Nejste přihlášen/a.
V jedné starší učebnici laboratorních cvičení z anorganické chemie jsem narazil na termín "krouženky" - v souvislostech měděné krouženky, olověné krouženky a podobné ostatní kovové "krouženky". Mohl bych poprosit o radu, jaký tvar kovů se tímto termínem myslí? Předem díky za objasnění.
Zašifrované se vám to zdá - a tohle znáte?
prvkové svěživí aneb živoční též rostění, zelenání rostlin, neb bůjení zvířat působící: vodík, uhlík, dusík, kyslík
prvkové švub aneb švubíci těžký dusný opar dadoucí: solík, brudík, chaluzík, kazík
prvkové skliví aneb sklo dadoucí: bledník, křemík
prvkové sířiví aneb k síře podobní: síra, švábel, župel
prvkové otrušiví aneb jedovatí otravující: kostík, otrušík, strabík
kovové olovití snadno rozlévající se: rtut, kalík, olovo, zynek, ladík, cín
kovové barvovití: měď, chasoník, barvík, zdořík, chvořík, žestík, vandík, nebesník, pelopík, niobík
kovové zvláště magetnost podržující: buřík, železo, ďasík, broník
vrcholové kovů či tak zvané lépokovy: stříbro, palladík, zlato, platík, ruměník, duzík, rusík, voník
prvkové alkaliční čili žíravní: draslík, sodík, japík, merotík, strontík, vápník, hořčík, hliník
prvkové trupelicí aneb trupelíci, také vždy neb hlavně co rozpadavý trupel se mající: sladík, lalík, ytřík, terbík, erbík, nořík, tořík, skrytík, živeník, dvojmocník, věmočík
Slovo "krouženka"se objevuje v učebnicích chemie už v roce 1880, stejná publikace 1879, Pokus č.4 na straně 1, dále kniha z roku 1883 překlad z angličtiny...takže ANO, krouženky = špony, jak už je řečeno výše...při pokusech se přidávají krouženky, piliny, kousky...i v současnosti, bod 7...slova "krouženky"se objevují i v jiných oborech:
" Nasazení droždím ujatým. Část (asi 10—12% varu) mladiny 10 až 12° R. teplé popustí se do nádoby zvlášt k tomu připravené a zakvasí se s množstvím várečným, tak že ovšem již v několika (4 — 6) hodinách "se ujmou"a vzbudí intensivní kvašení (čehož dů- kaz patrný povstalý krouženkový kožich). Tato kvasící mladina v stadiu tomto rozdělí se po stejném objemu po kádích. Lintner a Thausing praví, že účinek tohoto způsobu neodpovídá vždy očekávání. Mladým (krouženkovým) pivem. Když kvašení dostoupí stupně, při němž hladinu piva pokrývají útvary pěnové (forem pěkných, různě kroucených a tvořených), jež značíme jménem krouženky, možno nám tímto kvasícím pivem rovněž nasaditi mladinu, a sice vyzískáme zároven ve várce, z níž ho ubíráme, tak zvané připouštění mladiny mezi kvašením — o jehož výhodě na jiném místě pojednáme"...str. 263 - 264
Rádo se stalo...
A ještě něco staršího , odsud; pak tady; dále švabachem a ještě periodická tabulk/......
Chybička...ještě jednou poslední odkaz...
Např.
"Do větších zkumavek naplněných kyslíkem se dají na špičce lžičky zinkový prášek, měděné, olověné nebo cínové krouženky a hrdla se zazátkují svitkem vaty. Zahříváním zkumavek se kovy vznítí."
"...trubička...je druhým koncem hadičkou spojena s trubičkou, která tvoří spoj s trubicí z těžkotavitelného skla, naplněnou v délce 15 cm měděnými krouženkami..."
"Do baňky vyvíjecího přístroje se vloží měděné krouženky nebo drátky a z dělicí nálevky se při zahřívání baňky přikapává 50% kyselina sírová"
Aha, takže špony. Teď už je mi to jasné. Nechápu, proč to v té učebnici nazvali tak "zašifrovaně". Díky moc za objasnění!
Myslím, že ani tak nejde o šifru, ale například o špatný (možná strojový) překlad, či z neznalosti termínů v oboru "obrábění kovů" (což by se sice v učebnici rozhodně stát nemělo, ale dneska je možné všechno). Dalo by se říct, že špony vznikají "krouháním" materiálu, takže výsledek jsou ony "krouženky". Je to jen můj laický názor, možná je to jinak, ale zdá se mi to nejlogičtější.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.