Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Nevím, jestli se dá logice naučit. A slovní úlohy - to je hlavně logika. Problém u vás je, že jste střední školu dával levou zadní. A nenaučil jste se asi učit. Bohužel na vysoké škole to bez učení nejde. Takže - za mě - neházejte flintu do žita. A učte se. Hloupý asi nejste, jen to chce se začít učit a neříkat si, že to nedáte. Vybral jste si náročný obor na náročné škole. Ale přeci to kvůli tomu hned tak nevzdáte, ne? Rada pro vás - v únoru si podejte přihlášku na obor VŠ, který by vás bavil, a do té doby bojujte a snažte se na nynější škole setrvat.
A na jakou střední jste chodil? Ono je sakra rozdíl chodit na nějaký dobrý velký známý gympl a chodit třeba na ekonomku nebo nějaký mrňavý gympl v malém městě. Taky může být problém v tom, že většina lidí, co na informatiku jde, už základy programování zvládá. A na vás prostě není výuka dost pomalá a podrobná. S tím by pomohlo doučování.
jo kamaráde, nejste první. Chcete li být programátorem, pak u programování musíte sedět a sedět a sedět, až věci porozumíte.
Váš problém je ten, že neumíte jezdit na kole a sedl jste si na motorku. Jazyk C není zrovna pro začátečníky. Vznikl v pradávných dobách, kdy se šetřilo každým bajtem volné paměti a je to na něm dodnes vidět. Těžko se v něm vyznat.
Mrkněte se na obrázek, jak vypadá zdroják pro zobrazení výsledku součtu aritmetické řady. Zadáte jen první číslo a počet čísel. Program nedělá nic víc, než že do okna vypíše součet a zeptá se zda zadání opakovat nebo ne. Triviální začátečnická úloha.
No ale přidám doušku, abych tady nešířil depky. Ono to není zase tak hrozné. Celkem normálně se v životě stává, že vás někdo posadí k aplikaci a vy zpočátku nerozumíte vůbec ničemu. Za nějaký ten týden vám začne svítat a pak najednou jako by se otevřely dveře. Divíte se, jakto že tomu lidi nerozumí, vždyt je to přece všechno tak jasné. Ano, je to sice všechno jasné a snadné, jen musíte vydržet a překonat tu počáteční bariéru. A ta bývá hodně vysoká.
Mnoho zdaru. A co se týká motivace. Opakujte si že musíte vydržet, protože to děláte pro peníze.
Plat programátora se od platu učitele přece jen dost liší a lišit bude.
Povím vám svůj příběh. Několik let po čtyřicítce jsem se rozhodl, že si udělám tříleté studium Bc Management a informatika. Když jsme brali předmět elektrotechnika, byl jsem nadšen, zatímco dívky nevěděly, o čem je řeč. Pak jsme měli angličtinu, taky dobrý, ale čuměl jsem, jaké znalosti už musíte mít při vstupu na školu. I matematika mne začala bavit na přednáškách, ovšem doma jsem denně dřel a poprvé neudělal. Pak přišlo nějaké programování a dále nato objektové programování. Dostal jsem se do stejně nechápavého stavu, který tady popisujete. Nechápal jsem, o čem přednášející mluví, nemělo to kontext s praxí , jakoby vycucané z prostoru mezi nebem a zemí. Můj problém: Mezi střední školou a studiem 20 let ujetej vlak. Skončil jsem to. A pro vás: Věřte tomu, že na přednášky mohou chodit neúspěšní studenti, kteří se přihlásili podruhé, takže vás zdánlivě trochu převyšují a "chápou" učivo. Asi se budete trápit, otázka jest, jak dlouho. Tak hodně štěstí!
a) chyba není v logickém myšlení, ale v tom, že ostatní se to, co probíráte za čtyři roky na střední škole postupně naučili, takže o tom něco vědí a mohou navazovat. Vám to nikdo nevysvětlil, nenaučil vás to a vidíte rozdíl.
