Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, potřebovala bych poradit s dcerou, které v červnu bude 5 let.
Dcera má velké problémy s oblékáním. Jakýkoliv odchod z domu – at už do školky nebo za zábavou provází neuvěřitelné scény, brek. Obléci se ji trvá běžně ¾ hodiny. Možnost, že bychom náhodou spěchali a museli něco stihnout je nemyslitelná. Abychom si ráno ušetřili čas všechno oblečení chystáme večer před spaním.
Celý den nás doprovází rituály. Některé se dcery drží dlouhodobě, některé časem vystřídají jiné. Musí mít oblečení poskládané určitým způsobem, ale pokud oblečení poskládám po jejím já, je pokud má špatnou náladu zle. Vše vyhází ze skříně a začne urovnávat znova. Když si večer chystáme oblečení musí si ho položit na zem – rozprostřít ho, uhladit tak, aby na něm nebyl ani jeden faldík jinak je zle a boří to a urovnává znova a znova třeba 10x.
Tvrdí, že všechno oblečení ji tlačí. Než se obleče, srovná si asi opravdu 20x kalhotky a legíny. Stále se svléká a znova obléká – znova a znova, třeba 20x – venku, ve výtahu, ve školce. Je schopna si obléknout jen jedny kalhotky, které nesmím vyprat. To samé s legínama – z 20 legín oblékne jen asi 3 a to s velkým křikem. Pokud odcházíme z domu v pondělí, což znamená, že všechno oblečení je čisté musím počítat s min. 20 min. navíc.
Často je ve špatné náladě. Na ostudu, kterou máme v domě, v školce v okolí se snažím nemyslet.
Takovým způsobem se chová ke všem členům rodiny, kteří se o ni starají – tzn. já , manžel i babička. Paní učitelky ve školce tvrdí, že ve školce tento problém nemá, údajně je mezi prvníma převlečená. Myslím si ale, že v malé míře se to tam projevuje také – např. svou kamarádku vždy požádá, aby ji spravila kapuci na bundě – tak jako to chce i po mně. Zajímavé je, že pokud jde ve školce na zahradu oblékne si punčocháče i zateplené kalhoty, ale nám se nepovedlo za celou zimu odejím z domu jinak než v tenkých letních legínách.
Myslíme si, že problém začal nenápadně někdy před 1,5 rokem s nástupem do školky. Ale vše se stupňuje a situace se stává být neúnosná. Kdy se problém viditelně zhoršil, bylo v době kdy si přestala sama od sebe cumlat palec. Celá rodina je tím zasažena. Všechny nás to doslova otravuje. Jsme v koncích, zkoušeli jsme toho už mnoho a fantazie nám dochází. Po dobrém i po zlém. Myslím si, že ji neustupujeme.
Poradíte mi?
Předem děkuji. Hanka
První co mě napadlo byl autismus, ale podle chování ve školce to vypadá, že si jen doma "najela" svoje pravidla.
Nějaké rituály mají všichni, ale měly by být ku prospěchu věci. Třeba když každé ráno mají stejné pořadí - vyčůrat-nasnídat-umýt-obléct-jít do školky... Když si zvyknou, odpadne protestování, nejistota a snahy něco měnit a vymýšlet hlouposti. Prostě je to takhle a o tom se nediskutuje. U Vás jsou bohužel rituály spíš na škodu.
Myslím že by pomohla ZMĚNA. Odjet na týden na chatu, k babičce nebo kamkoliv jinam kde je všechno jinak a platí tam nová pravidla. Móresy s oblékáním by tam nebyly od začátku striktně dovolené. Po návratu domů bych udělal i nějakou změnu doma, třeba společně vymalovat byt, přestavět nábytek v pokojíku, změnit výzdobu atp. Prostě pomoct jí udělat za tím tlustou čáru. A samozřejmě důsledně jí to nedovolit. Asi si užijete den plný řevu a vztekání, ale když pochopí že z těhle nových pravidel neuhnete, nevidím důvod proč by je nemohla dodržovat.
Dobrý den. Přečtěte si něco o obsedantně-kompulsivní poruše. Vaše dcera nejspíš bude potřebovat odbornou pomoc - psycholog nebo psychiatr. Jestliže něco doma 20x upravuje, protože to není OK, tak to samozřejmě není zcela běžné chování. Jak jí nyní pomoci? Neměli byste ji v jejím chování, v jejích rituálech, utvrzovat. Žádné takové, že kalhotky nesmíte vyprat. Prostě je vyperete, at se dcerka vzteká sebevíce. Pravděpodobně ale toto stačit nebude, proto je třeba ten odborník. Já bych pro začátek asi snížila počet kalhotek a legín, které má k dispozici ve skříni a nechala bych tam jen jedny, dvoje na ten ten den. Víc nic. Pokud jste přistoupili na její chování - rituály (přepočítávání kalhotek apod.), tak ji v jejím chování vlastně stále více a více utvrzujete. No a dostali jste se tam, kde jste nyní.
