví polovinu?jak to matematicky vyřeším.?A co,když se rozpadnou v jednom okamžiku všechny tři?Také to nejde vyloučit!
JABRAKA
Cela pointa je v tom, ze k premene nakonec dojde a to v konecnem case. Pokud by tomu tak nebylo, porusil by se jeden ze zakladnich predpokladu, na kterem stoji dnesni fyzika. A je jedno, jak se dana vec popisuje, jestli v "makro" meritku cloveka nebo na urovni jednotlivich atomu, coz je zas jen pravdepodobnostni popis stavu, ktery si clovek pro zjednoduseni vymyslel.
Nevím co nazýváte "zakladnich predpokladu, na kterem stoji dnesni fyzika". Poločas rozpadu je statistická veličina nepoužitelná pro jeden či dva atomy. Už to tady několikrát padlo.
Nelze spočítat kdy se rozpadne 1 atom Uranu. Ony ten jeden atom Uranu se může rozpadnout okamžitě. Nebo za miliony let. Ale bude-li jich mnoho, tak většina z nich se bude chovat právě podla tohoto statistického zákona. Za 1 poločas se jich rozpadne právě polovina. Prostě některé dříve, jiné později.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.