Nemůžu si zvyknout na život ve městě

Jestliže jste žil skoro dvacet let v "klidu na vesnici", nemůžete - pokud nejste vyložený extrovert - očekávat, že po půl roce budete zcela adaptovaný na velkoměsto. Krom toho jste měl plno nových aktivit, seznamování s tím, jak to vůbec chodí ve škole, na koleji, v knihovně - taková soukromá tsunami podnětů, tak se nemůžete divit, že je toho moc.

Buďte v klidu, ono si to "sedne" - přinejmenším v okamžiku, kdy si v Praze najdete slečnu. Soudím, že i každotýdenní cesty domů omezíte - a pak si zas bude "stěžovat" maminka

Tak se zeptej do fóra, až Vám skončí přednáška. Někdo má třeba stejný problém. Nebo píchni na koleji nebo na katedře na nástěnku inzerát: Hledám kámarády na výlety do okolí Prahy. Vidlák +svoje číslo na mobil..Sežeň si mapu Phy, plánek dopravní sítě, nech si poradit v IC nebo od domácích, sbal si batůžek a budeš zírat, kolik krásných přírodních míst je těsně za Prahou, ale i v Praze. Však se i tu na Poradně můžeš zeptat na nějaké tipy, jako např: Petřín, Šárka, Prokopské údolí, přehrada Hostivař, Džbán, obora Hvězda, Troja, Stromovka, Průhonice.. Hlavně neseď, plánuj, vyraz a přivítej jaro někde v zeleni. On se časem někdo přidá, když se zmíníš, jak tam bylo fajn.

Já jsem byl na tom kdysi úplně stejně, akorát ne tak dramaticky. Asi proto, že zrovna z dědiny jsem nebyl, jen z menšího města. Dokonce mě to v Praze první dva roky bavilo, ale pak to rychle opadlo a začal jsem byl čím dál víc zhnusen. Bydlel jsem taky na kolejích a zařídil si to tak, abych byl na cimře s podobným případem. Docela jsme si rozuměli. Já jsem se to snažil řešit tak, že jsem víkendy trávil s partou horolezců (organizovaně). Buď někde ve skalách, nebo byly i docela šílenější akce v lesích, nějaká ta chata občas byla k dispozici od nějakého člena. Spolubydlo to řešil navíc tak, že místo hospody na pivo docházel do "slováckého krůžku" v Praze. Všechno jde, přizpůsob se!

Z vašeho dotazu je vidět, že se cítíte nesvůj v množství lidí, anonymním davu, ruchu a přesto osamělý, že nemáte s kým promluvit.

Pokud chodíte na ČVUT do Dejvic, máte hned u školy výbornou Národní (státní) /..., která je navíc ke svým knihovnickým službám a prostředí i jakési velmi oblíbené komunitní centrum. Skoro všechny židličky ve všech patrech bývají obsazené, všichni pilně studují i když jsou v davu, každý má své soukromí a přesto vědomí, že je mezi svými a není sám. Pokud nemáte na koleji dost soukromí, můžete se chdit učit do knihovny, nebo dokonce funguje i noční studovna, ale ta bývá plná studentů i jiných škol.

Ostatní vysoké školy a universita mají také své knihovny a tam najdete možnost začlenit se mezi vaše spolužáky.

Pokud se cítíte osamělý, najděte si nějaké odborné fórum z vašeho oboru, kde můžete nejen pouze sledovat cvrkot a diskuze, ale i přispět. A navíc se můžete naučit i spoustu užitečných věcí z vašeho oboru. Například při práci se speciálním software (CAD, atd.) se můžete naučit nějakou vaši oborovou specialitu tak, že už se budete moci s ní začít živit, přivydělávat si (ekonomové vedení účetnictví, daně, mzdy, strojaři a stavaři práci v AutoCADu, elektrikáři a elektronici ve svých specializacích, atd.atd). Fórum k ničemu nezavazuje, když chcete, nakouknete, když nechcete, věnujete se něčemu jinému. Hlavně se nenechte strhnout laxními spolužáky k něčemu, (hospoda ,přehnané návštětěvy posilovny nebo koncertů) co by vás odpoutávalo od vašeho studia.

Váš pocit osamění přejde, hlavně se věnujte studiu. Držím Vám palce.

P.S. jestli se cítíte osamělý a studujte techniku, kupte si Arduino, pár LED, motorek, čidla a hrajte si s jeho programováním a komunikujte s celosvětovou komunitou a jistě vymyslíte něco co vás pobaví, poučí a bude užitečné.

A nebudete spíš stydlivý extrovert? Vadí Vám absence kamarádů, chybí Vám ti staří z vesnice, trpíte tím, že se spolubydlícími není o čem mluvit... na škole máte pár spolužáků, se kterými se kamarádíte, ale to Vám nestačí. Já nevím, pro introverta je netečný spolubydlící výhrou v loterii a pár kamarádů mu povětšinou stačí. Spíš to vidím tak, že jste si ještě nezvykl na to, že jste vyrvaný z kořenů, u kterých Vám bylo dobře.

Nemám radu, co byste měl udělat, ale z nějakého důvodu si myslím, že odpověď znáte Vy sám. Sám sebe znáte nejlíp a pokud Vás škola baví a stojí za to ji dostudovat, tak si zkuste svůj život přizpůsobit, abyste to zvládl. Je taky možné, že si zvyknete - nepíšete třeba zrovna teď proto, že jste dva týdny zase na škole a po zkouškovém stráveném doma Vám ty kořeny zase chybí? Změní se něco, když si sesumírujete, že semestr trvá 14 týdnů a zbytek roku můžete být víceméně doma? Je možné si s kamarády třeba skypovat, být jim na blízku jinak než fyzicky? Dá se s jistotou tvrdit, že v Praze nenajdete blízkého kamaráda?