Neříkám, že je to přesně Váš případ, ale souvisí to určitě. Předají mi téměř tříleté vnouče a já s ním po svačině vyrazím ven. Snažím se mu při oblékání pomáhat minimálně, jen když se něco zasekne. Schody sejde a vesele vystoupá, venku něco podnikáme, hrajeme, většinou v mé režii. Krásně se sám naobědvá, sám vysvleče a zaleze do postele a bez problému za chvilku usne. Pak pro něj příjde maminka. A on se najednou nechá oblékat, najednou nechce rukavice, odmítá sejít schody, že ho musí maminka snést. Ta kapituluje a snese ho. Maminka se diví, že říkám, že je pohodovej. Prý doma sám neusne, vyžaduje, aby s ním někdo byl, často si vymůže přítomnost obou rodičů...Rodiče by měli působit jednotně, být důslední a nenechat se dítětem vydírat. Ono zkouší, co mu u koho ještě projde.
Lištičko, můžu? Stará kantorka se nezapře. Ta historka, kterou dokládáš je o něčem jiném. Dítě sice nepostrádalo maminku ale přesto, teď potřebuje její účast. A v tom je rozdíl a je třeba to tak vnímat. Buď je pohodlné a uzurpuje dospělého nebo na chvíli potřebuje jeho blízkost, jeho péči, ujištění, že o něj stále stojí a miluje ho. Je to jako žádost o splečné sledování Večerníčka. Také umí samo koukat, ale potřebuje účast, blízkost, sdílení.
Celý den nás doprovází rituály. Některé se dcery drží dlouhodobě, některé časem vystřídají jiné. Musí mít oblečení poskládané určitým způsobem, ale pokud oblečení poskládám po jejím já, je pokud má špatnou náladu zle. Vše vyhází ze skříně a začne urovnávat znova. Když si večer chystáme oblečení musí si ho položit na zem – rozprostřít ho, uhladit tak, aby na něm nebyl ani jeden faldík jinak je zle a boří to a urovnává znova a znova třeba 10x.
Určitě vyhledejte odborníka. Mohlo by se jednat i o obsedantně kompulzivní poruchu. ona.idnes.cz/...
Důvodů může být mnoho. Myslím si, že byste si měli vyžádat vyšetření a radu dětského psychologa. Ten dá dohromady všechny příznaky a najde pojmenování a cestu, jak z toho ven. Jinak budete všichni zničení. Takto zahajovat den, to musí být velice stresující. Je také možné, že je to jakýsi nepojmenovaný základ problematického chování. A to by měl udělat odborník. Nepodařilo se vám najít motivaci? Soutěž, kdo bude dříve. Počítám, do kolika to stihneš. Soutěž, kdo se obleče bez, třeba, ohrnutých-shrnutých částí oděvů atd. Na stávkující děti tohle platí, ale z vašeho popisu mi příjde, že malá má ke stávce svůj důvod.
Všichni jsme tu laici, nedokážeme posoudit, jestli jde u Vaší dcerky o nějaký problém, nebo jestli si jenom vytvořila nějaké své rituály či pravidla. Skutečnost, že ve školce "funguje" normálně (kapuci si nechávám srovnat i já a řada dalších lidí, protože dozadu nevidím/e), se zdá nasvědčovat tomu druhému. Ovšem i já jsem jenom laik...
Mockrát všem děkuji za odpoveď. Jednou jsem s ní již psycholožku kvůli tomu navštívila, ale asi nebylo to úplně ono. Díky za rady zkusím to znova. Díky! Hanka
Hanko,já jsem musela navštívit 3 lékaře,kde teprv byly výsledky.Moje dítě zase nechce mluvit,přesto,že umit mluví a je chytrá- elektivní mutismus.Nečekejte taky,že,někde příjdete a řeknou vám hned ,tak je to tím,dělejte toto..to je dlouhodobé zkoumání a spolupráce.Dobrý terapeut na to příjde..Doporučuji i návštěvu u psychiatra,aby vyšetřil,tam nemusíte přistoupit na léky,do toho ani nikde nenutí.jde o to,pojmenovat problém,aby se s ním mohlo pracovat..Nevzdávejte to .
Nechápu sice proč, ale u nás i pak u vnuků, fungovalo počítání. "Budu počítat, jsem zvědavá, do kolika se stihneš obléci". nebo "Počítám do tří, jestli to stihneš".
Nikdy nevyhrožuji tím, o čem vím, že nesplním. Není třeba zbytečně děcko lepkat po čemkoliv. Jde to i bez toho. Stačí jen počítat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.