b) chyba přijímacích řízení našich škol je v tom, že aby naplnili stav, vezmou skoro každého i bez zkoušek a student netuší, co ho čeká, ale už po prvním týdnu vidí rozdíly a žasne.
c) komunikace, koopeerace, spolupráce - najděte si šikového kolegu, nebo ochotného vyučujícího a požádejte je o cílené stručné konzultace, abyste pochytil alespoň základy a mohl začít chápat "vo co gou" a do zkoušek se naučil alespoň tolik, abyste prvním semestrem prošel a pak se intenzivně zaměřte na důležité předměty a zkuste pochopit základ a na něj pak můžete navazovat, jako když vlaštovka staví hnízdo. Kdyby plácla na zeď hroudu hlíny, spadne a nebude z toho nic. Musí se po kouscích, které na sebe navazují.
d) když pochopíte princip logického postupu řešení úloh, můžete je začít převádět do programovacího jazyka. Nesnažte se programy učit jako zaklínadlo abrakadabra, všechno má svůj smysl.
Například programování mikrořadiče Arduino je možné učit školsky šíleně složitě, včetně jazyku C opět složitě, ale díky některým autorům je možné do problematiky vkročit krok za krokem tak, že to každý pochopí. Například kniha Miro Božíka Ako naprogramovat/...., nebo kniha Zbyška Vody a kol. Průvodce světem A/....
Nebo jestli vám jde jen o Céčko, najdete v technické knihovně víc než stovku knih, samozřejmě vám tu nejlepší doporučí váš vyučující, ale než si vy najdete tu pravou, tak bude všechno jinak. Zkuste se podívat na knihu Nauč se sám C, Herbert Schildt, nebo jestli chcete nakouknout i do cé plus plus tak na Nauč se sám C++, Herbert Schildt. Autor, který umí vysvětlit.
Řeknu ti na rovinu - jsou lidi, kteří se prostě normálně programovat nenaučí. Třeba ještě jakž takž zvládnou jednoduché školní příklady, ale víc nic. Jestli absolutně netušíš, která bije, možná mezi ně patříš.
Jinak programování, to je podobné tomu, když někoho učíš. Kdybys někomu vysvětloval, jak má postupovat, aby něco udělal, tak to je vlastně algoritmus. A program je jen algoritmus zapsaný omezenými prostředky nějakého zvoleného programovacího jazyka. Takže je jasné, že především ty musíš vědět, jak bys úlohu řešil. Musíš být schopen ji vyřešit "ručně na papíře". To je tedy vlastně ta zmíněná slovní úloha. Takže jestli to nedokážeš, asi radši zapřemýšlej o změně oboru.
Jelikož se jedná o písemku z derivací a integrálů a věcí a tím spojených, které jsem na střední ani neviděl, mám s tím velký problém....
Problém je v tom, že ostatní to brali čtyři roky a nějak to pochopili a z toho čerpají. Vám by stačilo, kdyby vám to někdo stručně jasně vysvětlil tak, abyste to pochopil logicky a pak na to mohl navazovat.
Stejně jako když teď berete dynamicky alokovanou pamět a pole. Zní to strašně složitě, ale někdo by vám to jistě mohl objasnit nebo vysvětlit stručně a jasně během pár minut. Máte nějakého vhodného kolegu, se kterým byste si mohli sednout u polévky v menze nebo si dát pivko a přitom to probrat? Někoho, kdo to zná a byl by ochotný vám věnovat pár minut.
Zkuste si pro pojem alokovaná najít jiný pojem, například vyhrazená nebo zabraná pamět, podobně jako parkoviště vyhrazené pro toho, kdo si ho pro sebe vyhradil.. u dynamicky alokované paměti je možnost již zabraný pamětový prostor kdykoliv uvolnit, což i přes zvýšené datové nároky zvyšuje rychlost samotného programu .
Prostě si zkuste najít nějakého vhodného konzultanta, buď kolegu, spolužáka, nebo i vyučujícího..?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.